Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » 781 (T679.1) - sergeje | předcházející | další |
781 (T679.1) - sergejedolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 17. 08. 2020 | Jnd | 60 | 1 | 17-08-20 18:21 | |
Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 09. 10. 2020 | Lokofanda | 60 | 1 | 09-10-20 09:27 | |
Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 08. 12. 2020 | Petr_Šimral | 60 | 1 | 08-12-20 16:05 | |
Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 13. 12. 2020 | Petr_Šimral | 60 | 1 | 13-12-20 19:09 | |
Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 19. 12. 2020 | Statistik | 60 | 1 | 19-12-20 01:23 |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1955 Registrován: 8-2006 |
Na drancováku jezdily karlovarský 354.1 a pak T444.1 a dokonce topily pegasama. Do Chebu jezdily zbrojit a taky tam chlapi spali ,ale navím turnus a jaké další vlaky jezdili. Z vyprávění karlovaráků vím ,že jezdili na 556.0304 a 556.0354. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1031 Registrován: 6-2015 |
Jinak ta loga na hliníkových štítkách: "kosočtverečnyj" - B3OP nahoře = Vorošilovgradskij zavod Okťabrskoj revolucii "ovalnyj" - LTZ uprostřed = Luganskij teplovozostrojitelnyj zavod |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6788 Registrován: 6-2004 |
K6S310DR: sice nevím, co jste nám tím chtěl sdělit, ale ještě Vám v tom výčtu chybí "VZOR - Luganskij TVSZ říjnové revoluce" - viz ten hranatý štítek ode mě například. PS: v ruštině slovo "kosočtverečnyj" neexistuje. Rusáci říkají pičoidu "romb". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 7-2011 |
Měli bychom diskuzi netýkající se Sergejů přesunout tam kam patří. Co vy na to? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 10-2020 |
Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs koleje vejít, to byl o tolik větší provoz než dnes? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10701 Registrován: 5-2002 |
ad frako: Měli bychom diskuzi netýkající se Sergejů přesunout tam kam patří. Co vy na to? Jsem pro, Karlovarský kraj bude ideální. ad OK-HEU: Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs koleje vejít, to byl o tolik větší provoz než dnes? Větší provoz o trochu byl, hlavně v nákladní dopravě. Ale ono se až tolik nejezdilo, často se čumělo po stanicích, oběhy byly dosti neefiktivní a poslední série Sergejů v roce 1979 už byla prakticky zbytečná, když se konečně rozhoupala elektrizace. 1975 - turnus 437, provozní stav 539, inventární stav 543 1976 - 441, 537, 544 1977 - 432, 547, 550 1978 - 433, 538, 545 1979 - 456, 591, 599 1980 - 433, 591, 599 1981 - 424, 585, 599 1982 - 402, 582, 599 1983 - 381, 567, 598 1984 - 373, 580, 594 1985 - 368, 575, 592 1986 - 345, 560, 590 1987 - 327, 576, 590 1988 - 301, 566, 576 1989 - 289, 526, 566 1990 - 285, 503, 553 1991 - 174, 426, 533 1992 - 76, 201, 391 1993 - 30, 94, 163 1994 - 22, 83, 121 1995 - 12, 47, 54 1996 - 11, 45, 54 1997 - 9, 45, 51 1998 - 1, 22, 51 1999 - 2, 11, 38 2000 - 1, 2, 22 2001 - 1, 4, 22 2002 - 0, 4, 22 2004 - 0, 3, 22 2005 - 0, 3, 22 2006 - 0, 3, 18 2007 - 0, 2, 2 A to už je konec
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2671 Registrován: 9-2009 |
OK-HEU: Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs koleje vejít, to byl o tolik větší provoz než dnes? To se s dneškem nedá vůbec srovnat. Současná železnice mne nezajímá, neboť nádraží jsou prázdná. V Sokolově bylo v osmdesátých letech něco kolem 30 lokomotiv T 679.1. Na cestě přes Chomutov do Prahy člověk potkával sposty lokomotiv. Dnes je trať Chomutov - Lužná u Rak. lokálka. Dnes si nedovedu představit, že jezdily lok. T 679.1 i na trati Plzeň- Žatec. Zbyly jen vzpomínky na rušný provoz na železnici. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6790 Registrován: 6-2004 |
Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs. koleje vejít A to si představte, že jich dokonce bylo 601. Ony tu současně všechny nejezdily, v 80. letech byly časté zápůjčky vybraných slovenských T679.1 k MÁV. Mimo téma 781: V globálu jezdilo nákladních vlaků na kolejích ČSD samozřejmě víc než dnes na SŽ(DC), po kolejích se vozidlo víc nákladů rozhodně co do jeho rozmanitosti i množství, a to i v porovnání se sousedními zeměmi. Náklady jezdily v různorodějších relacích, po tratích, kde už dnes nejezdí, obsluhovaly vlečky a nákladiště, kam se dnes už nejezdí (protože neexistují nebo to vozí silniční doprava). V provozu bylo sice výrazně víc nákladních vozů, což ale neznamená, že odvezly víc nákladu, než který dnes odveze třeba jediný kontejnerový vlak. Náklad byl tedy naložený do více vozů = větší počet vlaků (limitní je zejména délka vlaku, jeho nápravová hmotnost, rychlost), tím pádem i potřeba více lokomotiv, navíc rozprostřených do většího počtu lokomotivních dep. Lokomotivy jezdily často na kratších "vozebních ramenech" než dnes, častěji předávaly vlak (tzv. přepřah) lokomotivám ze sousedních dep, protože to tak bylo nakreslené v grafikonu (protože socík), častěji se na nich (a povinně) střídaly lokomotivní čety, protože jich bylo moc a musely se zaměstnat (protože socík), obecně tedy násobně větší počet zaměstnanců a vozidel které bylo nutno "zaměstnat" = vymyslet jim "práci" (protože socík), manuálně obsluhované zabezpečovací zařízení (lidský faktor, tabulkové technologické časy na provedení úkonu), časté prostoje vlivem čekání na vykřižování nebo uvolnění trati atd. atd. Neznamená to tedy, že víc jezdících vlaků znamenalo větší efektivitu než dnes (a zároveň neříkám, že to byl tehdy bordel), jen se na to líp koukalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10702 Registrován: 5-2002 |
ad Statistik: Ony tu současně všechny nejezdily, v 80. letech byly časté zápůjčky vybraných slovenských T679.1 k MÁV. Statisticky jich bylo tak málo, že situaci nemohly ovlivnit... První zápůjčka 20.9.1985 - 9.1.1986 - 20 strojů - i Sokolovská 1412. Druhá zápůjčka 20.6.1986 - 19.12.1986 - 20 strojů - depo Székesfehérvár. Prodej: 14.10.1987 - 1066,1186,1223,1226,1227,1229,1413,1452,1455,1508 = M62 274 - 283. Do provozu však nezasáhly a posloužily pouze jako zdroj náhradních dílů...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2673 Registrován: 9-2009 |
Graf nákladní přepravy od roku 1990 do roku 2011 v ČR: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10705 Registrován: 5-2002 |
ad Kuřil_p: jistě si vzpomenete na tisíce Liazek s vleky od Besa, na silnici I/20 to bylo až hodně otravné. Každý řidič se stal podnikatelem a hned v roce 1990 byla odstartována divoká privatizace silniční nákladní dopravy. Železnice samozřejmě pouze koukala s otevřenou "ústy"
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 5-2012 |
МТЗТМ ордена ленина byl Minský traktorový závod Leninova řádu? To byl nějak nadřazený koncern Luganské fabriky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 7-2011 |
No tak pokud máme věřit grafu tak je to jasné, podíl železnice neustále klesal. Dovolím si tvrdit,že klesá i po r.2011. Na co tedy tolik dep, tolik čet a tolik přepřahů. I za socíku se s příchodem nových trakcí vozební ramena prodlužovala (pracovní doba čety 15-16 h) a pak s příchodem jednočlenné obsluhy HV zase zkracovala. Najednou nebylo skoro možné otočit 140km tam a 140 zpět za 12 hodin, pokud se to povedlo, jaká sláva. Přičemž grafikon obrat předpokládal. Nastálé komplikace bylo třeba řešit a vždy se vyřešily. Byli jsme jedna firma a muselo to klapnout. Jak se to řeší v dnešní době, když je tolik dopravců a všichni jedou na sebe, tak to fakt nevím. Ale zpět k Sergejům. V Sokolově jich byl permanentní nedostatek, turnusová potřeba + 2 letmo, přičemž oběhy byly zpracovány velmi dobře. Minimální prostoje a tím i komplikace, Sergej se nevrátil včas z obratu a už se to mixovalo, aby byl vystaven včas na následující vlak atd, atd. Petře 1412 ve stavu r.1986 vůbec nemám, možná to byla zápůjčka. Ze čtyrstovek 1415 nejnižší a 1497 nejvyšší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 10-2020 |
