Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší » Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 06. 02. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 06. 02. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2109 Registrován: 7-2017 |
A za stejnou cenu 36,- lze jet Libuň - N. Paka/ Bělohrad/ Ostroměř? Přitom Dobrá Voda a Ohnišťany už za 48. |
Nechic
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2682 Registrován: 4-2010 |
To nemá jen IREDO, Mnichovo Hradiště - Kolín, 40kč nebo 32kč PID? Dle rozdílu cílové a startovní zóny by 32kč stačit mělo |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2110 Registrován: 7-2017 |
Z Bělohradu k Ostroměři vyrazily 2 kocouři + 19x dřevo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2803 Registrován: 9-2003 |
Novopacká šestice Easů již ložena, v 16:30 stále přítomna. Dokumentačně z dopoledne:
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1529 Registrován: 7-2017 |
Vím, že se opakuji již po několikáté. Dnes by se opět vyplatil Kuks na křižování alespoň k eliminaci zpoždění. R 1366 Ještěd +14', Kuksem projel +14', Dvůr +14', Horka +11', St. Paka +10' odjez +6 (5,5') pokrácením eliminačního pobytu zpoždění. Samozřejmě protijedoucí R 1371 Ještěd přijel do Dvora s náskokem -2' k tomu si zde postál svoje 2 minuty potřebné na křižování a zcela zbytečnou čekačku +4 (prý na eliminování zpoždění) +dalších 9' čekáním na protijedoucí zpožděný. Suma sumárum tedy 17'. Do Jaroměře dorazil s +7', odjel s +6', Smiřicemi projel s +5', z Hradce odjel již pouze s +2' |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 7-2017 |
Dnes Mn 84150 vedené dvojčetem 742.422 + 216 též s pěknou zátěží 13 Easů se dřevem ( 6x Lomnice + 7x Libuň ) , v Libuni k nakládce připraveno dalších 15 Easů. V poslední době jsou hradecké RN často nasazovány na 061 z Jičína do Nymburka , včera např. 814.180 , je to změna v obězích , nebo nějaká zápůjčka ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1530 Registrován: 7-2017 |
Stejný problém jako před dvěma hodinami R 1364 Ještěd Jaroměř +18', Dvůr +19', St. Paka +16' +12', Brod +7' +6', Turnov +3' (musí počkat na zpožděný R od Prahy. Ten je momentálně v Loukově s +16'. R 1373 Ještěd Dvůr -1', +14' (celkem si počkal na protijedoucí R 21', aktuálně Stéblová +14' a dalších čtyři vlaky zasekané 10-16' od Jaroměře, a další čtyři od Paky a Brodu včetně protijedoucího R 1375 Ještěd od Liberce +6. K tomu se ještě přidá asi i Turnov. Jinak R 1155 do Turnova takřka na čas (+2'). Z Turnova pro mne z nepochopitelných důvodů +16', s tím dojel do Mnichova Hr. a zpozdil protijedoucí R 1150 15' Jsem zvědav kolik bude seklej Os 5415. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2389 Registrován: 12-2009 |
Japen: Ano, souvisi se zrusenim PP Kolín....
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1531 Registrován: 7-2017 |
Někde mezi Roztokami a St. Pakou zůstal Sp 1820. Z Roztok odjížděl s +10' do Paky na skupinu nedorazil a v Pace má psáno +40'. ČD zatím mlčí. R 1150 si udržel do Turnova +16', odjel s +12' a ty do Brodu navýšil na +13 drží je i v Hamrech. Os 5415 odjel z Turnova pouze s +9', do Semil pokrátil na 6'. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2111 Registrován: 7-2017 |
1820 tč. stojí v N.Pace (příj +38), čeká na 1819. 1820 odj. +49. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1532 Registrován: 7-2017 |
Sp 1820 dorazil do St. Paky s +43' a okamžitě odjel s +37'. Momentálně křižoval v N. Pace s načas protijedoucím Sp 1819 a pokračuje s +49' R 1155 si stále drží zpoždění +10 až +17', zpozdil poměrně dost protijedoucích vlaků a kdo chtěl přestoupit v Ml.Bol. na Os směr Lípa měl smolíka. (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 2-2018 |
🐍🐍 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1551 Registrován: 7-2017 |
Tak jsem otevřel počítač podíval se na provoz vlaku a musím konstatovat, že opět chybí Kuks. R 1362 Ještěd z Jaroměře s +7 v Kuksu +7,5' (19:58) R 1375 Ještěd ve Dvoře jako obvykle s náskokem -1 odjezd +5 (imaginárně malé zpoždění +5) ve skutečnosti čekal 9' Jenže tento vlak by mohl běžně odjíždět v 19:56 (po příjezdu protijedoucího dle JŘ), pak by byl v Kuksu 20:02. Ano dnes by dostal zpožděný protijedoucí cca 5' dalšího zpoždění. Protože ale běžně ze Dvora do Kuksu krátí 1-1,5', mohl by být v Kuksu již ve 20:01. Tím by dostal navíc protijedoucí R cca 3,5'. Jak vidno i z jiných jízd běžně do Staré Paky pokrátí 4' (dnes pouze 1', nepotřeboval více krátit) a v Pace má bohatou vatu (5,5'). Ano u jiných spojů a v pracovní dny je problém s přestupem na Os směr Chlumec. To ale dnes nehrozí. Jinak R 1375 Ještěd Ze Dvora +8,5' Ze Staré Paky +3,5' Železný brod na čas |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 377 Registrován: 8-2010 |
Opět chybí Kuks (to samé v Českém Metuji 026), Dráhy rychle vytrhaly, odstranily koleje, pro křižování rychlíku hlavně libereckých, teď jak je vidět to tu chybí. Chce to ty koleje vrátit a postavit zpět,jako je to postavené v Harrachově a to se samo-vratnými výhybky pro křižování vlaků na trati 036, kde to dobře funguje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1603 Registrován: 2-2010 |
Ad vandr: no jasně, kvůli vaším samovratnym výhybkám se bude projíždět Kuksem max 40 kmh. Tady jedině dálkově řízený, ale to je zase projekt... Stačí, kolik let se čeká na Bartoušov, který sice sníží dobu jízdy, ovšem pro tranzitní cestující přes Jičín naopak o 15 minut prodlouží.
