• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » provoz » „buštěhradka“ a okolí – 2006/2007

V návaznosti na necelý rok starý článek přinášíme další souhrn postřehů z nákladní dopravy na trati č. 120 a v jejím okolí. Bezesporu nejvýznamnější novinkou v této oblasti bylo znovuzprovoznění úseku Hostivice – Středokluky, již popisované v samostatných článcích (viz zde). Ačkoli tento „nový“ úsek nepatří historicky k Buštěhradské dráze, jeho otevření ovlivnilo provoz v okolí, a tak následující řádky budou trochu i o něm. Pro úplnost nemůžeme vynechat ani vlaky směřující do Středokluk z opačné strany.

Další velkou událostí bylo otevření přeložky úseku Březno u Chomutova – výhybna Spořice, kde však za běžných okolností mnoho nákladních vlaků nepotkáme.

„Vápenec“ Nučice – Březno – Kadaň

Tradiční „nučické vápence“ byly po většinu sledovaného období již spolehlivě v režii řady 755, nasazení zamračených bylo spíše výjimkou. Dlouhodobější výpadek ř. 755 nastal až v průběhu dubna, a poté opět v květnu. V souvislosti s výměnou za letohradskou dvojici ř. 751 se na těchto výkonech vyskytují „zamráči“ i nyní. Podrobněji se tomuto tématu věnuje článek Přehlídka lokomotiv na vápenci, následující řádky ho doplňují a aktualizují.

Zavedené časy jak vyrovnávek, tak ložených vlaků, se nijak nezměnily, takže z tohoto pohledu není k dříve uvedenému co dodat. Novinkou je zpravidelnění zimního „posilového“ vlaku Pn 65782/3, který byl v loňském grafikonu veden jen podle potřeby. Letos má jezdit každý pracovní den a sobotu, ovšem praxe je podobná jako loni – jezdí velmi často, avšak ne denně. Po zprovoznění tratě č. 121 (od 20. 12. 2006) je tento vlak v úseku Hostivice – Kralupy nad Vltavou veden místo přes Kladno přes Podlešín, a to teoreticky v odpoledních hodinách. Časy odjezdu z Nučic však v praxi zůstaly stejné jako loni, tedy spíše ráno (obvykle jako první várka, přičemž z Hostivic se pokračuje většinou již kolem poledne.

Oproti papírovým předpokladům využívají tuto poněkud komplikovanou trasu i vyrovnávky (Vn 56596/7), které mají pravidelně jezdit po trati č. 093 přes Kladno (ve většině případů se tak i skutečně děje). Časy těchto vlaků lze těžko odhadovat, často však opouštějí Kralupy již v brzkých ranních hodinách a do Hostivic dojíždějí ráno až dopoledne. Z Hostivic pak vozy pokračují tradičně mezi loženými várkami do Nučic. Potěšitelné je, že tyto vlaky jezdí (byť s menší intenzitou) i mimo plánované zimní období.

Pestrý byl provoz vápencových vlaků během výluky způsobené napojováním přeložky u Spořic. Vozy do Března jezdily klasicky na Pn 65780, zatímco vozy pro Kadaň využívaly variantních tras přes Podlešín či Kladno a Kralupy, a to mnohdy v netradičních časech.

Středokluky

Spolu s posilovým vápencem začaly nově zprovozněný úsek tratě 121 využívat i vlaky s leteckým palivem jezdící z Německa přes přechody Cheb a Česká Kubice do Středokluk. Jedná se výhradně o nepravidelné vlaky s frekvencí cca 0–2x týdně, a s možným příjezdem do Středokluk prakticky kdykoliv. Poslední dobou se zdá, že se tyto přepravy poměrně ustálily, a to na počtu dvou vlaků týdně, s příjezdem do Středokluk nejčastěji na přelomu pracovního týdne, tj. přibližně v rozmezí čtvrtek až sobota. Obvykle v noci dojíždí tyto vlaky do Prahy, a v závislosti na délce prostoje na Smíchově pak pokračují nahoru „Semmeringem“ a dále do Středokluk. Prázdné soupravy však mohou být trasovány přes Podlešín a Kralupy.

Zvláště pro příznivce „chrochtajících strojů“ je právě trať přes Podlešín patrně tou nejatraktivnější v okolí. Převažují obvykle čtrnáctivozové soupravy cisteren z Kaučuku, na které stačí dvě lokomotivy (vlaková a postrk). Dále se objevují cisternové vlaky z přechodu Děčín. Ty mívají kolem dvaceti (3 lokomotivy) nebo až čtyřiadvaceti vozů (4 lokomotivy).

Pokud jde o časy, je nutné vzít v úvahu, že na trati č. 121 „nezaclánějí“ osobní vlaky, takže teoreticky může jet cokoliv kdykoliv. I tak lze ale vysledovat určité pravidelnosti. Z vlaků jezdících za světla vykazují patrně největší spolehlivost polední prázdné cisterny (Pn 65514), i když ani ty nejezdí stoprocentně denně. Nicméně většinou jedou, a navíc poměrně přesně ve svých časech. Plné cisterny jezdívají zejména v „mrtvějších“ obdobích převážně v noci (Pn 65517), při troše štěstí však lze natrefit i na denní vlak (obvykle s příjezdem do Středokluk v poledních až odpoledních hodinách). Naopak v obdobích se zvýšenou spotřebou leteckého paliva (a to se právě nyní rozbíhá) se mohou objevit i tři vlaky denně (z toho dva za světla) a příslušně vyšší počet vyrovnávek.

