• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » provoz » skomírající „buštěhradka“

V následujících řádcích bychom chtěli přiblížit současný rozsah nákladní dopravy na dnešní trati 120 a v jejím nejbližším okolí. Dunění povodňových odklonů, které na několik měsíců po srpnu 2002 připomnělo zašlou slávu této trati, je dávno pryč a zůstává jen současné „téměř mrtvo“ (nepočítaje v to pochopitelně pokračování někdejší Buštěhradské dráhy, současnou trať 140, která má před sebou naopak ty nejlepší vyhlídky). I přesto se zejména v okolí Kladna stále najdou výkony, které potěší oko, ucho i hledáček železničního nadšence.

„Nučický“ vápenec

Čím jiným začít, než – z hlediska fotografa jedinou „tutovkou“ – párem 65780/1 / 57592/3. Pod těmito čísly se skrývá přeprava vápence z lomů Mořina do Března a Kadaně. Od doby, kdy trasu přes Lužnou opustily uhelné a vyrovnávkové vlaky OKD Doprava, tedy přibližně poslední tři roky, je tento pár vlaků jediný, který projíždí trať 120 téměř v celé délce.

Každý den (papírově kromě úterý, fakticky spíš denně, s občasnou „vynechávkou“), většinou krátce před sedmou ráno, přijede do Nučic prázdná souprava, a po předávce vozů s vlečkovými lokomotivami se pak během dne (kromě neděle) podle zaběhnutého scénáře navážejí ložené vozy do Hostivice. Obvykle se jede nadvakrát (přibližně po 15 vozech), v minimu případů jen jednou. První část (nejčastěji pod číslem 65591) může do Hostivice přijet oproti jízdnímu řádu o dost dřív, tedy již ráno nebo během dopoledne, druhá část (65781) pak velice často v trase té první, tedy kolem 13. hodiny. Po spojení obou souprav a lokomotiv na čele vlaku se pak ve vhodné „mezeře“ odjíždí směr Kladno. To nebývá dříve než kolem Sp 1892 (cca 13.30), nejpravděpodobněji se tak děje kolem 15.00, ale odjíždět se může i téměř načas, tj. po 16. hodině (zvláště v situaci, kdy jede vlak navíc – viz dále). Z Kladna se pak pokračuje obvykle až kolem půl sedmé večer, v pozdních nočních hodinách vlak dojíždí do Března u Chomutova, kde dochází k odvěšení části vozů přičemž zbytek pokračuje až do Kadaně. Variantně pokračuje do Kadaně celý vlak nebo naopak celý končí v Březně. Lokomotivy se poté vracejí s časně ranní vyrovnávkou (případně Lv) zpět.

Zmíněné výkony byly dlouhá léta doménou dvojiček zamračených (donedávna kralupských, později vršovických), v posledních měsících je však na tento výkon nasazována dvojice prototypových lokomotiv ř. 755. V úseku Kladno – Milostín ještě na postrku vypomáhá další stroj (ř. 751). Vlak bývá obvykle sestaven z 26 – 32 vozů (Falls, Faccs, nebo půl napůl, dříve se objevovala i řada Faccpp).

Případný další vápencový vlak navíc není až tak výjimečným jevem (hlavně v zimním období). Poměrně často se objevuje 65782/3, který však jezdí z Kladna přes Kralupy a Ústí nad Labem. V jeho čele lze spatřit dvojici kralupských 751 a zpravidla odjíždí z Nučic jako první – hned ráno. Již mezi 9. a 11. pak pokračuje z Hostivice. Tento vlak bývá většinou poloviční, ale ojediněle může dojít i na „maximální variantu“, kdy se z Nučic do Hostivice jede během dne i na čtyřikrát a po spojení v Hostivici pak odjíždějí dvě „dvoudílné“ spoupravy – jedna přes Lužnou a druhá přes Kralupy. K těmto vlakům samozřejmě nemohou chybět vyrovnávky. Ty jezdí rovněž přes Kralupy, obvykle pod číslem 56596/7, přičemž v Hostivici nebo Rudné může dojít ke krátkodobému odstavení. Do Nučic se pak pokračuje s lokomotivami vracejícími se mezi jednotlivými „várkami“ ložených vozů, tedy dopoledne či kolem poledne.