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 378 Registrován: 8-2010 |
Trs2004:tady jedině dálkově řízený-souhlasím. Zde to je dálkově řízený po Dvůr Kr., zřejmě až po Starou Paku. V čem je problém, to budou nadále jezdit liberecké rychlíky zpožděné? Takhle by se to v Kuksu zpoždění eliminovalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9231 Registrován: 5-2007 |
Vandr: NIP ERTMS. Nová výhybňa = nová vysielačka = jedine GSM-R = ekonomicky nevychádza = obsadiť ľuďmi = ekonomicky nevychádza ani tak ... Ja sa inak divím, že nadobúda realizácie ten Bartoušov, len neviem či ešte stále platí tá v prospech ekonomicky prevádzkovo tragická varianta (musíme tam poslať ľudí = nebudeme kopať TZZ). (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1491 Registrován: 8-2017 |
Asdf: Zajímavé ale je, že DOZkizace severní 040 vyšla, přitom provoz i stav SZZ (včetně personální náročnosti) je tam podobný (nebo lepší - Kunčice) a narozdíl od 061 tam příslušná akce nepovede na zkrácení jízdních dob. Podobně 227 - tam se sice o DOZ explicitně nepíše, ale zvýšení rychlosti na 70 - 80 km/h nutně znamená výstavbu TZZ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1554 Registrován: 7-2017 |
Co na tom Kuksu nevychází? Projekt již jednou byl, tak jej snad stačí oprášit a upravit poplatné době (snížit náklady). Kabely jsou v zemi (snad je nikdo nevykopal). Prý stačí jen dosadit prvky do domečku, jeřábem přesadit dřevěný přístřešek pro cestující o cca 2 mm}, vyříznout na dvou již dávno určených místech kus kolejí a vsadit patřičné (nejlépe zrovna stovkové) výhybky a propojit je druhou kolejí. Nástupiště, dle mých informací, snad již bylo stavěno se dvěma nástupními hranami, nebo alespoň připraveno pro druhou nástupní hranu. Doplnit 2 (možná 4) návěstidla ke stávajícím, tvořící automatické hradlo s předvěstí. No a nepatrná úprava softvéru (Software) ve St. Pace. Možná, že někdo dokáže spočítat jak to finančně nevychází. Možná dokáže někdo jiný spočítat jak je to laciné a kolik to přinese užitku. Aby to náhodou nebylo jak čísi úřednický výpočet projektu na zřízení elektronických dálničních známek (dle všech úřednických postupů a regulí s výmluvami na EU). Máme nejdražší rekonstrukce na km, při nejnižších mzdách. Přitom na stavbách je slyšet minimálně hovořit našim jazykem. Ano při stavbě Trati z Pardubic do Liberce zde bylo také hodně zahraničních dělníků, trať 196 km včetně Svatoňovické odbočky byla postavena za 3 roky včetně vyměření, vykoupení pozemků, postavení mostů, tunelů (již byl použit "dynamit"), nádražních budov, strážních domků, výtopen, technického zázemí atd. To prosím s primitivní technikou jako jsou krumpáče, lopaty, vidle na kamení hrábě, dřevěné vozíky, koňské a volské povozy, tesaři neměli žádné motorové pily, pouze ruční, sekery a dláta. Kameníci neměli žádná pneumatická, či elektrická kladiva pouze paličku a sekáče, zedníci a jejich přidavači míchali maltu ručně, žádná elektrická míchačka, či auto mix s beton pumpou. Žádný elektrický vrátek, či jeřáb, ale kladkostroj s konopným provazem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21020 Registrován: 5-2002 |
M55: No a nepatrná úprava softvéru (Software) ve St. Pace. Jasně, z jedný traťoviny (Jaro-DK) uděláme dvě (Jaro - Kux, Kux - DK), doplníme výhybnu včetně serepetiček, a to všechno pak přezkoušíme. Ovšem Pětapadesátej Míra rozhodl, že je to úprava nepatrná, takže to uděláme zadarmo, v osobním volnu a v pauze mezi vlakama... Ano při stavbě Trati z Pardubic do Liberce zde bylo také hodně zahraničních dělníků, trať 196 km včetně Svatoňovické odbočky byla postavena za 3 roky včetně vyměření, vykoupení pozemků, postavení mostů, tunelů (již byl použit "dynamit"), nádražních budov, strážních domků, výtopen, technického zázemí atd. To prosím s primitivní technikou jako jsou krumpáče, lopaty, vidle na kamení hrábě, dřevěné vozíky, koňské a volské povozy, tesaři neměli žádné motorové pily, pouze ruční, sekery a dláta. Kameníci neměli žádná pneumatická, či elektrická kladiva pouze paličku a sekáče, zedníci a jejich přidavači míchali maltu ručně, žádná elektrická míchačka, či auto mix s beton pumpou. Žádný elektrický vrátek, či jeřáb, ale kladkostroj s konopným provazem. Stavěli to na zelený louce a ty lidi (až na pár už tehdy vysoce kvalifikovaných výjimek) nabrali na místě a po těch třech letech zase obratem vykopli. Kdo tohle neví, je blbec, kdo tohle zamlčuje, je čurák - tak si vyber...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13266 Registrován: 8-2004 |