Takže třeba v roce 1985 jich jezdilo 368 a přes 200 provozních stálo? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15660 Registrován: 3-2007 |
No představte si třeba, že na "generálku" se posílaly loko do ŽOS (železničních opraven a strojíren) a tam stály tak v průměru rok. ROK !!! A co se týče plánovaných proběhů a čekání na nižší stupně prohlídek, zvláště u dispečerských lokomotiv, to by bylo povídání někde u žejdlíku na večer. Že současně byl (a je) přečasto strojový strojmistr (takový dispečer strojů v depu) kouzelník, aby přes poruchy, neschopnosti, nehody, mašiny "za výlukou" vyčaroval mašiny různými kombinacemi včas na své výkony na tom nic nemění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 10-2020 |
Tak nevím odkud Statistik čerpá informace, ale připomíná mi to třeba ty pohádky o Těšnovu ve Zrušených tratích. Ale tam už to je o 20 let dál.... Zaměstnat přebytek lidí - a proto ta dráha věčně verbovala další lidi aby šli doplnit ty už "nadbytečné stavy"?? Vozební ramena - odpovídala tratím, při úvrati často přepřah než objíždění. Diesl to dotáhnul k E trati a tam přepřah.....po pádu železné opony jsem se divil, co dieslů jezdí u DB pod drátama....u nás díky E trakci se vozební ramena P a T lok zkracovala. Dokud nebyla E - jezdilo se mnohem dál. Kolelač tu víckrát psal své zážitky, třeba Brt-Žilina s 556,0 nebo pak s 781, a s ním až do Třince . To je málo? A parní mašiny těch 200 km jezdily i na lopatu, ne jen štokry. Kremákem Ža-NZ, Ža-Brt. 434.1,2 zas Ostr-Břec. 555.0 Ostr-Vrš/Nbk. Samozřejmě že jak pára, tak T lok potřebují víc údržby než el. motory v E lok. Dost mašin stálo dlouhodobě po nehodách, čekalo na opravu nebo zrušení. Dílny měly svůj program oprav a vecpat do něj 2x781 po srážce byl problém. Mezitím jinde další rána a opět 2x781....a když dostala přednost ta mimořádnost, musely čekat ostatní, až na ně dojde řada. Na PO Brno jsme se bavili o 781, že s nimi vozí Mn – já jsem se tomu divil. Prý to je levnější, než tam posílat druhou mašinu, často je zátěže moc , jedna 4 nápr. by to nevzala - 781 vezme všechno..... 781 snad neznal „přeskok“ – častou nemoc ostatních lok, a na „havariju“ se dalo dojet snad vždy, jen trochu pomaleji. A další věc je, že 781 byla universál mašina, odvezla všechno, od R po Mn, a nasazovala se za jiné řady. Takže i ta turnusová potřeba od PŠ mohla být ve skutečnosti jiná. Proto tam je ten velký rozdíl mezi TP a provozními. Byly namalované 742 v oběhu, ale pravidlo bylo 781 kvůli zátěži, podobně pak později v oběhu 742 - ale jezdily 735. Za časů páry to samé – 464.2 v Brně jezdily v oběhu pro 2x477, v Přerově 476 zas maskované jako 475...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 6-2015 |
Jak jsem koupil tak prodávám. Proto jsem to dal schválně do uvozovek Informace od kolegy z práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 6-2015 |
Jinak ke vztahu VZOR-LTZ není co dodávat, podnik se mohl kvůli přejmenování města taky přejmenovat. Ostatně Lugansk = Vorošilovgrad |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2674 Registrován: 9-2009 |
Petr_Šimral: Ano. Pamatuji. To ještě zajížděly do Karlových Varů i Sokolova (?) lokomotivy T 679.1 i z LD Chomutov. Je to tak? Tehdy to označení příslušnosti k LD bylo napsáno na takových malých štítcích, že se to nedalo pořádně přečíst. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 8-2014 |
