naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 25. 12. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2026
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » tratě » starší články

Tratě (starší články)

V této rubrice je 104 článků.

Omezit výběr na území


21. 9. 2009, Antonín Němeček, Ladislav Fric, Martin Klein, Martin Pospíšil
Místní nákladní vlaky na „žatecké“ a v okolí

Místní nákladní vlaky na „žatecké“ a v okolí V předchozích článcích o „žatecké“ jsme si pověděli o nákladních odklonech a vojenských transportech a dnes na tyto články navážeme dalším dílem, ve kterém se seznámíme s nakládkou a provozem místních nákladních vlaků na trati č. 160 a v jejím blízkém okolí. Z hlavní tratě Plzeň – Žatec odbočuje hned několik lokálek. První vede z Mladotic do Rakovníka a dnes je provozovaná pouze z Kralovic do Rakovníka.


31. 7. 2009, Petr Zobal, Jakub Helmich, Jan Hodánek, Michal Seidl
Krátká odklonová epizoda na „Buštěhradce“

Krátká odklonová epizoda na „Buštěhradce“ Na trati č. 110 Kralupy nad Vltavou – Most v úseku Olovnice – Zvoleněves proběhla přestavba úzkého mostu v km 3,773. Původní nosná konstrukce byla snesena a nahrazena konstrukcí z vlnitého ohýbaného plechu, známého pod termínem Tubosider. Pro přestavbu byla stanovena nepřetržitá výluka v rozsahu 5 dní, pokrytá Rozkazem o výluce č. 3049 v období pondělí 20. 7. 2009 (7:30) až pátek 24. 7. 2009 (16:55).


28. 7. 2009, Tobiáš Fuks
Železnice v Peru

Železnice v Peru Hned v úvodu je nutno přiznat, že dnešní železnice většiny jihoamerických států nejsou z hlediska intenzity provozu ani jeho charakteru příliš zajímavé, a to například v dosti ostrém kontrastu s železnicemi severoamerickými. Železniční systém Peru nejsou bohužel výjimkou, a tak nám mohou spíše posloužit jako ponaučení a ukázka slepých uliček vývoje železniční dopravy a jejího postavení na přepravním trhu ve 21. století.


24. 6. 2009, Antonín Němeček, Ladislav Fric
Vojenské přepravy na „Doupovské dráze“

Vojenské přepravy na „Doupovské dráze“ Na trati označené v jízdním řádu SŽDC číslem 164 byla 10. 12. 2006 zastavena pravidelná osobní doprava. Od roku 2007 sice na část trati vyrážejí přes léto víkendové osobní vlaky, avšak mimo sporadické osobní dopravy má tato trať stále svůj význam pro dopravu nákladní, po poklesu objemu běžné zátěže prakticky na nulu zastoupenou zejména vojenskými transporty pro obsluhu největšího českého vojenského újezdu Hradiště, který přímo navazuje na současný konec trati v Kadaňském Rohozci.


3. 6. 2009, Vít Hinčica, Alfonso Marco Pérez
Renfe: Salas Club de AVE a Larga Distancia

Renfe: Salas Club de AVE a Larga Distancia Dnes se podíváme na španělského osobního dopravce z jiné perspektivy, a to okem těch, kteří využívají jeho současných nadstandardních služeb. Zaměříme se na zvláštní čekárny Salas Club, které pro cestující první třídy začaly vznikat už v roce 1986. Pasažéři si v nich mohli přečíst tisk, podívat se na televizi, zavolat telefonem blízkým či přátelům, vzít si kávu nebo jiné občerstvení, aniž by přitom zaplatili jediné peso.


28. 4. 2009, Jan Bonev
Po stopách kolejí do Vápenného Podola

Po stopách kolejí do Vápenného Podola Po roce 1880 se začaly na základě tzv. lokálkového zákona stavět v Čechách tratě i do lokalit, kam se do té doby nepodařilo prosadit ani vybudování levnějších drah úzkorozchodných. Jedním z takových míst byl i prostor Železných hor, který už od roku 1845 míjela hlavní železnice z Olomouce do Prahy. Teprve sílící průmysl v kombinaci s novými legislativními podmínkami se však ukázaly být ideální konstalací pro stavbu dráhy.


3. 4. 2009, Martin Boháč
Osmdesát let elektrického provozu v Praze – co zbylo z původních pevných zařízení?

Osmdesát let elektrického provozu v Praze – co zbylo z původních pevných zařízení? V dubnu a květnu loňského roku uplynulo celkem bez povšimnutí již osmdesát let od postupného zahájení elektrického provozu na tzv. pražských spojkách. Tyto spojky zahrnovaly v té době jednokolejnou trať z Wilsonova nádraží do Nuslí (dnešní Praha-Vršovice), z Wilsonova nádraží na Smíchov, z Wilsonova nádraží do Vysočan, z Wilsonova nádraží do tehdejší Libně horního nádraží přes Hrabovku (trať Hrabovka – Libeň horní nádraží byla v té době jediná dvoukolejka tohoto elektrizovaného systému) a spojky Vyšehrad – Nusle a Vítkov – Libeň horní nádraží.