Asdf: "Nová výhybňa = nová vysielačka" Hajnej: Když rozumí počítačům náprav, rozumí i tomuto, ne?"Jasně, z jedný traťoviny (Jaro-DK) uděláme dvě (Jaro - Kux, Kux - DK), doplníme výhybnu včetně serepetiček, a to všechno pak přezkoušíme. Ovšem Pětapadesátej Míra rozhodl, že je to úprava nepatrná, takže to uděláme zadarmo, v osobním volnu a v pauze mezi vlakama."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9233 Registrován: 5-2007 |
Hroch: To mám priamo z OŘ HKR. Ale možno je to už neaktuálne, výklad NIP ERTMS sa vyvíja neustále. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 2-2018 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 8-2019 |
Dnes Mn z Trutnova do Kunčic veze cisternu, takže bude zajíždět na martinickou lokálku. Pokud se můj předpoklad naplní stočená cisterna by se měla vracet ve čtvrtek. Jinak v Hostinném jsou na koleji od vlečky připravené vozy s papírem, Mn by je měl brát zpět. Vlak vede 742.048+742.308, zpět pojede 742.308 v čele. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 2-2018 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1558 Registrován: 7-2017 |
Hajnej S těmi vašimi sprostými slovy je to síla nepatřící do téhle debaty. Jinak již dnes to je dálkovina Železný Brod - Kuks. To automatické hradlo Kuks je totiž napojeno do Staré Paky a odtud jej lze i ovládat. Ty zaměstnance co nabrali na místě (převážně šlo od koňské a volské potahy) "nevykopli", protože jim platili za vykonanou práci v krátkých časových intervalech a většinou nebyla jejich závislost pouze prací pro stavbu železnice. Stejně tak to bylo i s místními tesaři, zedníky, políry atd. Pokud se začtete do historie, tak zjistíte, že se po dobu stavby železnice se zastavily stavby v okolí. Ale po uvedení železnice do provozu vzniklo daleko více práce. Vznikly nebo se rozšířily pro místní i nové pracovní příležitosti, které pokračovaly i po dostavění dráhy (lomy, pískovny, pily, cihelny...). Ale také nové fabriky dopravní společnosti. Převážná část dělníků pracujících na stavbě byla i zahraničních a ty se stěhovali od jedné stavby k druhé. Ale někteří i zakotvili v místě stavby, zde pak žily a pracovali a dodnes naleznete jejich potomky. Nemálo pracovních příležitostí vzniklo pro vlastní provoz trati. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10246 Registrován: 4-2003 |
mirek55:To automatické hradlo Kuks je totiž napojeno do Staré Paky a odtud jej lze i ovládat. Tedy ne že bych byl zrovna odborník na zabezpečovací zařízení, ale napadlo už někdy v minulosti pana padesátéhopátého mirka, proč se to automatické hradlo jmenuje automatické??? Převážná část dělníků pracujících na stavbě byla i zahraničních a ty se stěhovali od jedné stavby k druhé. Zahraniční dělníci (zejména italští) měli zkušenosti se stavbou mostů, tunelů a dalších umělých staveb, ale zahraničních dělníků většina nikdy nebyla, bylo jich jen hodně. Což při množství lidí na stavbě (tisíce lidí) byly početně velké stovky. Ale někteří i zakotvili v místě stavby, zde pak žily a pracovali a dodnes naleznete jejich potomky. Zahraniční dělníci byli skoro všichni jen MUŽI, ne ŽENY!!! I ženy na stavbě pracovaly, ale jen místní, protože byly placeny výrazně hůře (obdobně jako děti ), než muži a silně pochybuji, že nějaká Italka od Říma by se trmácela přes Alpy třeba na stavbu trati z Písku do Jihlavy. To fak ne, prodělala by na tom těžce kalhoty, ehm tedy sukni . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2128 Registrován: 7-2017 |
No, hlavně si honit ego na i/y. Myslíte, že místní sedláci šli vozit materiál a pole nechali ladem? Možná by stálo za to, zjistit osídlení před/ po železnici, zda z těch "místních zdrojů" vůbec bylo kde brát. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14472 Registrován: 3-2007 |
Jo, ten pravopys A přitom na to existuje jednoduchá mnemotechnická pomůcka: Ženy si hrály s tvrdým a muži šli potom domů s měkkým. AH je "napojeno" do obou stanic, neb se na něm z další stanice ve směru jízdy vlaku rozsvěcí přivolávačka (když je to třeba) a především jaksi dává zpět odhlášku, proto ho tam postavili Ovšem pletete si dost termíny, pane Mirku. mot: Co řešíte ? Že se obecně najímaly místní síly a když stavba postoupila, tak je kopli do zadku a vzali si další místní, je mnoha kronikami zdokumentovaný jev. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10247 Registrován: 4-2003 |
