| Diskuse » Archiv 2018 » Autobusy a trolejbusy » Doprava ve středních Čechách » Archiv diskuse Doprava ve středních Čechách do 12. 09. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Doprava ve středních Čechách do 12. 09. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4581 Registrován: 4-2003 
|
Klouby, které se dnes vyrábějí, jsou téměř výhradně nízkopodlažní městské vozy. Někteří výrobci sice dovedou udělat příměstskou odvozeninu a do ní dát vysoké "jakoby dálkové" sedačky, ale pořád jsou to vozy, které na regionálních dálničních expresech typu Praha-Beroun nebo Praha-Příbram nemůžou být tím pravým ořechovým... Oproti tomu low-entry patnáctimetr je naopak na dálnici jak dělaný. Důležitý je zejména počet míst k sezení - zatímco do příměstského kloubu se zpravidla vejde 45-55 sedaček, do toho low-entry patnáctimetru je to 55-60, protože má podstatně jednodušší uspořádání interiéru. Sice má ten patnáctimetr méně míst na stání, ale ruku na srdce, kolik lidí na takovýchhle linkách chce jezdit vestoje? Je docela běžné, že kdo si nesedne, raději čeká na další spoj. Další plus pro LE patnáctimetr je konstrukční jednoduchost - zadní část je v podstatě z vysokopodlažního vozu, takže mnohem lehčí a méně komplikovaná z hlediska údržby. Co se pořizovací ceny týče, to moc nedovedu posoudit, ale ICOM asi ví, proč ty Setry kupuje... Patrně budou oproti SORům méně poruchové, takže nižší náklady na údržbu dokážou vykompenzovat vyšší pořizovací cenu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4629 Registrován: 12-2007 |
Děkuji, na dálnici ok, ale na 307 ... no uvidíme. Jinak po dálnici do Brandejsa pár let jezdily kloubové MANy, na Kladno jezdí kloubové SORy, do Kutné Hory jezdí kloub ... Ale námitce že do kloubu nenacpu tolik sedaček jako do 15ti metru rozumím, akorát nevím jak se to bude chovat na školních spojích kde převažuje velmi vysoký počet kaštánků na malý počet zastávek. Tam by to asi pak chtělo žebřík na střechu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 931 Registrován: 1-2013 |
Ještě se vrátím k integraci Příbramska - mám na mysli (podle návrhů JŘ) nové názvy některých zastávek. Dnes se zastávka u II. polikliniky jmenuje Sídl., II. poliklinika - a každému je jasné, kde se zastávka nachází. Nově se má jmenovat jen Třída Osvobození - o II. poliklinice (dost důležitý údaj) ani zmínka. Zast. u III. polikliniky se dnes jmenuje Školní, III. poliklinika - nově jen Poliklinika. Z názvu zastávky nepoznám, o jakou polikliniku se jedná. O třetí? Nebo o druhou? Znamená to, že jedna a ta samá zastávka se bude jinak jmenovat pro PIDové linky a jinak pro SIDové linky. |
|
Pavel2
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16459 Registrován: 8-2002 
|
to si kraj nedokáže dopravce nebo (de)integrátory zkoordinovat aby se zastávky jmenovaly aspoň stejně, když už ne pochopitelně? btw tohle lze v době, kdy funguje věc jako CIS provést? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 1-2013 |
Pavel2: tohle lze v době, kdy funguje věc jako CIS provést? Bohužel ano, a nebyl by to první případ. Existuje zastávka Vrchlabí, Herlíkovice, internát, a ta samá zastávka se pro MHD Vrchlabí jmenuje Vrchlabí, Bubákov. (Pokud mne paměť neklame, tak na označníku zastávky jsou uvedeny oba dva názvy.) https://mapy.cz/turisticka?x=15.6034157&y=50.6538902&z=18&source= pubt&id=15316133 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4632 Registrován: 12-2007 |
Nemusíme do Vrchlabí. Máme Sídliště Řepy a nádraží Zličín. :D |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 565 Registrován: 12-2007 
|
Sice má ten patnáctimetr méně míst na stání, ale ruku na srdce, kolik lidí na takovýchhle linkách chce jezdit vestoje? Předpokládám, že asi nikdo nicméně na Praha-Příbram se jezdí docela běžně na stojáka (pokud nejede bus, který to zakazuje- Bova, Evadys) už od 90.let ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Jinak pro zajímavost Solaris u 15m Urbina nabízí obě varianty, jak full-LE, tak polovysokopodlažní
Don't take life too seriously. You'll never get out alive.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10874 Registrován: 3-2005 
|
To první je zcela NP, druhé klasické LE ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
VDL Futura - Coach of the Year 2012!!!
VDL Citea - Bus of the Year 2011!!! |
|
Aresák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2047 Registrován: 1-2007 
|
LE kloubáky existují: Solaris Urbino 18, který sice v nové "kasli" není, ale... Nebo Scanie, která je vyrábí stále: Spíš mě mrzí jiná věc. Jak se pořád vymýšlí vymyšlené. Každý koordinátor si vymýšlí své podmínky, ty ještě vymakanější. Ve výsledku zase slevuje ze svých požadavků, protože lobují dopravci, výrobci a kdo ví kdo ještě... Přitom když se podíváme na západ, tam už si tím vším prošli... Proč se nezajet podívat a nenechat se inspirovat a vyvarovat se chyb? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 9-2007 |
 Gabuliatko:" Jinak po dálnici do Brandejsa pár let jezdily kloubové MANy, na Kladno jezdí kloubové SORy, do Kutné Hory jezdí kloub ..." ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")
"Kdo Bakcha příliš velebí, pocítí to ráno na lebi. Pročež mudřec napomíná syna: střez se hochu, zlá jest kocovina!"
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11449 Registrován: 4-2006 
|
Aresák protože použít vymyšlené není free. Víš my češi už takový jsme. Tohle je naše povaha.
pyrotechnik:uvidíte-li m? utíkat,snažte se m? p?edb?hnout....
www.mhdvmb.wz.cz doprava v severovýchodních ?echách a nejen tam |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2125 Registrován: 1-2009 
|
Ad Cisalpino: Bovy (ex Bosák) přičiněním jednoho též zde diskutujiciho byli dodatečně homologovaný na stání... Evadys by měl mít homologaci na stání již z výroby |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 9-2007 |
Ještě k tomu - mně třeba nevadí jet Praha - Dobříš (nebo Brandýs / nebo něco do hodiny) na stojáka, ale zvýšený počet sedadel je určitě potřeba. Otázka ale je, jaký nakonec bude výsledek v situaci, kdy z Ropidu jsou patrné určité tlaky proti tříosám. Sice teď jsem viděl poprvé v provozu tříosu na 375 (v pátek jezdily dvě, ale maj jich už víc), ale tam třeba nevim, to je zrovna linka kde v polovině trasy to slouží jako městská linka (tzn. davy, kočárky, vozíky) a asi by mohly být jiné požadavky na interiér než u linky která staví na SN a pak až Mníšek / Dobříš. Stejně ale nedostatek řidičů asi časem způsobí nasazování co nejkapacitnějších vozidel...
"Kdo Bakcha příliš velebí, pocítí to ráno na lebi. Pročež mudřec napomíná syna: střez se hochu, zlá jest kocovina!"
