Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší

Hajnej:
"Tak, dnešní práce na 744.169 skončila, takže nastal čas uvést na pravou míru blábolení našeho praktika:

Dotyčný teoretik stále nepochopil, že z šikmo foceného snímku "fotomapy" z dronu nelze kolmo odměřit přesnou vzdálenost. (Základy deskriptivní geometrie).
Hohó, promovaný inženýr Mirek Pětapadesátka povolal na pomoc deskriptívu - ale v té písničce se zpívalo i o sínu a kosínu a ti zas mají sestřenku tangentu. Nu, bude aspoň nějaká švanda.

Co udělá šikmost fotky, to je nejlépe vidět na stožáru bělotřemešenské BTS. Šikmý průmět jeho výšky do roviny fotomapy se na snímku jeví jako šestimetrová úsečka a podělením její délky výškou stožáru získáme tangentu úhlu sevřeného osou kamery a vertikálou. Přesnou výšku stožáru zatím neznám (ale pracuje se na tom), ale i kdyby měl jen 20 metrů, je tangenta zhruba 0,3.
Naštěstí máme ve stanici i odjezdová návěstidla, jejichž výšku už známe celkem dobře - je okolo 6 metrů. Její šikmý průmět do roviny stanice průmět je přibližně stejný, jako rozchod koleje, tangenta pak vychází na cca 0,25. Mnohem šikměji, než kamera, se však na stanici "dívá" Slunce. Šestimetrové návěstidlo v jeho paprscích vrhá stín hnedle osmimetrový. A proč o tom mluvím?

Neměřil od talířů nárazníků, ale z trámce na který jsou celé nárazníky přišroubovány, což je vidět při zvětšení.
Při tom zvětšení je především vidět něco úplně jiného - a sice, že Mirek neměřil vzdálenost od zarážedla, ale od jeho stínu! Ano, náš úžasný praktik, který jiné neopomene poučovat, co je výkolejka a co počítač náprav, nerozezná šturc od jeho vlastního stínu! A že ten stín v hodně šikmých paprscích leží pěkně daleko...!
Ale i kdybych přece jen měřil od trámce, je to nakonec zcela v pořádku, protože na nárazníky nejvzdálenějšího Easu už stejně nic nakládat nebudeme, takže mohou úplně v klidu čouhat za rovinu plotu. Je tedy úplně jedno, jestli budu do těch 42 metrů počítat je, anebo nárazníky šturcu (doufám jen, že tato úvaha není na našeho Mirka přespříliš složitá).

Také netuší, že střecha skladu má jistý přesah nad zdí i štítovou, ač na to již mnou byl nenásilně upozorněn.
No, úplně nenásilné to nebylo, ale přistoupím-li na omezení plotem, nikoli střechou, je to nakonec úúúúplně jedno...

Možná to byl i záměr, aby mu vyšlo (obhájil) dříve vylhaných 42 m.
Otázkou je, jestli nebyly záměrem naopak Mirkovy výše uvedené chyby, aby těch 42 metrů za žádnou cenu nevyšlo...

Připojuji taktéž nepřesnou vzdálenost z fotomapy s poněkud jiným číslem, více se blížícím skutečnosti.
Tak to trochu upřesníme s ohledem na výše uvedené. Kóta je dána středem terčíku, nikoli jeho okrajem (tím Mirek hravě vyrobí metrový rozdíl), trámec zarážedla (ten skutečný, šedý, nikoli jeho černý stín) se vlivem Mirkem tak zdůrazňované šikmosti snímku jeví být o čtvrt metru blíže k Mostku, a možnost zápočtu nárazníků byla rovněž vysvětlena.
Výsledek? Od zarážedla k plotu se těch 42 metrů, ký to div, přece jen najde. Až ke zdi domu je to dokonce 44 metrů, po odečtení cca metrového operku střechy nám tedy zbude krásných 43 metrů.

Nevím, jak by byl dotyčný pisatel nadšen, pokud by mu přes jeho pozemek se stojícími auty a střechu jeho objektu někdo trousil kůru a zbytky větvoví (často i hlíny a kamínků) při skládání (nakládání, překládání) kmenů
Zdá se, že v Bílé Třemešné funguje nějaký zatím nepopsaný fenomén, který vylučuje, aby se posunutí nakládaného dřeva směrem k mosteckému čelu vozu nedělo nad půdorysem vozu, ale nutí tak činit kdesi ve výšce nad střechou sousedního objektu. Ale nepochybuju o tom, že nám Mirek se zručností sobě vlastní vyfabuluje nějaké velmi sofistikované vysvětlení.

za předpokladu, že nedojde k nějakému náhlému úniku hydraulického oleje.
Obávám se, že mnohem pravděpodobnější bude spíš náhlý únik Mirkových tělních tekutin..."