mot:No, hlavně si honit ego na i/y. Myslíte, že místní sedláci šli vozit materiál a pole nechali ladem? Možná by stálo za to, zjistit osídlení před/ po železnici, zda z těch "místních zdrojů" vůbec bylo kde brát. Každý, kdo se trochu zajímá o historii, tak ví, že stavba železnice byla pro daný kraj víceméně požehnáním. Výstavba želenic spadá většinově do období po zrušení roboty, takže lidské síly pro stavbu železnic byly. Nebyli totiž jen sedláci, ale spousta čeledínů a děveček, kteří si na stavbě železnice mohli i něco vydělat, kdežto u sedláka žili jen za stravu a střechu nad hlavou (většinou ve chlévě ). A nemusela to být jen železnice, ale velkou příležitost v devatenáctém století si vydělat přineslo pro chudé obyvatelstvo na Šumavě třeba působení kůrovce. Krom radosti lidí z možnosti si vydělat na tehdejší dobu velmi slušné peníze to přinesl i něco neblahého - pád do dluhů, protože jak si lidé najednou měli možnost vydělat peníze, tak zároveň jim nedošlo, že takové výdělky nebudou napořád... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21054 Registrován: 5-2002 |
M55: S těmi vašimi sprostými slovy je to síla nepatřící do téhle debaty. Já tam vidím jen jedno a i to je výsledek Tvého dlouhodobého neutuchajícího úsilí. již dnes to je dálkovina Železný Brod - Kuks Nikoliv, je to dálkovina Železný Brod (vto) - Jaroměř (mimo). Vypadá to jako slovíčkaření, ale je to dost důležité, protože je z toho vidět, že hranicí je úvazka TZZ do Jaroměře (a proto má AHr Kuks ovládací a kontrolní prvky v Pace). To automatické hradlo Kuks je totiž napojeno do Staré Paky a odtud jej lze i ovládat. To je v sice pravda, ale zřízením výhybny Kuks se dnešní TZZ AHr Jaroměř - Dvůr s návěstním bodem Kuks (protože to AHr není jen to hradlo na Kukse, ale i jeho úvazky do sousedních stanic) stane TZZ AHr Kuks - Dvůr (nejspíš) bez návěstního bodu (a bude to pak totéž, co je ze Dvora do Třemešné). Působnost tohohle AHr bude ovšem kukskou výhybnou končit a na další úsek do Jaroměře nebude mít vůbec žádný vliv a bude proto muset vzniknout další TZZ AHr Jaroměř - Kuks (opět nejspíš) bez návěstního bodu a to bude potřebovat mít svoje vlastní ovládací prvky, klidně zase v té Staré Pace, odkud bude ovládáno i nové SZZ ve výhybně Kuks. To všechno jde samozřejmě udělat, opak by byl špatně - ale fakt to není žádná "nepatrná úprava SW", jak se nás tu snažíš přesvědčit. Ty zaměstnance co nabrali na místě (převážně šlo od koňské a volské potahy) "nevykopli", protože jim platili za vykonanou práci v krátkých časových intervalech a většinou nebyla jejich závislost pouze prací pro stavbu železnice. Aha, takže přece jen vykopli, akorát to tehdy nevadilo. Ale dneska to už tak dělat nejde, mimo jiné proto, že jsou potřeba lidé mnohem kvalifikovanější. Pokud se začtete do historie, tak zjistíte, že se po dobu stavby železnice se zastavily stavby v okolí. No a to je zároveň i jeden z důvodů, proč to dnes trvá déle - protože byť i modernizace existující dráhy (která je v očích veřejnosti jen větší oprava) nemá takovou váhu, aby to odsátí pracovních sil a zastavení jiných staveb prošlo. Ale po uvedení železnice do provozu vzniklo daleko více práce. Jak kde. Někde ano (třeba Pečky, kde vznikl průmysl), jinde naopak (třeba Klenčí, kde krachl byznys s pronajímáním přípřeží formanům). Převážná část dělníků pracujících na stavbě byla i zahraničních a ty se stěhovali od jedné stavby k druhé. No a to byly v drtivé většině případů právě ty vysoce kvalifikované výjimky, o kterých jsem psal v té závorce.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13078 Registrován: 5-2004 |
Zrušíme Kuks protože by se hodil. Zrušíme Bartoušov a jak by se hodil. Dokonce ho možná i znova postavíme. Zrušíme hradlo Černý Most a pak ho obnovíme. Zrušíme hradlo Velká Chuchle (takže R stojí na Závodišti než osobák po zastavení v Chuchli dojede na Barrandov), to už ale neobnovíme protože do roku 2268 bude tunel do Berouna a zmodernizuje se zabzař na starý trati... Zrevitalizujeme hrbatou ale pro jistotu tam uděláme krátký perony kam se nevejde běžně provozovaná souprava. Aneb "jak se dá ušetřit ať to stojí co to stojí". |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14473 Registrován: 3-2007 |