Úsek Smíchov spol. n. – Hostivice

Nákladní doprava se na této trati omezuje prakticky jen na úsek Smíchov – Zličín (vlaky 54542, 54544 a 55441, 55443). Navíc obvyklé zátěže nejsou nijak závratné – 1 až 3 vozy jsou běžným obrázkem – a ani spolehlivost jízd není stoprocentní. Alespoň jeden pár denně (mimo neděli) však jede. Většinou jedou oba, často však v některém směru bez zátěže. V úseku Zličín – Hostivice se nějaký vůz čas od času také odveze, ale jde skutečně o výjimku. Zájemce o případnou fotodokumentaci nutno upozornit na téměř pravidelné náskoky vlaků jedoucích ze Zličína – často více než hodinové. Vlak 55441 odjíždí ze Zličína většinou již mezi 10:30 – 11:30, případně krátce po Os 25900 (cca 12:10). 55443 mívá odjezd ze Zličína obvykle před 16. hodinou. Ranní 54542 směr Zličín jezdívá naopak o něco později – kolem 7:30 ze Smíchova.

„Manipuláky“ Kralupy – Hostivice

Snad největší úpadek potkal v posledních letech stanici Hostivice. Ještě v roce 2002 byly vedeny dva páry Pn vlaků Kralupy – Hostivice a zpět s dvojčetem zamračených, v Hostivicích bylo běžným obrázkem kolejiště plné vozů, se kterými zde posunovala „domácí“ 742.399. Ta také zajížděla obsluhovat mj. Jeneč (autovozy). Dnes je zde většinou pusto, a nástupci někdejších „Péenek“, tedy dnešní Mn 85111/2 a 85113/0 se sem podívají jen zřídka. Typická podoba těchto vlaků v úseku Kladno – Hostivice, pokud tedy vůbec některý z nich jede, je Lv tam, 1 krytý vůz zpět, či opačně. Občas se na 85110 stahují prázdné autovozy z Jenče, nebo naopak na 85111 či 85113 přijede několik ložených. V Jenči také stále funguje nakládka šrotu, což v praxi vydá na několik málo „Easů“ měsíčně. Naprosto minimální je pohyb v Unhošti a na vlečce v Ruzyni.

O poznání lépe jsou na tom manipuláky v úseku Kladno – Kralupy. Bohužel z hlediska případné fotodokumentace se většina zátěže odveze na časně ranním 85111 z Kralup, a opačně až na večerním 85110. Oba tyto vlaky jezdí prakticky denně. Zátěž bývá značná a tvoří ji typicky prázdné i ložené „Easy“ do/z Kladna-Dubí. Objevuje se například šrot ze všech možných koutů ČR, opačně hlavně ocelové výrobky a polotovary. V menšině jsou vozy z/do stanic ležících na trase Kladno – Rakovník, a jak bylo uvedeno výše, také vozy směr Jeneč a Hostivice.

Ale i dopolední 85113 alespoň párkrát do týdne jede, byť obvykle s minimální zátěží 2 až 3 vozů, zatímco 85114 často nejede vůbec.

Časy odpovídají papírovým předpokladům jen zhruba. Mn 85114, pokud jede, tak obvykle kolem deváté z Kladna-Dubí. Mn 85113 mívá odjezd z Kralup mezi 10. a 12. hodinou, ale „úlet“ je samozřejmě možný oběma směry. Do Jenče nebo Hostivice se případně odjíždí až po delším stání v Kladně, obvykle mezi 13–14 hod. Mn 85110, pokud je výchozí již z Hostivice, jezdívá mezi 14. a 15. hodinou, pokud vyjíždí z Jenče, tak spíše později. Dál z Kladna-Dubí na Kralupy se pokračuje až večer. Ranní Mn 85111 se také výjimečně objeví v Hostivici (mezi osmou a desátou), nebo alespoň v Jenči, Mn 85112 pak může jet prakticky kdykoliv během dopoledne, ale nejčastěji nejede vůbec.

Celkovou šanci, že se „něco“ poveze do Jenče či Hostivic, nebo opačně, lze přibližně ohodnotit kurzem 50:50, jízda z Hostivice do Ruzyně (95169/8) je pak opravdu výjimečnou záležitostí.