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4643 Registrován: 12-2007 |
Dvoudvéřová tříosa na 375 je prasárna, stejně tak jako na 307 a 322, ale co s tím naděláme. |
|
Nesni
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1800 Registrován: 6-2014 |
a asi by mohly být jiné požadavky na interiér než u linky která staví na SN a pak až Mníšek ... to slouží jako městská linka (tzn. davy, kočárky, vozíky) Pokud chcete cestující s kočárky, taškami atd. odvézt, tak je přeci jedno, kolik zastávek autobus projede nebo na nich zastaví. Buď těm lidem podmínky pro cestování vytvoříte, nebo nevytvoříte a oni pojedou autem, protože třeba do Mníšku nebo Dobříše vlakem stejně nejde rozumně dojet. Za sebe bych se přikláněl spíše ke kloubovým autobusům, tříosy nejlépe na některé posilové spoje nebo posilové linky, kde bude jejich nasazení výslovně uvedeno ("kočárky se nepřepravují" nebo něco podobného). (Příspěvek byl editován uživatelem Nesni.) |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ad tříosy vs. klouby. Smiřte se s tím, že ze strany některých obcí a měst jsou vznášeny požadavky na cestování vsedě - alespoň pokud jde o příměstskou část cesty. Možná časem přijdou i požadavky na sedačky aspoň průměrné kvality. Osobně mi tyhle požadavky přijdou celkem normální. I třeba při cestě z takového Červeného Újezdu (307) do Prahy, odkud je to skoro půlhodiny. Při cestách z Mníšku, Dobříše apod., odkud je to půlhodina nebo i víc, by to mělo být prakticky samozřejmé. Když na některém spoji nárazově stojí pár lidí, tak je to samozřejmě v pořádku. Ale projektování pražských příměstských linek rovnou na půlhodinové nebo hodinové cesty vestoje, to je prasárna. Když někde jde o linky, kde lidi jedou přímo z místa na místo, tak ještě budiž. Jenže v pražském systému většina lidí pokračuje MHD ještě čtvrt nebo půlhodiny, většinou vestoje. Jde tedy celkem o třičtvrtě hodinu až hodinu, pro většinu lidí dvakrát denně pět dnů v týdnu. Fakticky tedy může jít o stání v autobusu a MHD celkem nějakých 7 až 10 hodin týdně. Patnáctimetry používané pro příměstské linky běžně mívají místo pro kočárek u druhých dveří. Problém je samozřejmě u linek, které jsou dlouhé a zároveň slouží jako MHD nebo zastávkový vymeták. To ale je chybná koncepce. Řešením nejsou klouby s malým počtem míst k sezení, ale změna koncepce té které konkrétní linky. Například více spojů v městské části trasy (vložené spoje třídvéřáky). Nebo více spojů a dvoudvéřové dvanáctimetry (kde je přece jen méně lidí na ty dvoje dveře než v patnáctimetru). Nebo například rozdělení na dvě linky, jedna rychlejší s patnáctimetry a jedna vymetáková s městským třídvéřákem atd. Právě to poslední uvedené řešení se obvykle historicky osvědčilo. Organizátor ho ale často v integračním zápalu zrušil, při slučování linek při integraci. Akorát historicky nebyly patnáctimetry, ale dvoudvéřové klouby s velkým počtem míst k sezení. Pochybuju ale, že by někdo dneska vyráběl dvoudvéřové klouby, když je Praha jediné město na světě, kde by měly využití. To by se spíš měli pražáci chytit za nos a trochu ty své integrované linky upravit, aby byly pro lidi. Praha má peněz dost, na řadě svých linek je vyloženě vyhazuje z okna. Není tedy důvod aby tak chorobně šetřila na dojíždějících středočeších. Pokud jde o krajské úseky, tak je řada linek, kde se od druhé nebo páté vesnice za Prahou vozí v krátkém intervalu vzduch nebo skoro vzduch. Rezerv je v systému kupodivu docela dost. Hlavně přitom třeba se všude dívat na průběh vytížení v celých trasách, a ne jen na vytížení při příjezdu a odjezdu u pražského metra. |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Možná by bylo řešení, kdyby se středočeský kraj vzmužil a některé významné delší linky raději objednal a zaplatil až k pražskému metru, jen se zastávkami potřebnými pro středočechy. (Nebo se vzmužil ještě více, a přesvědčil pražáky ať zaplatí jak středočeskou, tak vlastní městskou vymetákovou linku.) U některých příměstských linek je zastavování u každého pražského patníku vyloženě šílené. Musí se kvůli tomu z velkých vzdáleností vozit volná kapacita, aby se v Praze mohli lidi svézt několik stanic. Nebo někde ráno kapacita chybí, spoje se zpožďují, jsou moc plné atd. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2183 Registrován: 9-2008 |
ABCDEF: "Problém je samozřejmě u linek, které jsou dlouhé a zároveň slouží jako MHD nebo zastávkový vymeták. To ale je chybná koncepce. Řešením nejsou klouby s malým počtem míst k sezení, ale změna koncepce té které konkrétní linky. Například více spojů v městské části trasy (vložené spoje třídvéřáky). Nebo více spojů a dvoudvéřové dvanáctimetry (kde je přece jen méně lidí na ty dvoje dveře než v patnáctimetru). Nebo například rozdělení na dvě linky, jedna rychlejší s patnáctimetry a jedna vymetáková s městským třídvéřákem atd. Právě to poslední uvedené řešení se obvykle historicky osvědčilo. Organizátor ho ale často v integračním zápalu zrušil, při slučování linek při integraci. Akorát historicky nebyly patnáctimetry, ale dvoudvéřové klouby s velkým počtem míst k sezení. Pochybuju ale, že by někdo dneska vyráběl dvoudvéřové klouby, když je Praha jediné město na světě, kde by měly využití. To by se spíš měli pražáci chytit za nos a trochu ty své integrované linky upravit, aby byly pro lidi. Praha má peněz dost, na řadě svých linek je vyloženě vyhazuje z okna. Není tedy důvod aby tak chorobně šetřila na dojíždějících středočeších. Pokud jde o krajské úseky, tak je řada linek, kde se od druhé nebo páté vesnice za Prahou vozí v krátkém intervalu vzduch nebo skoro vzduch. Rezerv je v systému kupodivu docela dost. Hlavně přitom třeba se všude dívat na průběh vytížení v celých trasách, a ne jen na vytížení při příjezdu a odjezdu u pražského metra." "Možná by bylo řešení, kdyby se středočeský kraj vzmužil a některé významné delší linky raději objednal a zaplatil až k pražskému metru, jen se zastávkami potřebnými pro středočechy. (Nebo se vzmužil ještě více, a přesvědčil pražáky ať zaplatí jak středočeskou, tak vlastní městskou vymetákovou linku.) U některých příměstských linek je zastavování u každého pražského patníku vyloženě šílené. Musí se kvůli tomu z velkých vzdáleností vozit volná kapacita, aby se v Praze mohli lidi svézt několik stanic. Nebo někde ráno kapacita chybí, spoje se zpožďují, jsou moc plné atd." To celé je strašně krásně teoreticky napsáno. Bohužel bez jediného konkrétního příkladu, kde v Praze to takhle je a kde by se to mělo změnit. Ten by nebyl? 
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4648 Registrován: 12-2007 |
Já bych vytáhl na světlo 375 a pak vše co jede zkr Uhříněves. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2018 |
https://info.ricany.cz/files/mestska_jizdni%20rady.pdf nová MHD v Říčanech.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2184 Registrován: 9-2008 |
Gabuliatko: Ptal jsem proto, že teoreticky je to pěkné, ale když projíždím všechny vjezdy pířměstských linek PID do Prahy kolem dokola, moc takových případů nevidím. Páteřní linky přes Uhříněves na Háje zčásti rychlíkové jsou a v Praze staví jenom na důležitých zastávkách, kde se vystupuje/nastupuje pro cesty mimo Prahu (tedy nikoli po Praze). Pak jsou tam zastávkové 382 a 383, ovšem to jsou linky, které jedou do Prahy jen proto, že je (zatím) nejde ukončit v Říčanech u vlaku, jinak by do Prahy vůbec nemusely. Obě linky na Depo jedou pouze do obcí kousek za Prahou. 375 není prioritní dopravou souměstí BnL-StB do Prahy, Brandýs i Boleslav mají svoje rychlíkové linky. 375 slouží jako alternativní doprava na sever Prahy a jako základní spojení pro obce mezi Brandýsem a Prahou, přičemž z toho pohledu se Vinoř moc neliší od Podolanky. Byl by provozní i ekonomický nesmysl, aby zároveň nesloužila pro spojení Vinoře s metrem, takže v jejím případě by bylo možno uvažovat maximálně o projíždění zastávek u kbelského letiště (a ty se stejně běžně projíždějí). 398, zdibské, jesenické, mníšecké i letištní linky v Praze zrychlené jsou, linky z Rudné končí hned na hranici Prahy (s výjimkou úspěšné 380 až na Vypich, kde je ale jen pár zastávek na trase), u linek z Roztok by šlo maximálně o V Podbabě a Hydrologický ústav (které se stejně obvykle projíždějí). Asi jediný případ, na který se výše citovaný popis ABCDEF hodí, je podle mne 369 v Ďáblicích a Březiněvsi. Je pravda, že Mělník má rychlíkovou linku a že Štětí má pro rychlé spojení s Prahou vlaky, ale pro Liběchov, Kly nebo přestupující z Obříství či Chlumína mi přijde vymetání zastávek v Březiněvsi či Ďáblicích (i přes to, že se již nestaví na každé) za hranicí únosnosti.