Hele, Černý most má nyní vhodnější (rovnoměrné) rozložení oddílů + banalizaci (která tam předtím nebyla), V. Chuchle už nemá cenu, protože SmRad - dělá se tam odbočka, která bude dopravnou (laicky řečeno - zároveň hradlem). Tahle dvě místa důvěrně znám, další nekomentuju, ale postoj "dřív bylo všechno lepší" je někdy docela dost mimo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10249 Registrován: 4-2003 |
Petr vlček:Zrušíme Kuks protože by se hodil. Zrušíme Bartoušov a jak by se hodil. Dokonce ho možná i znova postavíme. Zrušíme hradlo Černý Most a pak ho obnovíme. Situace na železnici na začátku devadesátých let nebyla nikterak dobrá. Dnes je dobrá natolik, že si lze mnohé dovolit a s pomocí novétechniky i obnovit dávno zrušené, které by stejně bylo v tehdejší podobě zcela nepoužitelné. Ovšem situace na železnici (zejména v porovnání s jistým státem východně od nás, který do roku 1993 spolu s námi tvořil společný stát) je dobrá jen proto, protože se lidi s myšlenkovými pochody jako Petr vlček postupně daří vyštípávat z rozhodování o dění na železnici . Zrušíme hradlo Velká Chuchle (takže R stojí na Závodišti než osobák po zastavení v Chuchli dojede na Barrandov), to už ale neobnovíme protože do roku 2268 bude tunel do Berouna a zmodernizuje se zabzař na starý trati... Brzy se dočkáš autobloku . Zrevitalizujeme hrbatou ale pro jistotu tam uděláme krátký perony kam se nevejde běžně provozovaná souprava. Po dráze kdysi někdo z vnějšku něco chtěl, tak se pomstila po svém. Ale bohužel i za mé peníze . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21055 Registrován: 5-2002 |
Vlčoun: Zrušíme hradlo Černý Most a pak ho obnovíme Nelži. Zrušilo se Hr ČM a zřídilo se AHr Hloubětín o 1300 m níž. Ono totiž po zřízení Skal bylo dělení oddílů na 3:1:2 (vzniklé z původního 3:3 v době předskalní) celkem -gh-, kdežto s Hloubětínem je to 2:2:2. Za "jednotku" si dosaď asi tak kilák a čtvrt, celkem to vychází.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 8-2010 |
Automatické hradlo KUKS je napojeno do Staré Paky odtud jej lze i ovládat== Pochopil jsem to, když vlak jede z Jaroměře, projede Kuksem, kde jsou návěstidla, může jet další vlak z Jaroměře v tomto směru. Nebo opačně odjede vlak ze Dvora Kr. a po projetí Kuksem, může jet další vlak ze Dvora Kr. v tomto směru, že ?? Tady se bavíme pořád, kdy rychlík od PA je zpožděný, a od Staré Paky jede včas, co se musí udělat a vrátit mimořádné křižování v KUKSU, ke zmírnění zpožďování rychlíku ve směru do Jaroměře, kde je přípoj na R/Sp do České Skalice a Starkoče (Náchod/Trutnov), dále HK a PA na přípojné rychlíky. Dříve se občas v Kuksu křižovalo, proč se to z nepochopitelných důvodu zrušilo a odstranilo, to se těžko bude lidem vysvětlovat. Kvůli tomu jsou časté stížnosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21061 Registrován: 5-2002 |
Vandr: proč se to z nepochopitelných důvodu zrušilo a odstranilo Kuks mám jako už zrušenej na výkrese z roku 2001, takže to "proč" je potřeba hledat někde v devadesátkách. K tomu je potřeba dodat, že to byla stanice na klíče, takže pokud do ní nevycházelo pravidelné křižování, tak to měla nahnuté...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11005 Registrován: 8-2012 |
Dříve se občas v Kuksu křižovalo, proč se to z nepochopitelných důvodu zrušilo a odstranilo Samozřejmě, že se to zrušilo a odstranilo z důvodů pochopitelných - Kuks prostě nebyl potřeba. Uvědomte si, že "dřív bylo líp" byla doba, kdy jezdilo dva a půl páru dálkových vlaků Liberec-Pardubice (-Brno nebo někam), pár dálkových osobáků Liberec-Havlíčkův Brod (!!!) a jinak houbeles. Ranní rychlíky se "křižovaly" v Hradci (při přepřahu) a Liptov/Kriváň v Turnově, něco jako dvouhodinový takt přinesl až ten fujtajbl kapitalismus v okamžiku, kdy si to bolševikama zplundrovaná země mohla dovolit. Takže k čemu by ten Kuks byl dobrý?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 3-2018 |
Takže k čemu by ten Kuks byl dobrý? třeba k tomu aby si výhybkář zaběhal s klíčema, koštětem a v okamžiku návalu sněhu přeložili křižování jinam :D Ono je lepší někdy něco nechat padnout a pak to udělat znovu a lépe. Jak to tam je teď, moc jsem to nepochopil, tak je AHR, nebo je to jenom zastávka na širé trati? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 2-2018 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9936 Registrován: 4-2003 |
