Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 18. 05. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Elektrizace tratí do 18. 05. 2020

dolů
   autor příspěvek
Pondělí, 24. února 2020 - 16:25:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6083
Registrován: 9-2005
Ale Hu-Žid mají obrovské náklady na výstavbu bezbariérových peronů a výměnu svršku a spodku. To nebylo nutné pro elektrifikaci. Jaké náklady tam vyvolala elektrifikace? Výměnu ZZ? Nebo jen třeba kabelů a věci kolem ukolejnêní? A kolik věcí muselo být upraveno kvůli napětí a proudům?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pondělí, 24. února 2020 - 16:41:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21409
Registrován: 5-2002
MM: už elektrifikovaná je, tedy nemusíte ... dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně)
V případě konverze DC na AC to platit nemusí, takže bych s tím "obecně" byl opatrnej...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 24. února 2020 - 20:56:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6661
Registrován: 9-2011
Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou,
A platí to i pro variantu "nepřepínat, jen prakticky znovuzadrátovat stejnosměrně"?
Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci.
Všichni jste volové. Servít
MartinM
Pondělí, 24. února 2020 - 21:15:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202
Registrován: 12-2017
Aleš_Liesk.:
"Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou,
A platí to i pro variantu "nepřepínat, jen prakticky znovuzadrátovat stejnosměrně"?
Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci."

Ekonomicky efektivní se nerovná pouze nejlevnějšímu řešení, ekonomicky efektivní může být několik variant, nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic.
Pondělí, 24. února 2020 - 22:46:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3763
Registrován: 3-2006
Rozdíl je v tom, že Bechyně narozdíl od Kraslic už elektrifikovaná je, tedy nemusíte přestavovat mosty, dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně) apod. což dělá největší náklady na elektrifikaci.

S těmi mosty to moc nechápu, kraslická by se musela změnit ze třídy B2 na vyšší, aby se mohly natáhnout dráty, kdežto na bechyňce může B1 zůstat, protože tam už dráty jsou?
Na obou tratích je provoz podle D3, rozdíl jsou samovraty a přejezdy na kolejové kontakty nebo PN. Jediný problém by byl tunel, ale je krátký, můžeme ho vyřešit stylem Plovdiv. [biggrin]

Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci.
Ano.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Úterý, 25. února 2020 - 08:20:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6663
Registrován: 9-2011
nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic.
To samozřejmě není pravda.
Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět.
Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?
Všichni jste volové. Servít
MartinM
Úterý, 25. února 2020 - 09:20:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 203
Registrován: 12-2017
Aleš_Liesk.:
"nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic.
To samozřejmě není pravda.
Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět.
Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?"
Možná by nebylo špatné si ještě jednou přečíst co jsem napsal.
Úterý, 25. února 2020 - 11:17:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21419
Registrován: 5-2002
MM: Možná by nebylo špatné si ještě jednou přečíst co jsem napsal
V případě floskule je to skoro jistě zbytečné...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 26. února 2020 - 07:47:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 107
Registrován: 6-2009
MartinM:
"Bechyně narozdíl od Kraslic už elektrifikovaná je, tedy nemusíte přestavovat mosty"

S tím nepřestavováním mostů bych si na Bechyňce nebyl vůbec jist. [nene]
Úterý, 03. března 2020 - 10:12:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3777
Registrován: 6-2016
Dotaz na odborníky - proč se patky sloupů TV převrtávají na místě a ne ve výrobě? Spatřeno v Radotíně, viz foto.
Úterý, 03. března 2020 - 10:48:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4979
Registrován: 3-2004
Aby se odstranilo pokovení ve slabém místě a sloupy dříve uhnily? Kurvítko? [happy]
Úterý, 03. března 2020 - 11:00:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 336
Registrován: 7-2017
Spíš bych řekl, že nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr.
Tak se to napřed zabetonuje, patka se pak navrtá s odměřenými roztečemi.
Úterý, 03. března 2020 - 11:18:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10369
Registrován: 4-2003
22michal:Spíš bych řekl, že nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr.