|
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Štětí má použitelně rychlý vlak do Prahy za řekou, mimo běžnou docházkovou vzdálenost. Ve špičkách po hodině, v sedle po dvou hodinách. Rychlíková 349 do Mělníka jezdí jen ve špičkách pracovního dne. Linka 369 je nejen pro Štětí, ale i pro Liběchov, po většinu dne také pro Mlazice. Mimo špičky a o víkendu je 369 i pro samotný Mělník. Obtížně pochopitelné je, že napřed byly zrušeny městské linky do Ďáblic a Březiněvse a část spojů z Líbeznic, s tím že to poberou mělnické a neratovické linky. Pak se zjistilo, že mezi Líbeznicemi a Ládvím kapacitně moc nestačí, tak se přidávaly spoje 369, ale až z Mělníka. Další příklad je linka 348. Její někdejší předchůdce, linka Nerabus, měla tak třetinu zastávek. Zastávky se přidávaly na dvakrát, napřed když na ně Arriva chtěla objednávku kraje, a pak ještě jednou kvůli Praze. Neratovice sice mají vlak, ale rychlík jezdí jen někdy a osobák je snad ještě pomalejší než autobus. Interval vlaku nic moc. Pak je tu linka 360 a její pokračování do Milevska 303060 (D60). Tady se na dvakrát přidávaly spoje, napřed asi půl roku před integrací, a pak ještě jednou při integraci. Jízdní doba se ale s přidáním celé řady zastávek prodloužila, navíc je jízdní řád napnutější než byl před integrací. Ty přidané spoje jsou mezi Štěchovicemi a Sedlčany pochopitelně velmi málo vytížené. Snaha prosadit se na 60 km dlouhé cestě především intervalem (a cenou), a prodloužit jízdní dobu místo jejího zkracování, to nebyl zrovna chytrý nápad. Také zde to šlo řešit jinak, bez závleku 360 na Zbraslav a bez přidávání takového kvanta zastávek. Intervalová obsluha okraje Prahy a blízkého okolí mohla (kdyby se chtělo) využít spoje 314, případně také zrušené 255. Případně zkombinovat, rozdělit 360 na dvě různě rychlé linky, minimálně ve špičkách. Ale ono se jaksi nechtělo. Pražáci vždycky považují za jednodušší udělat jednotnou, dlouhou, úplně totálně zastávkovou linku (která navíc místo po obchvatu jede po staré silnici). A je přitom jedno, jestli jde o pražáky pracující pro Prahu, nebo o pražáky pracující pro kraj. Linka 380 to má s vytížením obdobně jako 348, 360, 369, 381 atd. Skutečně vytížená (úspěšná) je sotva ve třetině trasy. Linka 381 je sama o sobě taky moc dlouhá nebo moc zastávková. Pochybuju, že by bylo potřebné mít z Tehovce až Kutné Hory přímé spojení do Horčičkovy, do Petrovic, do druhé zastávky v Uhříněvsi atd. Takovéhle spíš individuální přepravní potřeby se mají řešit přestupem. Linky 382 a 383 lze těžko hodnotit jako nadbytečné. V koncových stanicích sice mají vlakové spojení, ale špatné, přestup je z osobáku na osobák, jízdní doba vlaku je dlouhá. Udělat jakékoli zlepšení vlaků je obvykle běh na dlouhou trať. Po "přechodnou" dobu nějakých 10 (20, 30, ...) let by přiměřenou rychlost měly v mezích možností poskytnout autobusy. Myslím tím rychlost přiměřenou počtu dojíždějících. Nelze totiž porovnávat nebo se inspirovat srovnatelnými couráky v jiných krajích v Čechách. Do ostatních krajských měst totiž z takových vzdáleností dojíždí daleko méně lidí. Mimo to tu jsou taky obce na trase, jako třeba Svojetice, Struhařov, Jevany, Stříbrná Skalice, které jsou spádové do Prahy a ve svém úhrnu nesjou tak malé, aby se jezdilo s přestupem na vlak. (Nelze srovnávat třeba s Pyšely, kde je spádovost zčásti i do Benešova, kam je spojení přímé.) I další příklady by se našly. Ve slavné integrované dopravě není zdaleka všechno tak růžové, jak tvrdí její propagátoři. Pragocentrická integrovaná doprava se prosazuje hlavně cenou a restrikcí parkování v Praze. Rostoucí počty cestujících se týkají víceméně jen bezprostředního okolí Prahy, a jsou víc dané demografickým vývojem v těsném okolí Prahy než kvalitou té dopravy. Pro pravidelnější cesty z větších vzdáleností do Prahy je integrovaná doprava bohužel spíš nepoužitelná, musí se jezdit auty (případně rychlejšími neintegrovanými linkami kde ještě nebyly z moci úřední zrušeny). U delší cesty totiž tolik nerozhoduje interval, digitální orientace a modrá střecha, lidi si to potřebují zorganizovat tak aby netrávili na pravidelné cestě většinu dne. Ještě jednou upozorňuji, vytížení a úspěšnost linky je třeba posuzovat podle průběhu vytížení v celé délce trasy. Linka, která je plně vytížená prvních 5 km, pak dalších 5 km uspokojivě, a "zbytek" trasy 10 (20, 30, ...) km veze skoro vzduch, je podle normálních měřítek neúspěšná, chybně vyprojektovaná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2185 Registrován: 9-2008 |
ABCDEF: Přesně tuhle debatu jsem tu už kdysi vedl, nevím už s kým - možná s Vámi. Proto jen velmi stručně. S tou 369 píšete totéž co já, na 348 by se to vztáhnout dalo také, ale tam to není tak jednoznačné. Třeba 382 a 383 je spíše důsledek špatného linkového vedení daleko od Prahy, kdyby např. existovala linka Strančice - Mnichovice - Ondřejov - Stříbrná Skalice - Sázava, byla by v kombinaci se spěšným vlakem (který už je podle všeho za dveřmi) ve výsledku doprava do Prahy podstatně efektivnější a časově výhodnější. Tam je to o tom, že tato sídla vůbec nemají být do Prahy tahána autobusovou linkou po Černokostelecké. Ale jinak co se týče 360 nebo 381 (a v dalších případech, které by šlo vymyslet), tam je problém ve Středočeském kraji, nikoli v Praze. Že by 381 nestavěla na Sídliště Petrovice, je nesmysl. Jestli myslíte, že z Petrovic nebo z Uhříněvsi nikdo nejezdí do Kostelce n. Č. l. nebo Mukařova, tak se velmi mýlíte. Není to zase expres z Budějovic, aby projížděl mnohatisícová sídliště na kraji Prahy. Mohli bychom se bavit o zastávce Uhříněves ve směru z Prahy a o Horčičkově ve směru z Prahy (ale ta byla zřízena dodatečně a prostě proto, že je po ní poptávka), ale ve směru do Prahy nemůžete odebrat jedinou zastávku na území Prahy. U 360 je to dost podobné, to co zdržuje, není pražská frekvence, ale zastávková politika daleko za hranicemi Prahy. Tam pokud by měla existovat nějaká zrychlená verze, tak její zrychlení bude spočívat především v tom, jak moc bude stavět ve vltavském údolí, zatímco případné vynechání Zbraslavi by bylo spíše nežádoucí. Tudíž stále platí, že je velmi zatěžko najít v Praze případ, na který by platil Váš výše popsaný recept, aby si Praha něco doplatila v městském úseku. Já našel jen ty Ďáblice, jinak je problém vždycky někde úplně jinde.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 8-2017 |
Spěšné vlaky pochopitelně namají stavět ve Strančicích a v Mnichovicích se nedá zajet autobusem k nádraží. Jinak rozdíl JD osobáku a spěšňáku je v návrhu nějakých 5 minut, takže návaznosti na vlak nejsou rozhodně podmíněny existencí spěšné vrstvy (rozhodně ne ve Strančicích). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1183 Registrován: 6-2002 
|
Obtížně pochopitelné je, že napřed byly zrušeny městské linky do Ďáblic a Březiněvse a část spojů z Líbeznic, s tím že to poberou mělnické a neratovické linky. Pak se zjistilo, že mezi Líbeznicemi a Ládvím kapacitně moc nestačí, tak se přidávaly spoje 369, ale až z Mělníka. Jen malá připomínka, spoje z Ďáblic a Březiněvse nikdo nerušil. Naopak díky lince 103 mají tyto dvě čtvrtě přímo až nadluxusní spojení s metrem. V Líbeznicích také nikdo nic nerušil, neb před 369 do Líbeznic jezdila občasná 348 a 368 (která nyní jezdí lépe než před integrací Mělníku). Spoje 369 se přidávaly až z Mělníka, protože to fakt už z Mělníka bylo potřeba (hlavně víkendy). Mimochodem v době před PID, také mimo špičku a o víkendu rychlíky nejezdily. Jo a díky rozesr..nosti I/9 mezi Štěpánským mostem a obcí Kly nemá v tutochvíli řešit cokoliv ohledně 349 a 369, tyto linky jsou nyní téměř nepoužitelné (mrkněte náhodně na zpoždění).
Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizardnějšího a nevysvětlitelnějšího.
Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se stalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 4-2016 |
Mašotouš: Zrovna 360 na Zbraslavi je podle mě docela jasný příklad toho, jak se to dělat nemá. Zrušením zastávek daleko od hranic Prahy nezískáte vůbec nic, pokud to nejede po dálnici. Důvod, proč se všechno do Štěchovic tahá přes Zbraslav je aby na Mostu Závodu míru a Na Plácku byl interval 10 minut na Smícháč. To je pro mě pochopitelné. Ale to by šlo snad vyřešit už i bez té 360, protože například 314 jezdí už navíc mimo souhrnný interval. V tomto případě bych klidně byl pro zavináč v jízdním řádu u zastávek na Zbraslavi a ve špičce alespoň jeden spoj poslat zrychleně, i když chápu, že nejlepší řešení to není. Chtělo by to spíše vyhrabat odněkud ještě jeden spoj za hodinu u nějaké linky aby na Zbraslavi zůstal int 10 min, ale nevím, jak vyřešit například ty víkendy. Možná, že by obnovená 255 v intervalu 60/60/60/120 nebyl až tak špatný nápad, vzhledem k tomu co za prachy se jinde vyhazuje. Lidé ze Záběhlic (čtvť Zbraslavi) opravdu nemají radost, že se musejí mačkat v přeplněných autobusech (přes léto v pátek odpoledne ZC je to fakt maso). Na rozdíl od Sobína je to tu alespoň kapacitně odůvodnitelné. Jo, a za Štěchovicema třeba taková 390 vozí vzduch |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 9-2007 |
To už jsem ve standardech kvality Ropidu četl. Není tedy důvod aby tak chorobně šetřila na dojíždějících středočeších A proč si to Kraj nemůže zaplatit sám? Peněz má dost a jsou to jejich lidi... Jinak v budoucnu bude mít rozhodující slovo stejně asi počet řidičů - snaha o co nejkapacitnější vozy
"Kdo Bakcha příliš velebí, pocítí to ráno na lebi. Pročež mudřec napomíná syna: střez se hochu, zlá jest kocovina!"
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2186 Registrován: 9-2008 |
Adam108: U 360 bych se taky zamýšlel nad tím, jestli má vést linka do Prahy (ať už zastávková či rychlíková) vltavským údolím, kde je značná frekvence ze Štěchovic, Davle a Měchenic. Dovedl bych si představit rychlík přes Nový Knín na D4, čímž by se spojení do Prahy výrazně zlepšilo i Knínu, Malé Hraštici a Nové Vsi pod Pleší. Čili i tady je to spíš o tom, že taková linka by vlastně do Prahy ani po dané silnici vjíždět neměla. Ale ano, uznávám, že linky kolem vranské přehrady jsou druhý případ, na který by se dala vztáhnout slova ABCDEF. Zbraslav objíždět po hlavní (ale se zastávkou na znamení u divadla Jana Kašky pro cesty Zbraslav-kraj) a pro Záběhlice zřídit samostatnou linku. Problém je v tom, kde ji ukončit, protože vést ji až na starou otočku u přívozu by bylo fakt plýtvání. Na Plácku to nejde, tak že by u kamenolomu? Tam by se otáčející bus vejít mohl. Další problém pak je interval, protože obyvatelé Záběhlic se sice cpou do narvaných autobusů, ale jezdí jim to velmi často, zatímco samostatnou linku by uživili tak ve 30minutovém intervalu. Ani ji nejde s ničím pořádně proložit. Nebo zřídit ještě jednu zastávku na hlavní u ulice U Loděnice, ale to už se poněkud stírá časová úspora. Obávám se, že taková linka by byla z pohledu Prahy strašně neefektivní. Nesmírně dlouhý souběh s mnoha linkami po frekventované páteřní spojnici a pak dvě tři zastávky sama. A pro minimum lidí a s dlouhým intervalem (což je pro záběhlické zhoršení). Nebo by se ty tři zastávky vyřešily navazujícím midibusíkem ze Zbraslavského náměstí, což znamená přestup a opět tedy značné zhoršení. Fakt je pro záběhlické nakonec nejvýhodnější se cpát do příměstských busů, takže z pohledu Prahy je její současný postoj k těmto linkám plně racionální. Aktivita tedy musí vzejít ze strany kraje a už jsme zase u toho...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 4-2016 |
Mašotouš: Proč hned vymýšlíte jak odklonit všechny linky mimo Zbraslav, když by to více méně stačilo jen u té 360? Jinak vést 360 přes Nový Knín a po dálnici zní docela dobře ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 683 Registrován: 7-2010 
|
😮 Kdo chce vědět, jaké se chystají změny tramvají 🚋 či autobusů 🚍? Ale kdo nemáte rád můj bulvárek, tak neklikejte, nečtěte Ropid zpracoval malý dopravní plán. Jaké změny čekají pražskou MHD do roku 2022? http://mhd86.cz/2018/09/04/ropid-zpracoval-maly-dopravni-plan-jak e-zmeny-cekaji-prazskou-mhd-do-roku-2022/
► www.MHD86.cz ◄
![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") Dopravní magazín o městské hromadné dopravě. Dopravní akce. Komentáře, názory. ► www.OMH86.cz ◄ ![[kecal]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kecal.gif "[kecal]") Osobní web vašeho oblíbeného komentátora.