Zrušíme hradlo Černý Most a pak ho obnovíme. Především Hr. Černý most pozbylo ve velké míře smysl elektrizací trati a zřízením odbočky Skály a bylo zrušeno někdy v roce 1993-5 v souvislosti s poklesem nákladní dopravy. Nikdy nebylo obnoveno. I kdyby existovalo, tak by téměř nijak neřešilo provozní sitaci v pozdějších letech, na to bylo prostě nevhodně umístěno. Původně totiž řešilo jízdu pomalu jedoucího parního vlaku směrem nahoru a půlilo úsek do Počernic. A tím pádem nepůlilo prostření kolej Odb. Skály - Vysočany, což je potřeba dnes, nemluvě o obousměrnosti.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9937 Registrován: 4-2003 |
Kuks mám jako už zrušenej na výkrese z roku 2001, takže to "proč" je potřeba hledat někde v devadesátkách. Kuks navíc před koncem snad nějakou dobu ani nefungoval jako plnohodnotná stanice.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10254 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:I kdyby existovalo, tak by téměř nijak neřešilo provozní sitaci v pozdějších letech, na to bylo prostě nevhodně umístěno. Původně totiž řešilo jízdu pomalu jedoucího parního vlaku směrem nahoru a půlilo úsek do Počernic. A tím pádem nepůlilo prostření kolej Odb. Skály - Vysočany, což je potřeba dnes, nemluvě o obousměrnosti. Přesně tak, prostě hradlo Černý Most díky poklesu nákladní dopravy po roce 1990 bylo zbytečné a pro dnešní provoz zase nevhodně umístěné a jednosměrné, čili nepoužitelné, což neznamená nic jiného, než by se stejně muselo předělat vše do dnešní podoby. Tak proto se ptám, komu vlastně těch dvacet let hradlo Černý Most vlastně chybělo? Nejspíš nikomu . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1563 Registrován: 7-2017 |
Hajnej 5-2002 Druhý a třetí odstavce nerozporuji, je to pouze rozšíření mých slov jinými. Pouze v třetím bych vás rád upozornil, že softvér, dle mých informací, již byl hotov pro výhybnu, upraven na AHr. Aha, takže přece jen vykopli, akorát to tehdy nevadilo. Ne oni je neviklopili, protože neměli odkud. Oni si ty místní tesaře, truhláře, zedníky, kameníky, povozníky najmuli a často za peníze které požadovali a když nezaplatili tak sami odešli. Doporučuji zahloubat se do historie. Ty místní prosté dělníky (nádeníky), kteří se přidali ,nikdo nenutil si jít vydělat nějaký peníz na stavbu tratě, šli tam zcela dobrovolně. Jejich fluktuace tomu i nasvědčovala. Pokud se týká délky stavby. Podívejte se kdy podali akcionáři žádost (po vydání nového zákonu) a kdy obdrželi koncesi (netrvalo to 13 let), začali se stavbou a stavbu dokončili. Vy se se domníváte, že tehdy se při stavbě nebouraly žádné stojící objekty, nekáceli lesy, nedělali hluboké zářezy a vysoké náspy s opěrnými zdmi? Nestavěli mosty pro státní silnice? Nebo státní silnice, či jiné komunikace naopak překlenovali viadukty. No a to byly v drtivé většině případů právě ty vysoce kvalifikované výjimky, o kterých jsem psal v té závorce. Vidíte, jak se mýlíte. Převážná část těch stěhujících se týkalo naopak těch nejobyčejnějších dělníků a nádeníků z převážné většiny zahraničních, kteří co vydělali tak stihli propít. Výjimku tvořily pouze specializovaní raziči tunelů (předáků) a několik málo vedoucích stavby železničního tělesa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21068 Registrován: 5-2002 |
M55: je to pouze rozšíření mých slov jinými Spíš uvedení na pravou míru než rozšíření... Pouze v třetím bych vás rád upozornil, že softvér, dle mých informací, již byl hotov pro výhybnu, upraven na AHr. To je ale úplně jedno, protože největší zářez je ta aktivace a přezkoušení, které by se muselo dělat stejně. Navíc to "byl hotov" nemusí znamenat vůbec nic, ono totiž docela záleží na tom, ve které etapě šel pryč. Ne oni je neviklopili, protože neměli odkud. No prostě s nimi ukončili spolupráci, výsledek je ale stejnej. Doporučuji zahloubat se do historie. To můžu hloubat sebevíc, ale pro současnost mi tím žádné srovnatelné volné místní nájemní ani námezdní síly nevzniknou, takže to srovnání tehdy a teď zůstává i nadále zavádějící a nesmyslné. Výjimku tvořily pouze specializovaní raziči tunelů (předáků) a několik málo vedoucích stavby železničního tělesa. Ano, to byla ta výjimka, kterou si drželi u sebe a o které mluvím. To, že se za stavbami táhli i ti nekvalifikovaní, je přece něco úplně jiného.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1564 Registrován: 7-2017 |