Což je divné, ale klidně asi možné... Když jsem ale před asi dvaceti lety pozoroval betonáž patek pro stožáry linky 4 x 110 kV vedoucí do rozvodny na pražském sídlišti Lhotka, tak všechny čtyři patky (tvořily společně základ pro jeden stožár) měly zabetonovávané L-profily spojené konstrukcí, která byla v půdoryse čtvercová se zavětrováním, aby pak nebylo nutné do konstrukce stožáru při jeho připevňování na patky dále sahat, například převrtávat díry či přiohýbávat jeho L-profily. Celkem jim to sedělo, protože když jeřábem stavěli stožár, tak krom toho, že některým šroubům pomáhali montéři kladivem, tak problémy nebyly [nene].
Úterý, 03. března 2020 - 11:38:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21540
Registrován: 5-2002
22m: nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr
Já je tedy pokaždé vídal betonovat se šablonou...
Co když byl bůhvíproč průměr svorníků větší, než průměr díry?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 03. března 2020 - 11:41:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3780
Registrován: 6-2016
22michal: To bych neřekl - sleduju z vlaku postup prací a šrouby se betonují do soklu v přípravku/šabloně. Takže případné odchylky jsou marginální.

Ten rozdíl průměrů v "polotovaru" (to jsem nefotil a teď tam nepojedu) a převrtané patce je markantní - okometricky o cca 50% větší průměr...
Úterý, 03. března 2020 - 11:44:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 873
Registrován: 6-2019
S tím nepřestavováním mostů bych si na Bechyňce nebyl vůbec jist.
Na to je třeba ten ZP.

To samozřejmě není pravda.
Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět.
Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?

A na to už SP (která ale zahrnuje i socioekonomické přínosy).

S těmi mosty to moc nechápu, kraslická by se musela změnit ze třídy B2 na vyšší, aby se mohly natáhnout dráty, kdežto na bechyňce může B1 zůstat, protože tam už dráty jsou?
Na obou tratích je provoz podle D3, rozdíl jsou samovraty a přejezdy na kolejové kontakty nebo PN. Jediný problém by byl tunel, ale je krátký, můžeme ho vyřešit stylem Plovdiv. [biggrin]


Záleží co bude v zadání. Čistá elektrizace bez požadavků na svršek mosty neřeší.
Jinak Krasická má více dopraven, silnější nákladní dopravu (opět se víceméně pravidelně loží v Rotavě a Kr. předm. + vlečka ve Svatavě).

Styl Plovdiv nevím - o co tam jde? Nějaká koridorizace?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Úterý, 03. března 2020 - 12:55:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3781
Registrován: 6-2016
K těm patkám - možná to je schválně. Aby se předešlo záměně při vykládání na konkrétním místě. Ty větší díry se převrtají na místě, patrně tam je sloup více namáhán a má silnější ukotvení. Ale je to jen můj slaboproudý názor, třeba se nějaký specialista vyjádří.
Úterý, 03. března 2020 - 13:11:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2245
Registrován: 7-2017
Nebo jsou ty patky blbě z výroby.
Sobota, 21. března 2020 - 21:13:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2301
Registrován: 7-2017
Bechyňka v roce 1943 (10:50 - 12:20). Zajímavý komentář o trakci.
https://www.youtube.com/watch?v=A4_Fr7eSGc8
Sobota, 21. března 2020 - 23:51:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 932
Registrován: 6-2015
Dobrý je i ten následující šot. [ok] Zejména komentář mezi 13:21 - 13:35.[ok]
Je vidět že i za Protektorátu byli mezi cestujícími prasata.[crazy]

Co je to za rozbité nádraží/trať od 13:38 - 15:00?
Díky.


(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Neděle, 22. března 2020 - 00:10:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 934
Registrován: 6-2015
Tady hned na začátku něco o E466.0, pak i záběry s Křižíkovou akumulátorovkou na Hlaváku:

https://www.youtube.com/watch?v=nklzB493plo



(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Neděle, 22. března 2020 - 12:04:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2302
Registrován: 7-2017
K6: na "Parních lokomotivách" Kpy zmiňuje Kralupy.
Úterý, 24. března 2020 - 23:09:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 942
Registrován: 6-2015
Pojízdná měnírna 1959:
https://multimedia.ctk.cz/foto/document/1348257/292
1963:
https://multimedia.ctk.cz/foto/document/2821596/1
https://multimedia.ctk.cz/foto/document/2818592/2
McBain
Čtvrtek, 26. března 2020 - 19:24:48  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26405
Registrován: 5-2002
mot:
"K6: na "Parních lokomotivách" Kpy zmiňuje Kralupy."