Další pravidelnou komoditou je cement, směřující sem z Německa přes přechod Děčín, obvykle v 25-vozových soupravách vozů Uacs. Bohužel tyto vlaky (Pn 47347), jakož i vyrovnávky (Vn 47358), jezdívají až na výjimky v hluboké noci. Naprostou novinkou je pak cement z Dětmarovic, od červnové změny „zpravidelněný“ jako noční Rn 50543/55042, nicméně jezdící „jak to vyjde“.

Populární „sušenkový expres“ (NEx 50501) obvykle doráží do cíle své cesty s železnou pravidelností kolem 6:30. Zpět (NEx 55000) odjíždí také s nevelkým rozptylem – mezi 14. a 15. hodinou.

Manipulační vlaky na této trati (Mn 8516x) lze téměř bez nadsázky označit za pouhé „trasy pro přesun strojů“.

Jeneček

Nejživěji za poslední dlouhé roky bylo zejména v podzimním období roku 2006 na jenečském trianglu. Odvoz zeminy z Nového spojení v té době dosahoval nebývalých objemů a tak se v některých týdnech pravidelně objevovaly i dva vlaky denně. Na prvním z nich se střídaly nejčastěji vršovické „zamráči“, druhý byl v režii řady 740 OKDD. Po skončení těchto přeprav neosiřel triangl nadlouho, neboť začátkem listopadu bylo stejné místo využito jako složiště štěrku pro opravu nedaleké tratě č. 121. Rovněž počátek března 2007 znamenal opětovné oživení přeprav hlíny, byť jen na několik dní.

Manipuláky v okolí Kladna

Zde je téměř vše při starém. Na rameni Kralupy nad Vltavou – Kladno – Hostivice zajišťují obsluhu vlaky Mn 85110 až 85114, prakticky ve shodných časech jako loni. Velké množství zátěže se objevuje na vlaku Mn 85110 a Mn 85111 v úseku Kladno-Dubí – Kralupy a opačně. Případná minimální zátěž do Hostivice nebo Jenče se většinou vozí na ranním Mn 85111, málokdy na odpoledním Mn 85113. Opačně se většinou využívá k odvozu vlaku Mn 85110. Jeho běžnou zátěž v tomto úseku však obvykle představuje jeden vůz z Hostivic. Nejmenší spoleh je již tradičně na Mn 85112, přičemž Mn 85114 na tom není o moc lépe. Využíván je většinou k odvozu prázdných vozů z Kladna-Dubí, a to v případě jejich většího nahromadění. Auta do Jenče se staly již vzácnou výjimkou, v nejbližší době lze údajně očekávat také konec zdejšího šrotiště. Jen velmi ojediněně se objeví i vůz do/z Prahy-Ruzyně. Lepší vytížení těchto vlaků lze očekávat alespoň v rámci probíhající výluky na trati č. 093.

V úseku Kladno – Rakovník zůstává pár Mn 85118/9, mezi Rakovníkem a Novým Strašecím pak dále pár Mn 85117/6. Kromě tradičního dřeva z Řevničova (v posledních měsících však jeho nakládka silně skomírá, přesněji řečeno již dosáhla bodu nula), či Gagsů z a do Lužné a Rakovníka, se občas objevují vozy Faccs, Eas či Tdns z Nového Strašecí (šamotová hlína), opticky snad v mírně větším množství než loni. Nárazově se objevují vozy se dřevem ze Stochova či Kamenných Žehrovic, doplněné občas cisternami s topným olejem do Nového Strašecí (v případě většího počtu vozů mohou jet separátně). Spolehlivost jízd popisovaných vlaků je, pokud jde o časy, v rozumných mezích, zátěž je však dosti proměnlivá – výjimkou bohužel nejsou jízdy samotné lokomotivy, či odřeknutí vlaku v určitém úseku, zejména nyní, v souvislosti s výpadkem řevničovské nakládky, která byla až do zimy jasným „tahounem“ zdejší nákladní dopravy (například se odtud ve velkém vozilo do Ptení, ale byly zaznamenány i přepravy v rámci známé akce „dříví do lesa“ – do Chřibské). Ranní pár Mn 85124/5 Kladno -Stochov a zpět bývá občas využívaný k obsluze Kamenných Žehrovic.

