Archiv diskuse Parní lokomotivy do 01. 11. 2019

Kolelač:
"Chapeleon . . . .Žádný problém,na odškodnění přidám jednu "parní" . . . .Za dávných dob, jsme vozili z Mníchovej Lehoty nad Trenčínem, "šutr" . Byl to ucelený vlak s dolomitickým vápencem do ostravských hutí. Odjezd z Mních. Lehoty míval krátce po dvaadvacáté hodině. Tak tomu bylo i oné letní srpnové noci. Skutáleli jsme se se "šutrem" desetikilometrovým patnáctipromilovým klesáním do T.Turné, projeli Trenčín, T.Teplou, Dubnicu,Ilavu, Ladce a po vjezdu do odbočky jsme zastavili před odj. náv. v Beluši. Výpravčí nám jen zavolal, že "Púchov neberie". Tehdy jsme měli mašinku 556 041 Štokr. Protože bylo okolo půl dvanácté v noci, chvilku jsem s fírou debatoval, ale občasné klapnutí kompresoru, a tichý sykot unikající páry z nějaké netěsné ucpávky nás ukolébal do sladkého snění.
Po hodinových dřímotách nás rázem probrala rána kamenem do kabiny stroje. Rozzuřená signalistka na nás zavolala "Bohyňu, ťahajte do fule, už máte vyše desať minút postavený odchod" Podival jsem se na manometr páry v kotli- 6 atm. . Podíval jsem se do pece tam až na pár skomírajících uhlíků tma. Za mašinou jsme měli 1800 t. Vincko, fíra se chopil páky píšťaly ale místo předpisové návěsti povolte brzdy úplně se ozvalo jen zasyčení studené páry. Protože jsem kvůli nedostatku pomocníků na parní trakci vypomáhal po velmi krátkém zácviku coby motorový fíra - nyní topič, věděl jsem , že v tuto dobu by nás měl už co nevidět předjíždět velmi obávaný expres "Rusák" Vídeň-Moskva, kterého se všichni obávali, jako "čert kříže". Vincko přestavil rozvod do požadované polohy a chopil se páky regulátoru. Řekl jsem mu, Vincko nikam netahejte, nemáme ani páru ani oheň. On mi odvětil : "Nič sa neboj a prikúr(přilož), ono to pojde". Nedal se od svého úmyslu odradit. Potáhl s vlakem na odj. výměny, a tam jsme definitivně zvadli. Podíval jsem se dozadu kde bylo vidět zpět až do 4km vzdálených Ladců, kterými právě "Rusák" za zběsilého blikání reflekorem a vytrubováním se domáhal postavení zelené uličky přes Belušu. Trvalo nám to okolo půlhodiny, než jsme jakž takž oživili oheň v peci a dosáhly přijatelného tlaku v kotli. Po třičtvrtě hodině jsme zastavili v Púchově. Vzápětí, na odhlášku kolem nás prosvištěl i "Rusák" jako rozzuřený sršeň. Za ním jsme odjeli do Žiliny i my, dále náš vlak vezla elektrika. Po cestě jsme s fírou spekulovali, na co se máme vymluvit. Dohodli jsme se, že budeme tvrdit, že se nám zasekl kompresor, a zůstali jsme bez vzduchu. Z Žiliny jsme stáhli ještě vlak po Teplou, po odvěšení jsme zajeli do depa odstavili mašinku, byl konec šichty. Při odevzdávání papírů strojmistrovi nám s úšklebkem oznámil "Vy dvaja, hybajte hore k náčelníkovi na protokol" Šli jsme nahoru k jeho kanceláři. Měl do ní otevřené dveře, prvního si pozval Vincka. Po deseti minutách Vincko vyšel a dovnitř jsem šel já. Náčelník se mě otázal, jak to tedy bylo. Pověděl jsem mu po "pravdě", že se nám sekl kompresor a zůstali jsme bez vzduchu. Chvilku přemýšlel a potom se mě zeptal, jestli na své výpovědí trvám. To jsem mu potvrdil. On mi vzápětí odpověděl."Nabudúce sa aspoň lepšie dohovorte, Vincko mi tvrdil, že vám prasklo vodoznakové sklo". Tak to mě Vincko naštval, protože tvrdil něco jiného než já, a navíc,prasklé vodozn. sklo nebyl žádný důvod k našemu postávání na výměnách. No, skončilo to tak, že Vinckovi vzali měsíční premie, a mně nic, protože jsem šel na páru topit za podmínky, že mi žádné premie neseberou, neboť po týdenním zácviku v parní trakci žádné vědomosti nemohu mít.. . . . Vincko se tehdy se mnou snad půl roku nebavil, a nedal si vysvětlit, že chybu udělal on a ne já. . . . . .Po roce, po jeho přeškolení na mot. trakci jsme se setkali v turnuse na jedné mašině 742339-5 a stali se z nás velcí kamarádi a kolegové. . . . . . . . . ,"

Pravapara:
"Komárek jezdí jako vlak s vozem?"

dědek_hank:
"Pravapara:
"Komárek jezdí jako vlak s vozem?" Proč by nemohl?"