Jo, určitě jsou to Kralupy nad Vltavou.
Čtvrtek, 26. března 2020 - 23:10:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 947
Registrován: 6-2015
Díky.
Čtvrtek, 30. dubna 2020 - 11:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 154
Registrován: 8-2017
Dotaz na znalé této problematiky: Z jakého důvodu se u nás neuchytilo používání trubkových kotevních stožárů? Zkoušelo se to nejdřív v první polovině 60. let (Plzeň - Horažďovice), a pak od závěru 70. do cca. půlky 80. let (Galanta - Sereď - Trnava - Kúty, Sokolov - K. Vary, Leopoldov - Bratislava, tuším i mezi Táborem a VnL, dál nevím, ale ve všech případech asi jen na střídavině), a jinak nic. Akorát na Slovensku se k tomu vrátili v roce 2000 při koridorizavi úseku Cífer - Trnava, a zase šli od toho. Kde byly problémy, že se to tu neujalo?
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Čtvrtek, 30. dubna 2020 - 21:01:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6239
Registrován: 9-2005
Kotevní jsou ty uprostřed úseku ne? A ty na koncích jsou napínací? No tipuji, že napínací trubkáče jsou na lehčích sestavách, těžkému ss vedení asi nevyhověly.

Mne zase zaujal vývoj použití stožárů obecně. Pro běžná pole napřed žebříky zúžené k vrcholu, pak trubkáče (trať 280, Lovosice - Ústí), pak železobetoňáky, při prvních koridorizacich stále železobetoňáky, pak tyto s patkami, pak zas rovnoběžné žebříky s patkami a teď funglovka samé trubkáče s patkami na celém úseku Krč - Tunel. Ty důvody by mě fakt zajímaly. Vliv ceny sloupu je jasný, co ještě? Možná hmotnost, kdy je lepší na náspy dávat lehčí sloupy, tedy asi ocelové místo železobetonových?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pikehead
Čtvrtek, 30. dubna 2020 - 21:52:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6116
Registrován: 3-2007
No vzal bych v potaz i napájecí soustavu, u střídaviny je drát a o třetinu tenčí a lehčí (všechny ostatní cajky tím pádem nemusí být tak masivní), posilovací vedení většinou taky není třeba...
Čtvrtek, 30. dubna 2020 - 22:05:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7685
Registrován: 8-2007
Ty důvody by mě fakt zajímaly.

Asi v tom bude i firma,která to staví a co nakoupí.Nyní se zase na nově modernizovaném úseku Bílina-Oldříchov osazují betonové sloupy,jako před 60 lety.
Pátek, 01. května 2020 - 09:02:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13468
Registrován: 8-2004
Apollo_17:
"Asi v tom bude i firma,která to staví a co nakoupí."
Přijde mi to také tak. Třeba na stavbě Řetenice nebo Lysá - Čelákovice dávají v traťových úsecích "žebřiny". Betonové (jen tedy na patkách, ne jako ze 60. let) krom Oldřichov - Bílina si vybavím třeba z úseku Dynín - Horusice.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Pátek, 01. května 2020 - 11:18:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2679
Registrován: 8-2010
Tady se tou problematikou trakčních podpěr na železnici někdo celkem přehledně zabývá..[jidlo]

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
Pátek, 01. května 2020 - 11:37:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 155
Registrován: 8-2017
Qěcy: Je to možný, že se to hodí na jen střídavinu, která má tenčí napájecí dráty a nepotřebuje ZV. I tak ale je otázka, jaktože se to neujalo aspoň na té střídavině a po několika "experimentálních" úsecích se od toho upustilo.

Ty "žebřiny" jsou taky zajímavá věc. Na přelomu 50. a 60. let se po nich slehla zem, a po desetiletích se zničehonic vrátily. Nejdřív na Slovensku po půlce 90. let, a tam víceméně ve stejné podobě jako před lety. A počínaje rokem 2003 nebo 2004 i u nás. Ona to taky může být "módní" záležitost, zase to po letech někomu přijde "cool" a vrátí se k tomu.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Sobota, 02. května 2020 - 00:51:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22105
Registrován: 5-2002
HSt: Je to možný, že se to hodí na jen střídavinu, která má tenčí napájecí dráty a nepotřebuje ZV
Ono záleží na tom, jak kde a jak kdy. Třeba v Itálii stará 3 kV trať z Pontebby na Tarvisio měla žebříky, které byly spojeny podélným lanem, čas od času ukotveným.
Naproti tomu exSSSR země mají na betonu nejen střídavinu, ale třeba i stožárová návěstidla.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Sobota, 02. května 2020 - 14:59:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 2-2018
Na přelomu 50. a 60. let se po nich slehla zem, a po desetiletích se zničehonic vrátily.