„Manipuláky“ Kladno – Rakovník

Obsluha stanic v tomto úseku je realizována párem Mn vlaků 85117/6 v trase Rakovník – Nové Strašecí a zpět a Mn 85118/9 v celé trase, s předávkou zátěže mezi kladenskou a rakovnickou lokomotivou v Řevničově. Někdy však dochází k samostatné obsluze Lužné z Rakovníka a ostatních stanic z Kladna, případně se jede jen v úseku Kladno – Řevničov a zpět.

Díky nakládce dřeva je poměrně živo v Řevničově, něco málo „vyprodukuje“ i Nové Strašecí, ještě méně pak Stochov a Kamenné Žehrovice.

Spolehlivost jízd je dosti proměnlivá, nejslabší je to asi u Mn 85119 v úseku Rakovník – Lužná – Řevničov. Polední Mn 85116 také nic moc, pokud něco veze, tak většinou jen v úseku Lužná – Rakovník. Jedná se nejčastěji o 1 – 2 vozy Gags z Lužné (dlaždičky), dále se může objevit např. prázdný uhlák z Krupé. Naopak Mn 85117, který vyjíždí z Rakovníka již brzy ráno, bývá hojně využíván k návozu prázdných vozů do Lužné a Řevničova, případně do Nového Strašecí, kam dojíždí kolem 10:30. Objevují se zde však také například cisterny s topným olejem do Nového Strašecí, či uhlí do Krupé. Bohužel ani tento vlak nejezdí denně, ale tak 3 – 4x týdně (v prac. dny).

Mn 85118 jezdívá zpravidla každý pracovní den, kolem 13:00 z Kladna. Zátěž tvoří obvykle prázdné „Gagsy“ do Lužné a Rakovníka, či „Easy“ do Řevničova, v menší míře se vozí dřevo do Stochova a uhlí do Žehrovic. Příjezd do Rakovníka bývá obvykle kolem 17:30.

Na protijedoucím Mn 85119 se pravidelně objevuje několik vozů Eas z Řevničova (dřevo), méně často pak například šamotová hlína z Nového Strašecí (vozy Tdns i jiné). Z Rakovníka se odjíždí zhruba kolem 15:00, často je však tento vlak veden pouze z Řevničova, odkud odjíždí většinou mezi 15:30 a 16:30.

K úplnosti zbývá ještě ranní Mn 95180/1, na kterém se čas od času přiveze uhlí do Kamenných Žehrovic.

Úsek Lužná – Chomutov

Bohužel zde téměř není o čem psát, úsek Březno – Chomutov má jak známo dokonce „zaděláno“ na velké problémy. Vápencový vlak z Nučic projíždí většinu této trasy již za tmy a krom občasné ranní obsluhy Krupé je až po Žatec prakticky mrtvo. Pár Mn 87631/0 ze Žatce do Měcholup a zpět je spíše jen teorií. Pouze krátký úsek Žatec – Březno je využíván převážně k vozbě uhelných vlaků do Řečan (elektrárna Chvaletice) a příslušných Vn. Pro úplnost ještě dodejme „manipulák“ Kadaň – Březno, kromě vápence jediný pravidelný vlak využívající spojku mezi tratěmi 120 a 140 Spořice – Dubina.

Vlaky OKD Doprava

Především díky přepravě uhlí do Kladna-Dubí je v současnosti alespoň kralupská větev „Buštěhradky“ jediným kratičkým úsekem, pro který rozhodně neplatí titulek tohoto článku. Jedná se zejména o dva páry vlaků v trase Světec-Ledvice – Kladno-Dubí a zpět. Soupravy po dvaatřiceti ložených vozech Falls jezdí pod číslem 59631 a 59633. První z nich lze označit jako „denní“ druhý jako „noční“. Zatímco Pn 59633 dojíždí do Kladna-Dubí obvykle v hluboké noci (1:00 – plus mínus hodinka či dvě), Pn 59631 jezdí ve fotitelných časech. Zhruba řečeno – přijíždí mezi 11 a 15 hodinou. Prázdné vozy se odvážejí také nadvakrát a taktéž jezdí jedna souprava v noci (59696) a jedna ve dne – obvykle mezi 13–14 hodinou (59698).