|
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Iaya: Vaše drobné připomínky potřebují další drobná připomenutí, aby se uvedly na pravou míru. Máte sice pravdu, že městské linky do Ďáblic nebyly zrušeny. Problém přesto existuje. V Ďáblicích v průběhu let proběhla výstavba řady domů. Místo posilování městské linky kvůli vyšší poptávce ale došlo jen k přidání příměstských linek. Ty ráno přijíždějí od Líbeznic dost plné. Za renonc se omlouvám, psal jsem to po paměti. Linka 369 skutečně byla letos posílena kvůli vysokému vytížení v úseku Líbeznice-Ládví. Posílení proběhlo typicky pražským způsobem, už z Mělníka. Pražák si holt neumí přestavit, že by ráno v Líbeznicích přistavoval posilové vozy těsně před spoj který přijíždí z větší dálky plný. Totéž odpoledne, mohl by odjíždět posilový spoj do Líbeznic těsně před odjezdem spoje na Mělník. Pak by totiž někoho mohlo napadnout, proč vůbec ty spoje z větší dálky vymetají blízké okolí Prahy a okraje Prahy. Raději se tedy udělá posila v celé trase. Středočech je hloupý a tyhle zbytečné pražské vymyšlenosti tiše zaplatí (no bodejť ne, když na koordinaci dopravy zaměstnává jiné pražáky). Část dosavadních spojů z Líbeznic se při integraci Mělníka samozřejmě rušila. Jde o linku 368 z Baště, která měla před rokem 2015 spoje jako přímé. V roce 2015 se v úseku Ládví-Líbeznice osekala jen na špičky pracovního dne. To ale pražákům prošlo jen dočasně, sedlové spoje se zase musely vrátit jako přímé. Večer a o víkendu ale linka zůstala dodnes osekaná a v Líbeznicích se musí přestupovat z jednoho autobusu na druhý. V trase Mělník-Praha jezdily rychlíky i v sedle pracovního dne, nějakým způsobem se střídaly s couráky. Není tedy pravda že rychlíky v sedle vůbec nejezdily. Další věc je, že tehdejší courák nebyl zas tak ukrutně couravý jako dnešní 369. Jel plně zastávkově jen z Mělníka do Líbeznic, a pak už většinou všechno projel až na Vychovatelnu, dojel do Holešovic. Navíc nekličkoval Mělníkem jako dnešní 369. Výmluvné jsou nezávislé neratovické noviny z roku 2015 a dotazy na oficiální představitele: "Občané Neratovic dojíždějící za prací do Prahy byli zvyklí na spoje Nerabusu do Holešovic, kdy cesta na Bulovku trvala cca 20-25 minut a cesta do Holešovic cca 30-35 minut i méně. Proč nebyly tyto spoje v rámci integrace zachovány a pouze včleněny do Pražské integrované dopravy?" "První zkušenosti s integrací Neratovic do PID bohužel byly pro většinu dojíždějících negativní či velmi negativní. Stěžují si zejména na to, že cesta trvá dlouho, a to dokonce déle, než jak stanoví jízdní řád. Dále pak na četná zpoždění. Jak byste na tyto stížnosti reagoval?" "Jak známo, čas jsou peníze. Neobáváte se toho, že více lidí bude dojíždět do práce do Prahy osobním vozem, když mnohým dojíždění do práce a z práce nyní ukrojí z každého pracovního dne o 30-60 minut více času?" "Když nemohou spoje vést do Holešovic, občané Neratovic by jistě uvítali přímé spoje do Prahy. Počet dojíždějících do Prahy z Neratovic je opravdu velký, i v minulosti ve špičce byly všechny autobusy plné i při intervalech 3-5 minut. Situace, kdy se pak cestující na dalších zastávkách (například v Líbeznicích) do autobusu už nevešli, nebyla řídkým jevem. Je tu taková možnost v blízké budoucnosti? ROPID je přeci schopen reagovat na zkušenosti a vylepšovat jízdní řády a vedení linek. Jak by se to například mohlo realizovat?" Odpovědi nemá cenu kopírovat, protože to byly samé obecné kecy a alibistické výmluvy (nechápete to, nejde to, je to lepší, dejte tomu čas, snažíme se, ono si to sedne atd.) Na některé příspěvky dalších uživatelů zareaguju postupně během jednoho nebo dvou týdnů ... |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Co se týče linky 360, tak v současnosti má více spojů, než kolik by jich bylo třeba rychlíkových v trase přes Štěchovice. Trasa přes Nový Knín, mimo sanatorium a mimo Zahořany, z Mníšku-Čisovické přímo bez zastávky do Prahy, to asi je jedna z přestavitelných variant. Má ale pár úskalí. Od Čeliny do Knína je to přes Libčice po obyčejné okresce. Sice je to tam pro autobus sjízdné, ale je to tam ještě užší než přes Chotilsko a bez bílých krajnic. Při zimní údržbě je na řadě až jako jedna z posledních. Z Knína do Hraštice jsou docela ostré serpentiny, kde musí autobus jet hodně pomalu. Čili není to úplně komfortní trasa. Výhoda je pak dálnice, tam ale autobus nejede o moc rychleji než po štěchovické. Na dálnici se dá počítat přinejlepším s průměrně 90, dopravci se ale kvůli spotřebě snaží v objednávané dopravě držet průměr tak na 80-85 km/h. V současné trase přes Štěchovice jede prakticky pořád po silnicích 2. třídy, sice poměrně úzkých, ale přece jen v nějaké základní šířce která umožňuje normální míjení s protijedoucími auty a s bílými krajnicemi. Od Slap pak je až na kruhák u Zbraslavi široká silnice, která má stavebně parametry silnice 1. třídy. Zhruba půlka spojů 360 by měla projíždět ze Štěchovic až na Smíchov. Tyhle spoje by zároveň klidně mohly mezi Sedlčany a Štěchovicemi projíždět všechny stohlavé a ještě menší vesničky (které by mimo hlavní silnici měly nějakých 3 nebo 5 spojů denně) a zastávky u polosamot a na křižovatkách. Souhlasím s názorem, že nějaké přímé spojení ze Štěchovic na Zbraslav je potřeba, ale že to nemají (nemusí) být všechny linky, které po silnici II/102 jedou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 938 Registrován: 1-2013 |
rychlík přes Nový Knín na D4, čímž by se spojení do Prahy výrazně zlepšilo i Knínu, Malé Hraštici a Nové Vsi pod Pleší. Obdobnou trasou už se jezdilo za dob ČSAD: Smíchov, Mníšek, Rymáně, Zahořany, Nová Ves, Malá Hraštice, N. Knín a někam dál (Libčice?, Čelina?). Jezdilo ji ČSAD 115 prov. Dobříš a byla (co se pamatuji) využívaná vcelku solidně. |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Z Nového Knína se jezdilo dál na Libčice, Drevníky, Nečín, Hříměždice, Vestec. Tam se (jestli si to dobře pamatuju) končilo. Čili rychlík to byl jen z Prahy ke Knínu. Za Knínem už to byl jen vesnický vymeták, lidí v tom koncovém úseku jezdilo málo. V Mníšku se stavělo v jednom směru na dálnici, v druhém směru u fabriky. To už je taky dávno pryč. Dneska jim pražáci zařídili vyhlídkovou jízdu okolo sanatoria a v Mníšku přestup do Prahy, většinou do Prahy. Nebo ještě zoufalejší vlak. Přitom odtud musí dojíždět do Prahy docela dost lidí, v Mníšku nebo Dobříši to s místy a platy není nic moc. |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