Kolem roku 1960 byl docela velký nedostatek oceli. Odpověď najdete třeba v pamětech L. Štrougala - na základě požadavků Varšavské smlouvy (tj. generálního štábu Sovětské armády) mělo Československo zajistit čtyři mostní soupravy na přemostění Vltavy pro případ zničení stálých mostů. Problém nebyl ani tak, jak a kde to vyrobit, ale kde na to vzít ocel... Takže se hledalo, kde co ocelového nahradit jinými materiály.
Sobota, 02. května 2020 - 16:32:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11687
Registrován: 8-2012
mělo Československo zajistit čtyři mostní soupravy na přemostění Vltavy
No nejen. ČSLA měla zajistit prvosledové jednotky (14 divizí) při vývozu toho našeho dobra a míru dál na západ, čili (samozřejmě po předběžném jaderném úderu na Mnichov, Stuttgart, Norimberk atd. - celkem 131 jaderných raket a bomb) provést útok na čáru Rýn-Neckar a následně Langres-Besancon a rozvíjet útok na Lyon. Takže tanky (3420 kusů - samozřejmě v "opotřebovací" doktríně "nas mnogo" s nízkou životností v boji), motostřelci, rakeťáci, munice, ženisti... To samozřejmě mělo fatální dopad nejen na nedostatek oceli, kterou se daly zalít chřtány imperialistů, ale i drahých kovů a lecčeho jiného. Celé to vyvrcholilo největší hysterií někdy kolem roku 1964 (po karibské krizi = 1962)...
電車オタク
Sobota, 02. května 2020 - 18:41:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 156
Registrován: 8-2017
pilot.pirx: Až na to, že ty sloupy se dělaly z oceli dál, jen byly trubkové. Betonové se objevily až v půlce 60. let na Cerhenickém okruhu a pak jižně od Kutné Hory.

T. H.: My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani. Ale ve výsledku by to bylo stejně jedno, protože kdyby to vypuklo, tak vítěz by vládl ruinám jak vystřiženým z post-apokalyptických scén filmu Terminátor (jen bez těch robotů), pokud by to vůbec někdo přežil.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Sobota, 02. května 2020 - 19:05:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11690
Registrován: 8-2012
My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla
[lol] Hodláte rozesračkovat politickou agitací další téma?
Zcela jednoduše: na štábních cvičeních Varšavské smlouvy se obvykle neprocvičovala obrana území (sovětská doktrína už na začátku 2. světové války), ale útok (oficiálně samozřejmě "odvetný úder").
A ještě jednodušeji: k čemu by asi Američani potřebovali tuhle hromadu sraček jménem státy světové socialistické soustavy? Stačilo ji nechat uzrát, uzbrojit a chcíplo to samo.
電車オタク
Sobota, 02. května 2020 - 19:17:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6241
Registrován: 9-2005
Hele, na politiku máte jiný téma. A spekulace coby kdyby.

Ty železobetonové sloupy se dělaly vždy předpjatý?
Italové mají obdobu našich žebříkáčů ale místo šprušlí je naohýbaný drát, takže vypadá jako přihradovina. Jugoslávci na střídavině taky.

Zajímavý je taky vývoz PTZ do ciziny. Třeba nedávná reelktrifikace železnice kolem Tallinu. Hned poznáte, odkud ty pvky a technologie pocházejí.

K nám se zase edávno dostaly nějaké sestavy konzolí snad z Francie.



Jinak nedávno jsem šotil staré sloupy veřejného rozvodu ve Strašnicích (to bylo vedení Malešice - Bohdalec?) a na skále nad Vranskou přehradou.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Sobota, 02. května 2020 - 19:39:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 264
Registrován: 12-2017
Honza-st. SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu
[biggrin] tvl další slušná hláška, jak jste na takovouto blbost přišel?
Mladějov
Sobota, 02. května 2020 - 19:47:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14589
Registrován: 3-2007
Qěcy:
"
Jinak nedávno jsem šotil staré sloupy veřejného rozvodu ve Strašnicích (to bylo vedení Malešice - Bohdalec?) a na skále nad Vranskou přehradou."