https://zdopravy.cz/oprava-sergeje-pokrocila-cekaji-ho-zazitkove- i-prilezitostne-nakladni-vlaky-69438/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 10-2020 |
A kolik najezdily průměrně za rok kilometrů? A jakou průměrnou rychlostí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 7-2011 |
Do LD Sokolov zajížděly 781 i z Vršovic a motorové vozy z Libně. Průměrný denní běh Sergeje dle grafikonu byl 400-600 Km. Jakou průměrnou rychlostí? To nevím. Řekl bych, že průměrný prostoj v dílnách Nymburk - Sergej 3 měsíce, ČME 2. U loko po nehodě to byl klidně rok. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1242 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/z7DzeU5b9Vc Sergeje na zatěžkávací zkoušce ve Vlastějovicích. |
751218
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 3-2011 |
Vysoký počet dodaných Sergejů k nám měl určitě význam pro vojenské plánování,zejména v sedmdesátých letech za vlády Brežněva pořád připadalo v úvahu rozpoutat válku útokem na západní Evropu.Naše lidová armáda disponovala počtem 3500 tanku,vyšší počet tanků na západě měla jenom Velká Británie a Spojené státy.Ty nekonečné vlaky techniky někdo by musel odvezt na frontu,ale jsou to jenom spekulace,ale když nastoupil za bolševika tak v práci seděl v kanclu chlápek co dělal vojenskou agendu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9555 Registrován: 6-2006 |
připadalo v úvahu rozpoutat válku útokem na západní Evropu - počátkem padesátých leth možná, ale v sedmdesátých letech dost pochybuji. vojenské plánování - to bylo spíše civilní rozhodnutí RVHP o hospodářské specializaci. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15673 Registrován: 3-2007 |
"Chlápek co dělal vojenskou agendu" byl zaměstnanec StB a řešil především kádrové otázky a vedl spisy..na lidi. Mirek Z. by nám o té práci za plechovými dveřmi s nápisem "Zvláštní oddělení" mohl říci něco blíž. A jaký to na něj dělalo dojem. Jaké to bylo podepsat spolupráci ? Jakou máte vlastně hodnost ? (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 10-2020 |
751218 - a kde by na frontě vzali naftu pro tolik Sergejů? Tady "odborníci" už loni vysvětlili, že válčit měly ne Sergeje, ale Štokry...ty co byly po celé síti maskovány jako vykurovačky, upraveny specielně pro to nejhorší palivo, aby pak na ty čerstvě pořezané akáty a olše podél tratí vařily jako vzteklý...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 7-2011 |
Každá armáda potřebovala cvičit v nevelké vzdálenosti od Krušnohorské magistrály byl výcvikový prostor Hradiště v Doupovských kopcích. Pravidelně jaro, podzim se do Vojkovic dopravily transporty techniky čsl armády, cvičili tam i rusové. Po revoluci i amíci, ale jen jednou, po neblahých zkušenostech do tohoto prostoru od vlakových transportů upustili. To byly tzv. plánované přepravy (plán). Armáda nahlásila a oddělení zvláštních přeprav vypracovalo grafikon, bylo to v režimu tajné a přišlo to do depa 3 dny před uskutečněním. Tak a teď si s tím poraď. Sežeň lidi, vyčleň stroje. Nevím o tom, že by do toho zasahoval nějaký estebák. Velký problém však byla neschopnost HV, nebo opožděná přístavba. To spartakiádní vlaky bylo jiný kafe, právě tyto přepravy byly pod palcem estebáků. A už jsem zase od tématu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10710 Registrován: 5-2002 |
Tak a teď si s tím poraď. Sežeň lidi, vyčleň stroje. Nevím o tom, že by do toho zasahoval nějaký estebák. Potvrzuji. Přišla objednávka, avizérka vystartovala do ulic velkoměsta se slovy: bez lidí se nevracej . Moc se mi líbila "záloha Vojkovice" v Sergeji a je fakt, že "plány" jezdily opravdu na čas. Jednou jsem měl konflikt s nějakou "ruskou" gumou, která se mermomocí dožadovala vstupu na stanoviště. Když jsem mu asi desetkrát zopakoval, že tam nemá se zbraní co dělat a že v tom případě nepojedu, tak vyměkl a už jsem ho neviděl...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 2-2018 |