... myšlen přestup do Prahy, většinou na courák |
|
Beulas
|
|
|
Neregistrovaný host |
v Mníšku přestup do Prahy, většinou do Prahy. Nebo ještě zoufalejší vlak. To je právě ten problém, šotoROPID dlouhodobě lidem cpe vlak (nedávno se za nemalé peníze opravila i trať) o který evidentně není žádný zájem a ještě tam nasadí třívozovou soupravu pro 135 sedících aby si těch 5 lidí mezi Dobříší a Čisovicema mohlo pohodlně usadit, přitom poptávka je prostě úplně někde jinde. ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") Přitom mám zato že 488 a 320 bývala jedna linka, nevím proč se to roztrhlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5170 Registrován: 12-2004 |
Beulas: Protože na Ropidu jsou především kolejoví šotouši, teprve až pak silniční. Všude jinde na světě by trať do Dobříše nebyla nic jinýho než: a) S letním turistickým provozem b) S žádným provozem(popř. nějaký náklad) c) Trať už by byla snesena(popř. cyklostezka). (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 1-2013 |
Zzz: "Beulas: Protože na Ropidu jsou především kolejoví šotouši, teprve až pak silniční. Všude jinde na světě by trať do Dobříše nebyla nic jinýho než: a) S letním turistickým provozem b) S žádným provozem(popř. nějaký náklad) c) Trať už by byla snesena(popř. cyklostezka). (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.)" V sobotu a neděli je pro některé obce (Stará Huť, Mokrovraty, Čisovice) vlak jediným veřejným dopravním prostředkem; poslední autobus jede v pátek, další až v pondělí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5172 Registrován: 12-2004 |
Jaroslav T: Jenže to je jen otázka toho, co se objedná, ne fyz. vlastnost autobusu. Tady ZDO postavená na vlaku nefunguje a fungovat nebude hned z několika důvodů a přesvědčit se o tom můžou každý den. Můžou se v ROPIDU stavět třeba na hlavu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 1-2013 |
Zzz: Ano, je to otázka toho, co se objedná. ZDO tady funguje v úseku Skochovice - Praha (což není odvislé jen od dobříšské trati). Vím o lidech ze Staré Huti, kteří při cestě do Prahy dojdou pěšky do bus zast. Dobříš, průmyslová zóna, protože i s tou pěší chůzí je to časově o něčem jiném. Zda chodí i v zimě nevím. Pomíjím ty, kteří na autobus do Dobříše dojedou autem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5173 Registrován: 12-2004 |
Jaroslav T: Jednou na to dojde(tak jako v jiných částech stč.kraje), že bude linka 361 Z (Smíchova) Nov. Knína do Dobříše přes Mokrovraty ,St. Huť(skutečně Mokrovraty, ne 1km od nich) vedena i o víkendu. Po Knín to jezdí v SO,NE už teď, tak by se některý spoje natáhly až do Dobříše. V kladiva tam je 15 párů spojů, chtělo by to zlepšit jen večer. Vlak bych tam nechal v sezoně o víkendech pro tzv. turist. provoz. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 945 Registrován: 1-2013 |
Zzz: Prodloužení i jen dvou párů spojů linky 361 o víkendu do úseku Nový Knín - Dobříš by bylo pro Mokrovraty doopravdy přínosem. V prac. dnech poslední večerní bus z N. Knína po sedmnácté hodině je brzy, ale tento stav trvá již řadu let. Možnost pozdního večerního spojení zanikla po skončení těžby v Uranových dolech Příbram, kdy bus vozil horníky na noční (bral i běžnou frekvenci) a skončením Rukavičkářských závodů Dobříš, kdy bus vezl dělníky (nebo spíše dělnice) z odpolední. Dnes mladý člověk v aktivním věku zde práci jen těžko najde; pokud ji najde, tak jakou a za kolik, takže nezbývá než dojíždět do Prahy - a vlak je pro denní dojíždění nepoužitelný. Jenže tohle ROPID neví - nebo nechce vědět? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4656 Registrován: 12-2007 |
Tato trat byla navržena na zrušení a zvedl se neuvěřitelný odpor. Na druhou stranu vlak je v Mnišku jen o 20 minut později (30min vs 50min), což při ranních kolonách ... Ale chápu, že psychicky ty pomalé jízdy na přejezdech musí být hrozné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5174 Registrován: 12-2004 |
Gabuliatko: Ale nádraží není v Mníšku i když se tak jmenuje, ten je ještě poněkud jinde, takže bych prosil nepřipočítávat jen to, co se hodí... Navíc, i kdybych počítal vlakové nádraží, tak je to proti busu spíš 30min a ne 20!! A "neuvěřitelný odpor" se zvedá vždy, jsou to pod peticema podepsaní ti stejní šotouši napříč republikou, k tomu OSŽ apd.. Nicméně, nenavrhuji zrušení tratě. (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 946 Registrován: 1-2013 |
nádraží není v Mníšku i když se tak jmenuje Nádraží Mníšek pod Brdy leží v katastrálním území Mníšek pod Brdy 697621, pozemek 2360/2, č.p. 206. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5177 Registrován: 12-2004 |
Jaroslav T: Řekl bych, že kromě autistů, šotoušů pro který je vlakové nádraží zároveň vždy cíl cesty a podobných, ostattní pochopili, jak jsem to myslel vzhledem k výše napsanému. |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Nádražní čtvrť v Mníšku má asi 250 bydlících obyvatel. Samotný Mníšek má asi 4900 obyvatel, čili zhruba 20x více než nádražní čtvrť. Město je od nádraží vzdálené 1,1 km k nejbližšímu okraji zástavby, 1,8 km na náměstí a asi 3 km k opačnému konci zástavby. Takže úvahy o tom, že vlak nějak obsluhuje samotný Mníšek, jsou skutečně naprosto mimo. Každému, kdo tam někdy byl (nebo se aspoň obtěžuje podívat na podrobnou mapu), je to úplně jasné i bez těch čísel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4657 Registrován: 12-2007 |
Jenom sem porovnal jízdní dobu vlaku a autobusu a zjistil že to není až tak hrozné. Nic více nic méně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12135 Registrován: 5-2004 |
Ty jízdní doby vlak versus bus budou dost záležet na tom kam se v Prase jede. |
|
Pavel2
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16478 Registrován: 8-2002
|
ne že bych se vám chtěl míchat do tématu, ale... aby někdo tu veřejnou dopravu dobře naplánoval, je asi potřeba místní znalost pokud to plánujou ropidí pražáci, který tyhle venkovský lokace neznají, snadno zkurví na co sáhnou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2189 Registrován: 9-2008 |
Gabuliatko: A jaký s dovolením vidíte smysl takového porovnání, které nezapočítává vzdálenost nádraží od města?