Zajímavým oživením manipuláků se v létě 2006 staly přepravy pracích prášků ve vozech Gags z Rakovníka na vlečku Maersk poblíž Hostivic. V úseku Rakovník – Kladno se většinou jezdilo v dopoledních hodinách (jako seperát), z Kladna do Hostivic pokračovaly vozy na jinak zcela nevytíženém pravidelném Mn 85113. Zajímavé jsou návraty vozů na Mn 85110, kde se přeci jen objevuje i další zátěž (z Hostivic a Jenče, případně i z Ruzyně), takže při dobré konstalaci se Mn 85110 opět podobá plnohodnotnému vlaku. Zpočátku značná frekvence těchto přeprav však postupně slábla, počátek roku 2007 byl ve znamení útlumu, ale například během dubna bylo na vlečkové koleji u Hostivic opět plno. Vozy bývají v poslední době řazeny do pravidelných Mn, tedy odpoledne dojedou na 85119 do Kladna a druhý den pokračují na 85111 do Hostivic.

Různé...

Polská soda do Rakovníka si stále zachovává pověst nevyzpytatelného vlaku, většinou však přijíždí tradičně během víkendu z Lichkova nyní samozřejmě z Meziměstí) do Kladna, odkud pokračuje (většinou po několikadenním odstavení, nejčastěji v noci) do Rakovníka. Variantně se tato přeprava může obejít bez odstavení a vlak v těchto případech projíždí rovnou do Rakovníka, případně může být souprava odstavena v jiné stanici.

V lednu 2007 se objevilo relativně větší množství uhelných vlaků z Polska do Kamenných Žehrovic (jinak se jedná o dosti ojedinělé přepravy), tamtéž se stále nárazově naváží uhlí z Ostravska v režii OKDD. Na podzim 2006 bylo možno potkat ojedinělou „ucelenku“ obilí do Rakovníka. Stejnou vzácností byl i listopadový vlak šrotu z Rakovníka do Ostravy přes Lužnou a Kralupy v režii, v těchto končinách velice exotického, dopravce ODOS. Známou raritní záležitostí se stala také přeprava tahačů do Jenče (viz článek Nové Scanie si vyzkoušely jízdu vlakem). S minimální intenzitou stále jezdí i železo z Kladna-Dubí do Polska přes Frýdlant v Čechách. Čest tak zachraňují již pouze ucelené vlaky s ocelí z Třince do Kladna-Dubí, jezdící v některých obdobích prakticky denně, v jiných méně často. Pravidelný příjezd do Kladna-Dubí kolem sedmé hodiny večerní nemusí být stoprocentně dodržován, protáhnout se může až do nočních hodin, případný násled pak může přijet kdykoliv.

Pokud jde o provoz na „Semmeringu“, pokračuje téměř úplné mrtvo mezi Zličínem a Hostivicemi (narušované občasným průjezdem některého z výše popisovaných vlaků a nebo novou tramvají z plzeňské Škody v režii Viamontu (viz článek Kolejová vozidla na kolejích) a „proměnlivo“ v úseku Smíchov-Zličín. V samotném Zličíně pokračuje sestupná tendence na vlečce Vamar – nyní prakticky jen občasná nakládka vozu s nábytkem do západní Evropy. Rovněž obrat na vlečce SKV sestává nyní prakticky výhradně z expedice kolejových vozidel na vlastních kolech, většinou formou zvláštních vlaků – blíže například zde. Zdá se, že větší šance na nějakou zátěž „nahoru“ bývá na ranním Rn 54542 (příjezd kolem 8:30 na Zličín), opačně spíše na odpoledním Rn 55443 (kolem 15:30 ze Zličína).

Vlaky OKDD

Jinou, a mnohem veselejší kapitolou, zůstávají naštěstí vlaky OKDD z/do Kladna-Dubí. Co do spolehlivosti a pravidelnosti jízd jednoznačně nadále dominují uhelné vlaky ze Světce (Rn 59631 a 59633) a k nim příslušné vyrovnávky (Vn 59696 a 59698). Denní pár lze tak z hlediska fotografa označit téměř za „tutovku“. Naopak co do počtu vozů bývají zajímavé „megavlaky“ z Ostravy (Rn 59641), na kterých lze kromě tradičních „Wapek“ vídat také vozy různých jiných řad. Často i více než 40vozový vlak se čtyřmi i pěti lokomotivami nebývá výjimkou. Frekvence jízd těchto vlaků je však relativně malá, ani v uhelné sezóně nejezdí zdaleka denně, v létě pak naprosto ojediněle. Časy příjezdu tohoto vlaku se různí, spíše však bývá o něco zpožděn (1–3 hodiny, někdy i více). Vyrovnávka (Vn 59690) pak jezdívá v různých časech od brzkého rána až do poledních hodin. Výčet doplňují také již tradiční, leč velmi nejisté ranní „cibule“ z Čížkovic (Pn 69679), případně z Berouna (Pn 69611), jakož i další víceméně nárazové přepravy souprav různých vozů.

Jízdní řády popisovaných vlaků, které je ovšem v duchu předchozího textu nutno brát s příslušnou rezervou, najdete pod níže uvedenými odkazy.

• trať č. 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou
• trať č. 120 Praha – Chomutov
• trať č. 121 Podlešín – Hostivice
• trať č. 122 Praha – Rudná u Prahy
• trať č. 124 Rakovník – Lužná u Rakovníka