Mladějov: ""Chlápek co dělal vojenskou agendu" byl zaměstnanec StB a řešil především kádrové otázky a vedl spisy..na lidi. Mirek Z. by nám o té práci za plechovými dveřmi s nápisem "Zvláštní oddělení" mohl říci něco blíž. A jaký to na něj dělalo dojem. Jaké to bylo podepsat spolupráci ? Jakou máte vlastně hodnost ? " Je vidět, že psát něco před půlnocí vede k nedostatku logiky. Nebo že ji zatemňují nějaké staré křivdy... 1) Pokud by zaměstnanec (referent ZÚ nebo náměstek náčeníka pro ZÚ - to podle velikosti výkonné jednotky) byl "zaměstnanec StB", tak by měl sice nějakou hodnost, ale těžko by "podepisoval spolupráci". 2) Pokud "zaměstnancem StB" nebyl - což je pravdivá varianta - měl v pracovních povinnostech oficiálně komunikaci s orgány FMO a FMV. Tudíž to těžko mohl být nějaký "tajný spolupracovník", vzhledem k tomu, že všichni věděli, kdo k němu chodí na jednání... což samozřejmě nevylučuje, že byl veden v ecidenci spolupracovníků, typicky jako "D" neboli důvěrník. Ale rozhodně neměl žádnou "hodnost". Každopádně hlavní náplní práce referenta ZÚ (náměstka náčelníka výkonné jednotky pro ZÚ) byla mobilizační agenda (v principu dobrá zašívárna - vedení dokumentace pro zajištění provozu při přechodu na válečný stav, samozřejmě včetně evidence lidí, kteří nepodléhají mobilizaci a jejich pracovního zařazení v případě mobilizace) a v pohraničním prostoru zajišťování propustek do hraničního pásma. Řešení kádrových otázek (nomenklatura a vedení kádrových/osobních spisů) měl na starosti někdo jiný - referent kádrové a personální práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 10-2020 |
frako: To spartakiádní vlaky bylo jiný kafe, právě tyto přepravy byly pod palcem estebáků ano - ale tohle bylo až u té poslední spartakiády, u předešlých ne, už asi soudruzi cítili blížící se konec, tak byli asi víc nervózní.......taky mašina musela mít zvláštní atest pro tyhle vlaky. Po mně ho taky jeden chtěl, když místo Pn mi uvázali prázdnou soupravu spartak. vozů. Samozřejmě jsem atest žádnej neměl, na to byly učeny jiný mašiny, tak jsem mu vysvětlil, že mne nějaký papíry vůbec nezajímají, já vozím touhle mašinou veškerý vlaky od rychlíků přes Os až po nákl., a jestli k mé mašině nemá důvěru, ať si u výpravčího zařídí mašinu jinou, já jsem si o jeho vlak neříkal, já pojedu i bez něj.... Nakonec pak kejvnul , že když prý je soupr. prázdná,tak jo, ale u obsazené prý bez atestu nepojedou.... Ale ty vlaky asi doprovázeli obyčejní „pěšáci“ , zatímco pragmatici v jejich vedení už plánovali co bude potom.... a vykoumali tzv. „sametovou revoluci“ , a tu taky ve spolupráci s KGB provedli. Vydařila se jim perfektně.......můj otec je odhalil hned, když viděl tu frašku s tím „studentem“ ležícím celej večer „mrtvý“ na chodníku. Kdyby opravdu k něčemu takovému došlo, tak by ho bleskově uklidili, aby to nikdo neviděl, a né takovýhle divadýlko pro všemu věřící celý národ......... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 7-2011 |
Ale ty vlaky asi doprovázeli obyčejní „pěšáci“ Zapřahl jsem se svým turnusovým Sergejem 1415 spartakiádní vlak v Sok. seř. 14 bai + hytlák po zkoušce brzdy jsem ho přetáhl na Sok. os. bylo to přes celé nádraží. Cvičenci nastupovali a po chvíli někdo bouchá, vykouknu a tam chlapík, že kapitán ten a ten ukázal placku a že chce nahoru. Byl slušnej, abych prominul, že si musí ověřit pár věcí. Nejdřív se zeptal jestli mám na tuto lokomotivu řidičák, načež jsem opáčil, že řidičáky nemáme, máme na to zákonité zkoušky, ale protokoly o zkouškách nevozíme, psal si to do notesu, pak ho zaujala