|
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Vrátím se k linkám 381, 382, 383, 387. S tím souvisí jeden problém, a to celkově nevyhovující jízdní doba veřejnou dopravou z Uhlířských Janovic a Sázavy do Prahy. Vlaky ze Sázavy mají v Čerčanech přestup na osobák. Vlak z Uhlířských Janovic do Kolína je velmi pomalý. Nejrychlejší autobus ve stejné trase je výhodnější, ale neváže časově na vlaky a jezdí jen občas. Vlaky na sebe sice vážou odpoledne, ale ráno (když neberu IC) je při cestě do Prahy tříhodinová díra. Když se ještě vezme v úvahu docházková vzdálenost v Janovicích a v Praze, tak vychází přímý autobus časově plusmínus nastejno. Je sice ovlivněný kolonami na Černokostelecké, ale návazný rychlík z Kolína do Prahy zase jede až z Moravy a na téhle trati je taky spousta nepravidelností a zpoždění. Ze Sázavy do Prahy je to obdobné. Není dobré uvažovat nějaké varianty, kdy by se v polovině cesty nebo dokonce těsně před Prahou vytvořil umělý přestupní uzel z autobusu na vlak. To by lidi, hlavně pravidelněji dojíždějící, vnímali hodně negativně. Za téhle konstalace je naprosto nutné, aby jezdily přímé linky 382 a 387. Linka 382 mimoto zajišťuje spojení z Jevan, které jsou spádové k Praze a vždycky měly s Prahou přímé spojení (historicky tam jezdila část spojů z Kostelce). Z Chocerad do Prahy by asi nemuselo být přímé spojení autobusem, ta linka ale zároveň zajišťuje spojení z Ondřejova, Struhařova a Svojetic, které jednoznačně spádují k Praze a vždycky měly přímé spojení. Linka 383 je tedy taky potřebná jako přímá. Všechny ty linky jsou ale dost pomalé a vůči autu nekonkurenceschopné. Jsou příliš dlouhé na to, aby zároveň složily v Praze jako MHD. Linka 381, jako nejvytíženější z nich, by měla projíždět z Hájů až do Říčan bez jediné zastávky. I tak by měla celkově více zastávek než zrychlené spoje které tudy tenkrát jezdily a které pražáci při integraci nařídili zrušit. Zároveň by se měl ukončit provoz kloubů na této lince. Buď by se tam úspěšně otestovaly patnáctimetry, nebo by se musela linka v nejexponovanějších částech špiček posílit. Případná spojení typu Petrovice-Kostelec apod., která mají poptávku malou nebo blízkou nule, by se daly realizovat buď linkou 387 nebo s přestupem. Linky 382, 383, 387 by v rozumném systému měly zastavovat jako dnešní 381. Pro spojení ve směru z Říčan do Uhříněvse a Petrovic by to bohatě stačilo. Na spojení mezi Uhřiněvsí, Petrovicemi a Jižním Městem ať si pražáci zavedou vlastní linky a nezneužívají k tomu dlouhé příměstské linky. I tak by byly tyhle linky při cestách z konečných (Sázava, Chocerady, Uhlířské Janovice) pořád dost pomalé, ale do vymýšlení linek aspoň trochu srovnatelných s cestou autem se teď pouštět nebudu. |
|
Beulas
|
|
|
Neregistrovaný host |
Tato trat byla navržena na zrušení a zvedl se neuvěřitelný odpor. Tady nejde o zrušení tratě, to by byla samozřejmně blbost, jezdí i nějaké náklady, ale o omezení vyhazování peněz do kanálu za 12 párů mizerně obsazených vlaků pro 135 sedících ve všední dny v úseku Čisovice-Dobříš dtto nejspíš i víkendy v zimním období. Takže úvahy o tom, že vlak nějak obsluhuje samotný Mníšek, jsou skutečně naprosto mimo Aby tomu nebylo spíš naopak, že lidi z nádražní části chodí na bus do Rymaně nebo města. Jinak teda nechápu proč 320 končí v Rymani a nezajíždí až do té nádražní části nebo ještě lépe nejezdí přes Novou Ves do Hraštice jako tomu bývávalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 953 Registrován: 1-2013 |
Beulas: 12 párů mizerně obsazených vlaků pro 135 sedících ve všední dny v úseku Čisovice-Dobříš dtto nejspíš i víkendy v zimním období. Je pravda, že Čisovice - Dobříš je obsazení vlaku minimální, avšak jsou pravidelní cestující (ne v žádném závratném počtu, spíše jednotky osob) v úseku Dobříš - Malá Hraštice, příp. i Nová Ves p. Pleší. O víkendech je pro Mokrovraty a Starou Huť vlak v tuto chvíli jediným veřejným dopravním prostředkem. lidi z nádražní části chodí na bus do Rymaně nebo města V nádražní části ve vilové výstavbě typu "podnikatelské baroko" je spousta vil, kde jsou skoro v každém domě dvě garáže, tudíž předpokládám, že ti lidé jedou autem (do Mníšku? Spíš se přikláním k názoru, že až do Prahy.) 320 končí v Rymani a nezajíždí až do té nádražní části nebo ještě lépe nejezdí přes Novou Ves do Hraštice jako tomu bývávalo. Souhlasím. Malá Hraštice měla v minulosti (sice jen několikrá denně, dnes není ani to) přímé autobusové spojení s Prahou. Dnes se lidé dostanou busem jen do Mníšku na přestup, a to ještě většina spojů (o víkendech všechny) mají zajižďku v Nové Vsi k sanatoriu. Z Nové Vsi sice jezdí do Prahy přímá linka 314 (o víkendech dva páry spojů), ale její jízdní doba je srovnatelná s jízdní dobou vlaku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2190 Registrován: 9-2008 |
ABCDEF: Není dobré uvažovat nějaké varianty, kdy by se v polovině cesty nebo dokonce těsně před Prahou vytvořil umělý přestupní uzel z autobusu na vlak. Na to mohu odpovědět úplně stejnou teoretickou poučkou: nemůže existovat přímé spojení do Prahy z jedné každé lokality. A když se vrátím do sféry konkrétních případů, tak jednoznačně vychází, že pro Sázavu, Stříbrnou Skalici, Chocerady i Ondřejov je nejefektivnějším a nejsmysluplnějším řešením spojení do Prahy páteřní autobusová linka k vlaku do Strančic; úplně stejně jako pro Škvorec (přestup v Úvalech), Přerov nad Labem (přestup v Čelákovicích), Liteň nebo Lázně Toušeň (v těchto případech jde o přestup z vlaku na vlak). Bylo by to dokonce lepší než dnešní autobusová linka, která je pomalá kvůli trase i kvůli kolonám na Černokostelecké (a navíc ještě kvůli tomu, že je zastávková). Linka 381, jako nejvytíženější z nich, by měla projíždět z Hájů až do Říčan bez jediné zastávky. To je tak absolutní nesmysl, že těžko hledám slova pro reakci. Ty Petrovice bych ještě nějak pochopil, tam by nutnost vracet se z Hájů zpátky nezpůsobila zas až takové časové zdržení; Uhříněves je město o téměř 10000 obyvatel; 381 není dálková linka na Moravu, aby ho projela bez zastavení. Prostě je už za cedulí Praha, a vy máte dogma, že v Praze se stavět nemá, protože Pražáci nemají používat příměstské linky jako MHD (je to hloupé dogma a jak se výše ukazoval, takové případy v Praze téměř nejsou). Tenhle dogmatismus vede k jenom k převedení až příliš zastávkových linek do opačného extrému - přímé linky odevšad všude a extrémně restriktivní zastávková politika. Prostě trochu návrat k ČSAD. Linky 382, 383, 387 by v rozumném systému měly zastavovat jako dnešní 381. Pro spojení ve směru z Říčan do Uhříněvse a Petrovic by to bohatě stačilo. Na spojení mezi Uhřiněvsí, Petrovicemi a Jižním Městem ať si pražáci zavedou vlastní linky a nezneužívají k tomu dlouhé příměstské linky. Dogma o zlých Pražácích pokračuje. V předchozích příspěvcích bylo myslím dostatečně vyvráceno. I tak by byly tyhle linky při cestách z konečných (Sázava, Chocerady, Uhlířské Janovice) pořád dost pomalé, ale do vymýšlení linek aspoň trochu srovnatelných s cestou autem se teď pouštět nebudu. Už jsou vymyšleny - bus na vlak do Strančic. Výjimkou jsou ty Uhlířské Janovice, ty mají dopravně velmi nešťastnou polohu, tam jsem už dřív zkoumal několik možností, ale žádná mne neuspokojila.
|
|
Fkam
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3265 Registrován: 3-2011 
|
Rychlíkové linky jsou v PID docela sprosté slovo. Doufám, že s integrací Benešova a okolí budou zachované bus linky po dálnici. Ne každý považuje přestup na vlak za úžasný.