Tak sem nějakou tu zajímavou fotku dej (s popisem), myslím, že to zajímá víc lidí.

Pořád lepší, než komoagitace.

Já třeba pokukuju při cestách mezi Děčínem a Lovosicema, co tam je z údolí starých vedení, atypických sloupů či evidentně dodatečně s jiným napětím, o drážních 3kV na 110kV sloupech a docela obskurních napojeních nemluvě.

Třeba to někdo dokumentuje - to je fakt nenávratně mizející technika..
Sobota, 02. května 2020 - 20:18:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 4-2020
Koukal jsem na mapách SŽ, že furt ještě na spoustě střídavých tratí i vč. nových koridorů (třeba západní Čechy) není povolena rekuperace, nemá někdo detaily? Předpokládám, že problém asi bude v napájecích stanicích staršího data, které rekuperaci neumí - což mě třeba u 3. koridoru trochu překvapilo.
Sobota, 02. května 2020 - 20:25:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9572
Registrován: 5-2002
Problém není v napájecích stanicích, problém je v energetikách.

Pro letošní rok je slíbeno zrušení zákazů rekuperace všude pod 25 kV 50 Hz s výjimkou úseku Prunéřov - Bohatice.
Neděle, 03. května 2020 - 11:04:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 4-2020
PŠ: [ok] [ok] [ok]
Pondělí, 04. května 2020 - 11:14:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2740
Registrován: 3-2004
-- začátek OT --

Ad Honza_St "My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani."
A proto ČSLA postavila 4 nejdůležitější vojenská velitelská stanoviště v západních Čechách, pro sichr ještě před Vltavou, aby hned první týden padla nepříteli do rukou. Že Vy jste byl na vojně stratég specialista, nebo dokonce první třídy? [biggrin]
Pro pořádek:
1) velitelské stanoviště Západního frontu
2) velitelské stanoviště 1. armády
3) velitelské stanoviště 4. armády
4) velitelské stanoviště 10. letecké armády

Veliteské stanoviště Ministerstva obrany (nadřízené Západnímu frontu) v bunkru K-116 neboli Prokopské údolí.
Mimochodem kromě stanoviště ad 4) jsou všechna ostatní i nadále využívána AČR k původnímu účelu jako místa velení. Bunkr ad 4) byl zabetonován, resp. vstup do něj, v areálu je dnes menší dřevozpracující závod.

-- konec OT --
Pondělí, 04. května 2020 - 19:35:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 2-2018
Dusanh:
"-- začátek OT --

Ad Honza_St "My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani."
A proto ČSLA postavila 4 nejdůležitější vojenská velitelská stanoviště v západních Čechách, pro sichr ještě před Vltavou, aby hned první týden padla nepříteli do rukou. Že Vy jste byl na vojně stratég specialista, nebo dokonce první třídy? [biggrin]
Pro pořádek:
1) velitelské stanoviště Západního frontu
2) velitelské stanoviště 1. armády
3) velitelské stanoviště 4. armády
4) velitelské stanoviště 10. letecké armády

Veliteské stanoviště Ministerstva obrany (nadřízené Západnímu frontu) v bunkru K-116 neboli Prokopské údolí.
Mimochodem kromě stanoviště ad 4) jsou všechna ostatní i nadále využívána AČR k původnímu účelu jako místa velení. Bunkr ad 4) byl zabetonován, resp. vstup do něj, v areálu je dnes menší dřevozpracující závod.

-- konec OT --"