Ano Kuks byl na klíče jako do nedávné rekonstrukce Dvůr Králové nad Labem, Bílá Třemešná, Mostek, Stará Paka, Košťálov, Semily, Železný Brod. Výjimkou byla pouze Horka u St. Paky. Z hlavy bohužel nevím kdy přišla o klíčový průmysl Malá Skála. Kuks byl velmi vytíženou stanicí. Dokonce tam stavěly jedenu dobu rychlíky (dnes tam staví také, ale pouze při některých akcích). Dle grafikonů tam rychlíky i křižovali s osobními vlaky. Pokud se budeme zabývat počtem vlaků, které dříve projížděli Kuksem, tak skutečnosti jsou poněkud jiné. Na začátku provozu 1858 Kuksem projížděly na Horka 4 páry smíšených vlaků = 8 Postupně přibývaly a dělily se na osobní nákladní a smíšené, pak k osobním přibyly rychlíky a k tomu spěšné vlaky (ale to jen krátce). To již byly smíšené zrušeny. Dnes tu dle grafikonu při největším (letním) provozu jezdí pravidelně: směr Dvůr 8xR, 7xOs = 15, zima pouze 12 vlaků + 1x Mn Směr Jaroměř 8xR, 7xOs =15, zima pouze 12 vlaků + 1xMn Například v roce 1993 Směr Dvůr 4xR, 11xOs = 15 + 2x Mn + průběžky (5-8) + nexák + kurzák Směr Jaroměř 3xR, 11xOs =15 + 2x Mn + průběžky (5-8) + nexák + kurzák V roce 1950 Směr Dvůr 3xR, 12xOs = 15 + 3x Mn + 12x průběžky Směr Jaroměř 3xR, 10xOs =13 + 3x Mn 11x průběžky Tak kdy toho jezdilo víc? Na nákladní vlaky se také nesmí zapomínat a jezdily takřka v neomezené míře i v neděli. Já vidím u těch vlaků pro cestující to, že na úkor osobní dopravy je větší počet R, krom Dvora takřka netvořící místní dopravní obslužnost mezi Jaroměří a Pakou. Dalším rozdílem je, že dnes jsou některé Os v zimním období redukovány a ty co jezdí, ne zcela plní funkci místní dopravní obslužnosti, ale pouze vyplňují takt. Nutno říkat díky, že alespoň něco jede. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 3-2018 |
Kuks byl velmi vytíženou stanicí A ještě bych doplnil, že se jednalo o stanici směrovou, uváděnou na kartónových jízdenkách. Ale třeba se pletu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2132 Registrován: 7-2017 |
Až začnou zpožděné Arrivy jezdit Jaroměř, tak začnou volat po Kuksu i ti největší obhájci současného stavu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2380 Registrován: 12-2007 |
Rychlík: PRAHA HL.N.,odj. 15:05 -Praha Libeň-Nymburk město-Křinec-Rožďalovice-Kopidlno-Jičín-Ostroměř-Lázně Bělohrad-Nová Paka-Nová Paka město-Stará Paka-Roztoky u Jilemnice-Martinice v Krkonoších-Kunčice nad Labem-Hostinné-TRUTNOV HL.N.,příj. 18.53
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 8-2019 |
Na Sp 1818 jede 754.030+2xBdtn, zítra zpět na Sp 1801 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11010 Registrován: 8-2012 |
na úkor osobní dopravy je větší počet R R nejsou osobní doprava? Ono to je naopak ve prospěch, protože už se konečně nemusí jezdit "dálkovými osobáky" (těch Bp-expresů jsem mezi Železným Brodem a Pardubicemi absolvoval taky dost) a díky tomu zde doprava nechcípla úplně. krom Dvora takřka netvořící místní dopravní obslužnost mezi Jaroměří a Pakou Tam taky téměř žádná poptávka po "místní obslužnosti" není - stačí současné pseudorychlíky navíc zastavit na Horkách (přípojné busy), možná Mostek anebo Třemešná a těžko říct, jestli na jaroměřské zastávce a ostatní se může klidně zrušit... Až začnou zpožděné Arrivy Hlavně že tu jiná fňukna furt řeší, jak Arriva jezdí s náskokem . Jojo, hejtovat je potřeba, když ty kontroly DÚ skrz bonzy nádražníků furt nic nenašly.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 3-2009 |
Tam taky téměř žádná poptávka po "místní obslužnosti" není - stačí současné pseudorychlíky navíc zastavit na Horkách (přípojné busy), možná Mostek anebo Třemešná a těžko říct, jestli na jaroměřské zastávce a ostatní se může klidně zrušit... Máte představu o sezonní frekvenci na Kuksu? Nestane se přidáním dalších zastávek z toho pseudorychlíku zase v podstatě dálkový osobák? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11012 Registrován: 8-2012 |
Máte představu o sezonní frekvenci na Kuksu? Nějaké zastavení na "kosočtverec" (à la Staré Splavy) tam mít může. Nestane se přidáním dalších zastávek z toho pseudorychlíku zase v podstatě dálkový osobák? Ne.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13276 Registrován: 8-2004 |
Rosťav: "Nestane se přidáním dalších zastávek z toho pseudorychlíku zase v podstatě dálkový osobák?" (Horka dejme tomu, ale jinak bych byl velmi zdrženlivý.)
