naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 25. 12. 2024

Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...

Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007

Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

z nejčtenějších

Elektrické lokomotivy Siemens ES 64 U4 19. 8. 2005

Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005

naši partneři

praktické

RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » městská doprava » metro » adéla na veleslavíně

Adéla na Veleslavíně

prohlédnout obrázky

text: Jan Bonev
foto: Jan Vašíček
vloženo: 27. 1. 2012

Minulý týden přinesl na stavbě úseku V.A pražského metra další milník. Razící štít Adéla dosáhl ve čtvrtek 19. ledna prostoru budoucí stanice Veleslavín. Z šestikilometrové stavby mezi Dejvickou a Motolem vyrazí razící štíty Tonda a Adéla každý asi 4,1 km jednokolejných tunelů.

Tonda neboli razící stroj S-609 německé firmy Herrenknecht se pustil do práce v dubnu 2011, Adéla alias S-610 za ním vyrazila sousedním traťovým tunelem ze stavební jámy na Vypichu v červenci. V srpnu a září se postupně oba stroje prorazily do stanice Petřiny a po protažení již vyraženým prostorem stanice pokračovaly v říjnu a listopadu dále. Zmíněného Veleslavína dosáhl Tonda 6. prosince minulého roku a Adéla právě 19. ledna, čímž dosáhly oba štíty zhruba čtvrtiny své poutě na konec budované trasy. Ukončení ražeb na Dejvické se předpokládá na přelomu listopadu a prosince 2013.

Nasazené plnoprofilové razící štíty s řeznou hlavou o průměru 6,08 metru se řadí mezi tzv. zeminové štíty, které prostřednictvím regulace tlaku na rozpojenou rubaninu umožňují vyrovnávat horninový tlak na čele ražby (technologie EPB – Earth Pressure Balance). Obecně jsou plnoprofilové razící stroje vhodné především pro dlouhé tunely v homogenních geologických podmínkách, kde jejich výhody převáží nad vysokou počáteční investicí. Také to jsou důvody, proč nejsme u nás na rozdíl od zahraničí zvyklí stroje TBM vídat mnohem častěji. První a poslední použití razících štítů obdobných rozměrů na našem území je spojeno rovněž se stavbou metra, v 70. a 80. letech byl sovětský stroj TŠČB3 nasazen na trasách A a B. Oproti tomu v profilech kolem cca 1,5–3 metrů byly u nás vyraženy desítky kilometrů vodohospodářských štol, kabelových tunelů a kanalizací.


Stavební jáma stanice Veleslavín je zpřístupněna rampou pro nákladní vozidla.

Stěna jámy směrem na Petřiny otevírá pohled na traťové tunely. Pravý (na tomto pohledu) byl proražen 6. prosince, levému už na tomto snímku zbývají k prorážce jen minuty.

Mezi diváky zavítali zástupci zúčastněných stavebních firem i města.






Ideální příležitost k proslovu a přípitku.

Dokončený traťový tunel směrem na Petřiny.
Hotovým tunelem je protažen pásový dopravník na odvoz rubaniny, ale i množství dalších inženýrských sítí pro zásobování razícího stroje.	Razící štít Tonda byl po prorážce protažen do staničního tunelu budoucí trojlodní stanice Veleslavín, kde je připravován k dalšímu pokračování.

Většina ze stometrové délky razícího štítu se pohybuje již hotovým tunelem na kolejnicích.



Razící štít se posouvá tlakem vyvozeným na již hotové ostění tunelu. Před započetím ražby proto musí být připraveny opěry, jako vidíme zde u Tondy ve Veleslavíně.