Za to vy jste vojenský teoretik s modrou knížkou. Ideální obrana podle vás by zřejmě byla někde na řece Moravě nebo až na Váhu... Čili - nechat si zplanýrovat území a pak pracně vytlačovat útočníka zpátky. Možná by stálo za to prostudovat něco z oboru a trochu nad tím přemýšlet. S vědomím dobového kontextu možností v oblasti spojení, dopravy, zásobování atd.
S propagandou vymytým mozkem to ale jde špatně, to chápu. Takže konec válčení a můžete i psát o tom, že vláček dělá hůůůůů.
Úterý, 05. května 2020 - 12:32:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6788
Registrován: 9-2011
PP: podle vás "obrana" je totéž co "velitelské stanoviště armády"?
Jinak zprávy o situaci na bitevním poli ani rozkazy už nenosí poslové osobně, aby bylo nutné mít velitelství armády nanejvýš hodinu běhu od linie fronty.
No nic, ať už máte knížku modrou, šedou či rudou, o vojenství toho moc nevíte.
Všichni jste volové. Servít
Úterý, 05. května 2020 - 13:01:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11711
Registrován: 8-2012
Ideální obrana podle vás by zřejmě byla někde
Velitelské stanoviště v první linii "obrany", to je vojenská doktrína naposled někdy za Napoleona, ne? [happy]
Jste fakt tak blbej, nebo jen trollíte?
電車オタク
Úterý, 05. května 2020 - 13:06:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3978
Registrován: 9-2003
No von klučina, co na vojně nebyl, protože to nestih (a kdyby to stih, taky by to odkroutil na Kulaťáku) a dohání to chozením s plynovkou a vychloubáním se zbrojákem, to je min. ekvivalent generála Pavla...
NOBLE BRICKS
Úterý, 05. května 2020 - 18:02:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 736
Registrován: 8-2017
Když se na Z Dopravy řešil čtyřsystémový Vectron došlo na řešení toho kam by mohl na 1.5kV a došlo i na polaritu trakčních systémů. Jak to s ní vlastně v Evropě na stejnosměrném systému je? Je polarita na 1.5kV ve Francii stejná jako na 3kV u nás, nebo je prohozená jako tomu bylo až do 50. v Praze a dodnes by mělo být na uhelných drahách pod Krušnými horami? Liší se nějak polarita v jednotlivých zemích?
Neděle, 10. května 2020 - 16:55:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 430
Registrován: 10-2005
Dlouho jsem tu nebyl, takže od začátku:
Honzaklonfar (převrtávání děr): Toto se stává, když se zabetonuje jiný svorníkový koš. Místo KS 30 třeba KS 36. Na základy pro tyto stožáry se žádná šablona nepoužívá. Ta se používá pro samostatné svorníky na příhradové stožáry. Pěkně rozkresleno to má Elektrizace železnic ve svém katalogu
Honza_._st (trubkové kotváky): Používají se málo, protože je to docela drahé. Minimálně 3 stožáry, mezibranka a obrovský základ. KLasika příhradová je prostě levnější. Jejich hlavní použití je v místech, kde není moc prostoru, doporučuji navštívit žst. Blansko a na sudé skupině pod zdí u řeky jsou.
Pro všechny válečné štváče[proud] Doporučuji navštívit zodolněné záložní stanoviště Výpustek. Od jednoho z místních diskutujících se všem dostane odborného výkladu.
Neděle, 10. května 2020 - 18:19:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3992
Registrován: 6-2016
Mike_shunt: Dík za vysvětlení - teď už je mi to jasné.
Čtvrtek, 14. května 2020 - 22:40:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 287
Registrován: 3-2007
Po delší době sleduji toto vlákno a zaujalo mně to téma se sloupy TV,jak se jejich typy měnily časem.

Mně napadlo trochu související téma. Co se týče TV ve stanicích (nebo i 3- nebo 4-kolejných traťových úsecích(myslím samozřejmě tzv."falešné" čtyřkolejky)),tak se v 50.letech a začátku 60.let hodně troleje věšely na soustavu drátů,přičemž sloupy byly dost vysoké a od sebe dost daleko. Příkladem je třeba Česká Třebová (os.n.) nebo Žilina (os.st.). Zároveň sice už v těch letech byly i někde ty tzv. brány. Později se dávaly jen ty brány.(Doufám,že to píšu nějak srozumitelně.)

Tak by mně tedy zajímalo,proč se od těch jenom drátových upustilo? Je docela zajímavé,že stále jsou součásti naší sítě a slouží asi bez problému. V Německu takový systém TV je taky zcela běžný.
Pikehead
Čtvrtek, 14. května 2020 - 23:14:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6182
Registrován: 3-2007
To, co popisujete, se jmenuje převěs. Asi největší negativum je to, že stržení troleje na převěsu znamená, že vám spadnou i troleje z okolních kolejích, ne-li celé stanice.