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21074 Registrován: 5-2002 |
M55: Kuks byl na klíče jako do nedávné rekonstrukce Dvůr Králové nad Labem, Bílá Třemešná, Mostek, Stará Paka, Košťálov, Semily, Železný Brod. Hele, po kotníčky můžeš, ale po kolínka už ne... Z uvedených stanic měly klíče jen Kuks, Dvůr, Mostek, Paka a Brod. Výjimkou byla pouze Horka u St. Paky. Z hlavy bohužel nevím kdy přišla o klíčový průmysl Malá Skála. Dalšími "výjimkami" byla Třemešná, Košťálov, Semily a Skala (ta navíc měla krajní výměny na páky), které měly ústřední mechanické stavědlo. Sice tam (kromě té Skaly) běhali výhybkáři, ale závoroval výpravčí na dálku. Světla zhruba od začátku 70. let, ale ta mechanická stavědla i dřív. Turnovák: ještě bych doplnil, že se jednalo o stanici směrovou, uváděnou na kartónových jízdenkách Což neznamená nic víc než to, že má na čáře Jaroměř - Stará Paka nejkratší název...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 131 Registrován: 3-2018 |
Díky, souhlas. Já vždycky přemýšlel podle čeho ty stanice vybíraly :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21078 Registrován: 5-2002 |
Aby se nepletly a aby se jich na edmondsonku vešlo co nejvíc...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1565 Registrován: 7-2017 |
Zpožděný Os5409 stáhl zpoždění z Železného Brodu do Staré Paky o 9' |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1566 Registrován: 7-2017 |
Máte představu o sezonní obsazenosti frekvence na Kuksu, Žirči, Bílé Třemešné a Mostku? Pokud jezdily ve všední dny vlaky tak, aby odvezly frekvenci do zaměstnání, ze zaměstnání, do školy a ze školy, tak byly ty Os plné. Další fenomenem na této trati byly Horka u Staré Paky. Prakticky ke všem a od všech vlaků zde odjížděli (přímo z točny u nádraží) nejprve dostavníky, a poštovní dostavníky, později autobusy všemi směry. -Směr Pecka, Lázně Bělohrad. -Směr Nová Paka, Jičín... -Směr Studenec, Martinice (po vybudování trati Osek-Poříčí zajížděli k nádraží, než byla zbudována trať do Rokytnice), Jilemnice (později přímo k nádražní budově, kde byl přípoj od Prahy, Nymburka, Poděbrad, Chlumce, ale i Liberce, Mladé Boleslavi, Turnova), dále na Hrabačov, (po vzniku Cutisinu zajížděl na točku pod fabriku), Dolních Štěpanic, Vítkovice, Horní Mísečky, Zlaté návrší (pouze v letní sezoně). Některé spoje byly již z Horek posilovány až třemi autobusy. -Směr Studenec, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Špindlerovka (v zimně dle sjízdnosti přestup na pásový autobus fi. Petera). -Směr Čistá, Chotěvice, některé směr Hostinné jiné směr Pilníkov, Trutnov, Jánské Lázně, Pec pod Sněžkou. Pokud ještě existovali pracovní soboty, tak byly nejvytíženější sobotní dopolední spoje a v opačném směru nedělní odpolední a pondělní ranní. Později začal nápor v pátek podvečer, sobotu ráno, sobotu odpoledne (týdenní střídání na horských boudách) a pak v neděli pozdní odpoledne, až do samé noci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3260 Registrován: 6-2007 |
742 148-0 si včera přijela do Královce pro 4 vozy se dřevem |