Uhlí se dále vozí také z Ostravy, a to na vlaku 59640/1, který přijíždí do Kladna-Dubí většinou po sedmé ráno. Četnost jízd je o poznání menší (rozhodně se nejezdí denně), i když někdy se objeví i násled. Vyrovnávky do Ostravy odjíždějí z Dubí brzy ráno, mezi pátou a sedmou hodinou. Občas se také zajíždí z Kladna-Dubí do Kamenných Žehrovic, kam se naváží uhlí z Ostravy (pokračování části vlaku 59641). Smíchané s místními „zbytky“ se pak opět odváží do Kladna-Dubí.

Občasným zpestřením, narušujícím zdejší doménu „Wapek“, bývá ucelenka vozů Uacs z Čížkovic. Jezdí pod číslem 69679 (příjezd obvykle kolem 8:00) a nutno říct, že velmi sporadicky. Vodítkem pro případného zájemce o dokumentaci může být jen vyrovnávka, která jezdí téměř na 100% vždy o den dřív (obvykle po poledni z Kladna-Dubí).

Různé...

Zejména v úseku Kladno-Dubí – Kralupy však mohou překvapit i ucelené vlaky ČD. Nejčastěji (i několikrát do týdne) lze natrefit na 20 – 25 vozovou ucelenku vozů Eas (případně v kombinaci s jinými řadami – Es, Res, či jiné „plošiňáky“), ložených ocelovými polotovary, jezdící z Třince pod číslem 60591. Pravidelný příjezd do Kladna-Dubí je až v 19.23, avšak prakticky je možné tento vlak spatřit téměř kdykoliv, a to velmi často během dne. Výjimkou nejsou ani dva vlaky v jednom dni.

Opačným směrem občas vyráží (většinou v noci) vlak 65495 s ocelovými pruty na vývoz přes PPS Frýdlant. Jedná se nejčastěji opět o vozy ř. Eas.

Poměrně vzácným jevem, vyskytujícím se maximálně párkrát do měsíce, jsou i ucelenky polských „malých rajek“ ze stanice Janikowo, ložených uhličitanem sodným. Na našem území obvykle jezdí po trase Lichkov – Kralupy – Kladno – Lužná – Rakovník a nejčastěji je možné natrefit na ně v Kladně, kde bývají i několik dní odstavené. Bohužel obvyklá praxe je taková, že do Kladna vlak přijíždí zpravidla pozdě večer nebo v noci (často v sobotu), a do Rakovníka pokračuje po několika dnech v naprosto libovolném čase, velice často však opět až pozdě večer.

Jedním z hlavních „artiklů“ tratě Praha – Chomutov bývaly donedávna uhelné vlaky z Kamenných Žehrovic, které po ukončení těžby nahradila opačná vozba ostravského uhlí v podání OKDD na zdejší vlečku k dalšímu zpracování (viz výše). Zastihnout na trati 120 či v okolí uhelný vlak v režii ČD je opravdový svátek.

Z dalších zajímavých přeprav lze zmínit vozbu produktů společnosti SKV z Prahy-Zličína na Smíchov a dále k odběratelům nebo ke zkoušení. V současnosti takto cestují zejména jednotky S-Bahnu pro SBB a nové osobní vozy pro ČD. Přepravy jsou zcela nepravidelné a „když už něco jede“, často se až neuvěřitelně dlouho čeká na vhodný okamžik součinnosti lokomotiv a zaměstnanců ČD, pracovní doby na vlečce SKV a volné cesty na nepříliš propustném úseku Smíchov – Zličín. Více najdete v odkazech ze záhlaví článku.

Jediným úsekem „Buštěhradky“ zcela bez pravidelné nákladní dopravy je pražský úsek mezi Ruzyní, Dejvicemi a centrem města. I sem ale příležitostně zavítá nákladní vlak. Důvodem bývají delší výluky na „Semmeringu“, kdy jsou některé Rn na Zličín převedeny právě přes Dejvice.

Silně skomírající úsek Lužná – Žatec zcela výjimečně oživí vojenské transporty, zpravidla s cílovou či výchozí stanicí v Trnovanech.

Jízdní řády většiny vlaků naleznete v tabulkách pod následujícími odkazy:

• trať 120
• trať 122
• trať 093
• trať 124