Důvod popularity převěsu v Německu je zajímavá otázka. Možná technologii líp vychytali, nakonec mají i lehčí dráty než u nás na stejnosměru.
Pátek, 15. května 2020 - 21:09:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 822
Registrován: 11-2004
Nevím, jak je to v Německu, ale v Rakousku se ty převěsy při modernizaci nahrazují buď bránou nebo (k velké radosti fotografů) jednotlivými sloupy pro každou kolej zvlášť. Je to právě kvůli poruchám a nehodám - v případě problému nestojí celá stanice.
Pátek, 15. května 2020 - 21:46:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1820
Registrován: 5-2007
Mike_shunt:
"Pro všechny válečné štváče[proud] Doporučuji navštívit zodolněné záložní stanoviště Výpustek. Od jednoho z místních diskutujících se všem dostane odborného výkladu."
Děkuji Shuntovi za reklamu, otázka je kdy nám jiní, tentokrát koronaviroví štváči dovolí otevřít a za jakých prapodivných nesmyslných podmínek [kladivo] (Snad 25. května)
Sobota, 16. května 2020 - 21:41:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 288
Registrován: 3-2007
Pikehead
Přiznám se,že jsem si to myslel,že se tomu říká převěs nebo převěsy. Nebyl jsem ale jist.
Jinak díky za vysvětlení. Uvažoval jsem,že to zřejmě ten důvod bude,který píšete. Že ty brány jsou prostě asi praktičtější,že vzniknou menší škody při roztržení troleje.
Nic méně na československé síti je právě zajímavé,že na střídavé soustavě se ty převěsy vyskytovaly daleko méně často,než na stejnosměrné a vlastně přitom trolej je i na "naši" střídavé lehčí,než na stejnosměrné.


Jinak ještě k tomu tématu sloupů.
Co se týká samotných žebříkových sloupů,tak se mi vybavila jedna zajímavost ze střídavé soustavy. Je všeobecně známo,že tyhle sloupy se za komunistů vyskytovaly na stejnosměrné soustavě,ale na střídavé v podstatě ne.
Nicméně na střídavé to taky není zas tak úplně pravda a myslím,že někteří si toho taky určitě všimli.
V Brně na nákladním dvoukolejném průtahu přes Dolní nádraží,na mostě přes Svitavu. Ty sloupy jsou tam (tuším) 4. Je to krásně vidět z trati tzv. Komárovské spojky poblíž zastávky Brno-Černovice,když se jede vlakem od/do Blažovic.
Docela by mně zajímalo,proč se tam dostaly. Napadá mně,že buď zbyly takříkajíc - na skladě,a tak je využili,nebo je tam dosadili už při výstavbě toho mostu a počítali s tím,že jednou v budoucnu ta trať bude elektrizovaná.

Pokud to někdo víte,tak díky za odpověď.
Mladějov
Neděle, 17. května 2020 - 16:05:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14656
Registrován: 3-2007
No, ono je to hlavně o tom, kdy se ta která elektrizace dělala, takže původně (padesátá léta, 1. hlavní tah) u velkých stanic převěsy a na trati "žebříky", později kvůli úspoře oceli v 60. letech (mj. karibská krize a požadavky vojáků, nedostatek oceli) na sloupy beton, no a dnes se vracíme k elegantním "žebříkům", ale ne již k choulostivým převěsům.
Neděle, 17. května 2020 - 21:29:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7692
Registrován: 8-2007
No, ono je to hlavně o tom, kdy se ta která elektrizace dělala

No a nakonec mají v Oldřichově u Duchcova na hromadě najednou všechny typy sloupů.Oldřichov-Řetenice jsou převážně řebříkové,Oldřichov-Bílina se montují převážně betonové a v samotné stanici ocelové trubkové a příhradové.
Telini
Neděle, 17. května 2020 - 22:27:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 629
Registrován: 10-2006
A to co je teď nově v Dluhonicích (ta svislá konstrukce uprostřed zavěšená na klasických břevnech) už někde jinde u nás použito je?
Pondělí, 18. května 2020 - 20:37:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13501
Registrován: 8-2004
Apollo_17:
"Oldřichov-Řetenice jsou převážně řebříkové,Oldřichov-Bílina se montují převážně betonové a v samotné stanici ocelové trubkové a příhradové."
Rozdílnost v mezistaničních úsecích je podle mne způsobena mj. tím, že každý dělal/dělá jiný zhotovitel.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)