ještě u jízdního řádu visící "bržděnka", tak ji prostudoval a řka jak to, že brzdící procenta jsou 76% a ne 100% tak jsem mu to vysvětlil, pak chtěl ještě vidět strojovnu, prohlédl si motor ze obou stran a chtěl ještě na druhé stanoviště. Pak poděkoval, odešel a už jsem ho neviděl. Vlak jsem v pohodě odvezl do Chom. na přepřah. Zpět Sv do KV na nástup cvičenců příští den, to už bylo bez prověrky. Ještě dodám, při výplatě byla za "spartakiádu" odměna 200 Kčs, ekvivalent dnešních asi 800 stovek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7668 Registrován: 9-2003 |
K zápůjčkám sergejů do Maďarska pár střípků z PLD Letohrad. Domácí T679.1186 a T679.1199 zápůjčka do MÁV 18.6.-18.11.1986 .Následně rok 1987 Do Letohradu 3.8.1987 přichází T679.1156 z Pha Libeň - zápůčka MÁV do 10.9.1987 návrat Letohrad.Též 3.8.1987 z Pha.Vršovice do Letohradu T679.1452 následně do MÁV, prodej - už tam tedy zůstala. Následně odchází do MÁV znovu T679.1186(10.9.1987)a odchod/prodej k 24.9.1987. Dále 21.9.1987 do MÁV odešla i T679.1223 a také prodej (do té doby víceméně dispečerka nejen okolo H.Králové..)Data z oficiálních dokumentů PLD Letohrad.Můžou se tedy lišit s jinými zdroji.Z provozu v Maďarsku existují i fotografie.. jedna se tuším mihla i zde..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Ládik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 11-2006 |
zde naše "chlumecká" dispečerka ve službě u MÁV - zdroj internet |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7669 Registrován: 9-2003 |
Ano,to je jedna z fotek co jsem měl na mysli..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3868 Registrován: 11-2007 |
Ono těch Sergejů nebylo 599 - 354 nebylo obsazeno, a čísla 375 - 399 byly rezervovány pro T 679.5, které byly převázány na 1435 mm z nichž byly obsazeny pouze čísla 376, 379, 380, 383 - 386, 388 - 392, 394 - 396 a 399, na rozchodu 1435 byly mašiny 001 - 353, 355 - 374 a 400 - 600, takže nějakých 574, ale i to je dost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10734 Registrován: 5-2002 |
Ono těch Sergejů u ČSD bylo 599. Někam se Vám ztratily původní širokorozchodné T 697.5001 - 25
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 10-2020 |
Teď jsem koukal na atlasvozu.cz a CD cargo má teď 299 elektrických a 177 motorových lokomotiv včetně nějakých malých posunovacích, takže celá flotila je míň než všechny Sergeje. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6802 Registrován: 6-2004 |
Lemoch: jak píše PŠ, zapomněl jsi na to, že těch širokých bylo 5001 až 5025 a pro ně bylo rezervovaných 25 čísel mezi normálněrozchodnými, takže nula od nuly pojde. Neobsazenou 1354 jsi zmínil, takže to je 599, a k nim je třeba dopočítat "vlečkové" T679.5026 a 5027. Takže mně z toho vychází 601. Ale třeba už jsem zapomněl počítat... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26645 Registrován: 5-2002 |
Janek_lemoch: "Ono těch Sergejů nebylo 599 - 354 nebylo obsazeno" To neni tak jednoduchý. Pokud vím, tak 679.1354 původně bylo obsazeno a určitě i existuje nejméně jedna fotka s tímto číslem. Ale pak bylo pro potřeby nějaké papaláš-družební akce potřeba předat a "čtyřstou" lokomotivu z CCCP, a byla vybrána tato. A pak už to zapomněli (??) vrátit a tak loko T 679.1354 zanikla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 1-2012 |
Pánové, pro ty kdo vládnou jazykem našich východních bratrů okupantů - slušně zmapovanou historii Sergejů vč.vyrobených ks i jednotlivých sekcí a počtů ks. dodaných do jednotlivých zemí RVHP vč. 2 neúspěšných prototypů dodaných do Íránu, najdete zde: Тепловозы семейства М62: некоторые факты и размышления
Nikdy jsem nepochopil rozpad Československa, nikdy jsem nepochopil prodej českých MiGů-29 a nikdy nepochopím konec Sergejů a Bardotek v Česku!