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
"Ty Petrovice bych ještě nějak pochopil, tam by nutnost vracet se z Hájů zpátky nezpůsobila zas až takové časové zdržení; Uhříněves je město o téměř 10000 obyvatel; 381 není dálková linka na Moravu, aby ho projela bez zastavení." Tak tohle je naprosto falešný strašák, uměle vypuštěný smog. V tom, co jsem navrhnul a popsal, jsou pro požadovaná spojení určeny tyto linky a kombinace: - Petrovice-Říčany: přímo 382, 383, 387 - Petrovice-Kostelec: přímo 387 - Uhříněves-Říčany: přímo vlak, přímo 382, 383, 387 - Uhříněves-Kostelec: přímo 387 - Petrovice-Kutná Hora: přestup v Říčanech, z 382, 383 nebo 387 na 381 - Uhříněves-Kutná Hora: přestup v Říčanech, z 364, 382, 383 nebo 387 na 381 Další přímá spojení nebo spojení s jedním přestupem z toho vyplývají. Není podstatné že má Uhříněves 10 tis. obyvatel. Podstatné je, odkud a kam lidi jezdí "v míře větší než úplně malé". Pro Uhříněves není tato sestava veřejně k dispozici, lecos se ale dá pochopit když se podíváme na blízké Říčany (15 tisíc obyvatel). Při posledním sčítání lidu pravidelně dojíždělo z Říčan asi 2300 lidí do Prahy, 60 do Modletic, 40 do Čestlic, ..., 20 do Benešova, ... Kostelec, Zásmuky ani Kutná Hora v tabulce není, protože jde o nulu nebo počet blízký nule. Opačným směrem, do Říčan, pravidelně jezdilo asi 1300 lidí z Prahy (v tom sice určitě je také někdo z Petrovic, Uhříněvse a Kolovrat, ale drtivá většina z toho počtu je do průmyslové zóny u D1), 90 z Mnichovic, ... 50 z Kostelce, atd. Zásmuky a Kutná Hora opět nula nebo počet blízký nule. Tenhle typ rozvrstvení pravidelné dojížďky je pro města a obce v těsné blízkosti Prahy celkem typický. Dá se tedy celkem s jistotou dedukovat, že bude někdo (jeden nebo nanejvýš pár lidí) dojíždět z Kostelce do Uhříněvse, a nejspíš nikdo z Uhříněvse do Kostelce. Zatímco Kostelec formálně spáduje k Říčanům a Praze, tak do Uhříněvse odtud žádná formální spádovost není. Pokud jde o vazby mezi Uhříněvsem a Zásmuky nebo Kutnou Horou, tak tam už se prakticky jedná jen o náhodné cesty. Pro posledně jmenované vazby by tedy bohatě stačilo spojení s přestupem, z věcného hlediska není žádný důvod pro požadavek přímého spojení. A pro většinu uváděných vazeb linka 387. (V dalším příspěvku napíšu proč je v případě PIDu řeč zrovna o pražácích a trochu rozvedu co konkrétního je na současném systému PID špatně.) |
|
ABCDEF
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jinak, nepíšu obecně nic o "zlých" ani "blbých" pražákách. Když píšu "pražáci", myslím tím ty, kteří jsou v Ropidu a v institucích středočeského kraje v takové většině, že si prosadí naprosto cokoliv. Skoro nikdo z těchhle konkrétních pražáků nezažil, nezná a nechápe dojíždění na větší vzdálenosti. A už vůbec nedokážou pochopit, že není prvořadým úkolem dojíždějícího nechat se couravým autobusem dopravit na nádraží a tam přestoupit na couravý vlak. Nebo se (asi za trest že nejede vlakem) docourat na okraj Prahy kodrcákem který ze zásady nepoužije dálnici ani obchvaty a má čtyřicet zastávek. Pod ideovým vedením takových lidí se už od vzniku pragocentrické integrované dopravy hrubě podceňuje rychlost a aspoň minimální pohodlí přiměřené délce cesty. Oni si jistě občas užijou jízdu na výlet, s přestupem z MHD na vlak a pak ještě třeba z vlaku na autobus, například hodinu a půl tam a hodinu a půl zpátky. Myslí si přitom, že tím pádem to mají v malíku, a že můžou totéž naplánovat lidem co jezdí nějakou trasu pětkrát týdně, týden co týden. K dobám "ČSAD" se nejde vrátit, takže je falešná karta strašit tím. Hlavně proto, že dneska dojíždí do Prahy mnohonásobně víc lidí, zblízka i zdaleka. Zatímco systém pro dojíždění zblízka je v integrované dopravě řešený docela uspokojivě, tak systém veřejné dopravy pro dojíždění zdaleka je katastrofálně pomalý a tím pro větší vzdálenosti v podstatě skoro nepoužitelný. Pražáci to evidentně nechápou, ve své většině jsou bohužel nepoučitelní, a mají tu drzost do omrzení omílat, jak je (podle nich) přínosné to jejich vymetání úplně každé zastávky. Právě kvůli daleko masivnějšímu dojíždění do Prahy se otevřel (respektive měl se otevřít) prostor pro zrychlené, rychlíkové nebo pásmově zastavující linky. Od devadesátých letech vznikla ve středních Čechách řada rychlých soukromých linek, které se dlouhá léta dokázaly uživit z jízdného, a jejich soumrak přišel až s podnákladovým předplatným integrované dopravy. Tyhle linky při integraci většinou zbourali a na nové integrované linky nacpali ta svá kvanta zastávek. Obvykle s neuvěřitelnými argumenty typu "lidi to potřebují, ale nechápou co je pro ně dobré". Místo, aby se někdejší rychlejší linky staly kvůli dnešní větší poptávce základem pro systematická rychlejší spojení, tak se v integrované dopravě leckde dojíždí daleko pomaleji než za dob vysmívaného ČSAD ! Někde dokonce pomaleji a ještě s přestupy, bez ohledu na to, jak velký počet lidí musí přestupovat. Někdo holt asi nikdy nepochopí, že kratší interval není všechno, že při delších cestách vystupují do popředí jiné parametry. Systém pásmového zastavování je popsaný i v učebnicích a má se aplikovat právě v případě výrazně nesymetrické poptávky v průběhu trasy, tak jak je to typické u delších linek ze Středočeského kraje do Prahy. Akorát pražáci se tváří, že o tomhle systému nikdy nic neslyšeli, že neexistuje. Když na něj někde narazili u linek před integrací, tak pásmové zastavování s bohorovným klidem zbořili, a při integraci přidali desítky zastávek. Jízdní doby napnuli skoro k nestíhání a ještě je prodloužili. Linky, které vyjíždí z výchozí stanice v Praze plné, po 5, 10 či 15 km se vylidní, dál pokračují s mnoha desítkami zastávek 30, 40, 50 km, málo vytížené nebo dokonce téměř prázdné. Tak takové linky jsou naprosto špatně koncipované. Tuhle vadnou a pro delší linky naprosto nevhodnou koncepci vymysleli pražáci, mají na to patent. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2191 Registrován: 9-2008 |
ABCDEF: To by bylo pořád dokola. Opět dlouhé teoretické pojednání, ovšem 1) kulhá na obě nohy, protože praxe je mnohem pestřejší, někde rychlíkové linky existují, někde zrychlené, někde nejsou vůbec potřeba, někde ano, případů skutečně problémových je několik málo, 2) chce nahradit údajné dogma přehnané zastávkovosti dogmatem opačným, stejně tak extrémním. Já se radši bavím na nedogmatické úrovni konkrétních případů. A opravdu si myslím, že jsem s Vámi už jedno dlouhé kolečko na toto téma absolvoval, jen jste tuším psal pod jiným nickem (nerad bych křivdil, ale ale nechci to dohledávat).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12145 Registrován: 5-2004 |
Právě proto že dojíždějících je čím dál víc by měla býti priorita přesunout vše co jde mimo ve špičce ucpané silnice IAD. Tedy na koleje. Problém je že se ty šíny upgradujou hlavně v pohraničí kde je minimální frekvence proti okolí Prahy a tím pádem to železničně v okolí Prahy vypadá tak jak to vypadá. A když už se něco omylem udělá jako hrbatá tak se to něčím dokurví - třeba tím že se k peronům nevejde vlak co tam z důvodu frekvence jezdí už dnes... V podstatě by to chtělo mít extra šíny pro esbán někde od Strančic, Českýho Brodu, Lysý, Neratovic (tam by stačila aspoň dvoukolejka...), Kralup, Kladna (kapitola sama pro sebe), Řevnic. Jenže se jaksi nevejdou a jsou neprojednatelný v systému co tu je. Takže nadále budou zastávkový nebo i zrychlený buslinky trčící ráno svorně v kolonách u letiště, Rudný, CHuchli, Černokostelecký... |