|
T4781
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 984 Registrován: 2-2010 |
A mě se vždycky nejvíc líbila ta obrovská vrtule na střeše |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3869 Registrován: 11-2007 |
Na těch 27 širokých jsem nezapomněl, ale vzal jsem jenom ty normálněrozchodný. McBain: Ano, máš pravdu s tou 354 - ta myslím měla svoje číslo z výroby, ale předaná byla už jako 400 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 10-2020 |
Petr_Šimral 10710 : ...se mermomocí dožadovala vstupu na stanoviště taky jsem občas rusáky vezl, furt se někam stěhovali na cvičení, ale nikdy se mi na mašinu necpali. Ale od kolegů vím, že někdy tam byl jeden s telefonem, dráty pak z mašíny do vozů. (rusák s malým „r“ - podle vzoru „voják“ ; ono těch Rusů mezi nimi moc nebylo, většinou to byli obyvatelé těch jejich asijských kolonií od čínských hranic, žlutí a šikmoocí....) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10738 Registrován: 5-2002 |
ad Csik: Když se mi to stalo, byl jsem asi měsíc po návratu z dvouleté "pakárny", takže jsem ho měl dosti na háku a současně to byl přelom října/listopadu 1989, těsně před revolucí...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 10-2020 |
Pro E499001 i ostatní: tady je vidět ta originál barva oválného tov. štítku. A v oknech strojovny „povinná májová výzdoba“. Na mnoha loko porušovali Op 16, když to napatlali na okna v kabině, neboť „na oknech nesmí být nic, co by narušovalo sledování návěstí“.....mašina jezdí 20 měsíců a leskne se jak kdyby včera přišla... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3871 Registrován: 11-2007 |
Stránky http://sergeje.bilysklep.cz/ taky nejdou, souvisí to s problémy serveru http://www.prototypy.cz/? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 1-2012 |
Jsou na stejné doméně a nejspíš i železe.Zkus to tady archiv - www.prototypy.cz/sergeje/
Nikdy jsem nepochopil rozpad Československa, nikdy jsem nepochopil prodej českých MiGů-29 a nikdy nepochopím konec Sergejů a Bardotek v Česku!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26652 Registrován: 5-2002 |
csik: " A fabrika: napřed Lugansk, pak Vorošilov-krad...a dnes zas Lugansk. Oválné tab. Lug, kosočtverec Voroš. V něm měli i písmena: LTSZ, VTSZ." Tohle bych trochu upřesnil: město Luhansk/Lugansk bylo přejmenováno opět na Vorošylovhrad/Vorošilovgrad v roce 1971, zatímco loko T 679.1447 až 546 ČSD, dodávané v období leden až červen 1973 v 8. sérii, měly ještě oválné výrobní štítky "LTZ" zpočátku této série. A pro úplnost – nahrazující rombické štítky "VTZ" měly modrou půdu. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26653 Registrován: 5-2002 |
jagg: "МТЗТМ ордена ленина byl Minský traktorový závod Leninova řádu? To byl nějak nadřazený koncern Luganské fabriky?" Ruská zkratka u štítků 1. série znamená v češtině "Ministerstvo těžkého, energetického a dopravního strojírenství", ergo žádný "traktorový závod" a navíc Minsk leží v Bělorusku, nikoli na Ukrajině. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 8-2017 |
Neproběhly tu žádné fotky přímo ze zátěžového testu mostu ve Vlastějovicích pomocí Sergejů 4.12.2020. |