© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Stejně jako v některých minulých letech, i letos se pokusíme shrnout to podstatné a zajímavé z nákladní dopravy na tratích v širším okolí Kladna, tedy především s čísly 093, 110, 120, 121, 122, 124 a 173.
I když minulý grafikon přinesl oproti tomu předloňskému jen „kosmetické“ změny, bylo možno v jeho průběhu, zejména v provozu manipulačních vlaků, vysledovat určité zlomy (pochopitelně k horšímu). Současný grafikon pak prakticky potvrzuje pokračující útlum. Navíc je nutno dodat, že každodenní realita provozu je i v porovnání s nově redukovanými „papírovými“ předpoklady ještě o poznání chudší.
Již téměř „posvátný“ výkon – tedy známé vápence z Nučic do Prunéřova – není nutné podrobně rozpitvávat, neboť „vše“ již bylo napsáno v několika dřívějších článcích. S minulým grafikonem však došlo k jedné drobné a z hlediska fotografa zajímavé změně. Tou byl delší pobyt ranní vyrovnávky Vn 57593 v Kladně, přibližně o jednu hodinu, který byl pečlivě dodržován. Velmi spolehlivě se tak odjíždělo z Kladna až po půl sedmé, tedy v létě již bezpečně po východu slunce (svítícího převážně z té správné světové strany). I letos je tento vlak fotitelný, neboť i přes o něco dřívější odjezd z Kladna (cca 6:00) nelze kvůli křižování počítat s příjezdem do Hostivice dříve než kolem 6:30.
Ložené vlaky (Pn 65591 a Pn 65781/0) nedoznaly žádných podstatných změn. V čele tohoto elitního výkonu se i nadále objevují oba zástupci řady 755, nejednou už vyrazily do Prunéřova i jejich „modré kolegyně“ řady 753.7, které jinak zajišťují alespoň postrk z Kladna. Jako zajímavost je však možno uvést některé loňské „rekordní“ jízdy, kdy se díky příznivým mezerám v grafikonu dařilo odjíždět z Kladna kolem 18:10 a i v Žatci být ještě za světla, těsně před 20:00. Také letos je výjimečně možná dřívější trasa (již před 18:00 z Kladna). V současnosti je kvůli omezením v žst. Jeneč, způsobeným stavbou silničního podjezdu, častá i podstatně pozdější trasa, s odjezdem z Hostivice až kolem osmé hodiny večer.
Bohužel jen sporadicky se objevuje posilový Pn 65782/3 přes Středokluky a Podlešín, a to i přesto, že má nyní jezdit v pracovní dny a sobotu nejen v zimním období, ale až do poloviny června. Zatímco ještě v jarních měsících roku 2007 jej bylo možné potkat až 4x týdně, v zimě 2007/8 jezdil již jen krátký čas maximálně 1–2x do týdne. Poté se opět ojediněle objevil až koncem roku 2008 a několikrát také letos. Obdobně nepravidelně jezdí (či spíše nejezdí) i posilová vyrovnávka (Vn 56596/7), zato jsou však do Nučic občas přivezeny Prokopským údolím prázdné vozy od pražského Smíchova (letos zatím takto nejely).
Do stanice Kladno-Dubí přijíždí i nadále s nezmenšenou intenzitou i několik těžkých nákladních vlaků denně (s pochopitelnou výjimkou „okurkové“ sezóny). V režii ČD Cargo je to především tradiční večerní „ocelovlak“ z Třince (Rn 50541), kterému již v loňském grafikonu přibyl posilový „bratříček“ s číslem Rn 50543, jezdící oficiálně v úterý a pátek, s plánovaným příjezdem v ranních hodinách. Ve stejné dny přibyla též nová dopolední vyrovnávka Vn 55070, pod jejímž číslem však častěji jezdí různé jiné zátěže. Obojí zůstává i letos. I nadále jezdí (cca jednou měsíčně) ucelené vlaky s ocelí (Pn 65360) v relaci Kladno-Dubí – Szczecin (přes Frýdlant v Čechách). Odjíždějí zpravidla ve večerních až nočních hodinách.
Pod vlajkou OKD, D zůstává ve stejném rozsahu přeprava uhlí ze Světce (denní Rn 59631+ noční Rn 59633) a z Ostravska (Rn 59641) i příslušné vyrovnávky. V průběhu roku 2008 však zmizely z Kladenska žluté soupravy kontejnerů ACTS jezdící prázdné z Německa (přes Českou Kubici a také přes Děčín) na meziodstavení do Kladna-Dubí a dále do Ostravy (viz článek Kombinovaná doprava OKD, D v nových relacích). Již před delší dobou zmizely také dříve tradiční ranní „rajky“ z Čížkovic, zůstává pouze noční relace do Berouna. Doplňkově se objevily i další přepravy, např. vozy Ua z/do různých koutů ČR, nebo i cisterny provážené tudy ze severu Moravy (Lhotka, Sedlnice, Osíčko) do Německa (přes PPS Děčín).
Posledním velkým tahounem nákladní dopravy ve sledované oblasti jsou Středokluky. Bohužel, obě přepravy zmiňované v minulém článku jako novinky, doznaly v průběhu roku 2008 změn k horšímu. „Rajky“ z Dětmarovic po relativně krátké době přestaly jezdit zcela, jednalo se o krátkodobý obchodní případ a příjemce nadále plně vykrývá svou spotřebu cementu importem z německého Rüdersdorfu. Letecké palivo z Ingolstadtu opustilo v první polovině roku 2008 novou trasu přes Hostivice a bývalo vedeno objezdem přes Kralupy. Po provedených provozních změnách se ovšem tento vlak na „Pražský Semmering“ vrátil, a nyní je tudy veden pravidelně jednou až dvakrát týdně.
Jako relativní novinku z poslední doby lze označit pravidelné dodávky leteckého paliva ze Mstětic (Viamont Cargo) pro ruskou firmu Lukoil, které ovšem skončily v polovině března 2009. Poté ještě během března dva vlaky odvezlo ČD Cargo, ovšem od dubna Lukoil změnil systém dodávek paliva, čímž tyto přepravy zcela ustaly. Další novinkou loňského roku je palivo ze skladů v Kostelci u Heřmanova Městce, které vozí ČD Cargo trasou přes Prahu-Smíchov a Hostivice, a to několikrát měsíčně.
Ostatní zůstává při starém, tedy „sušenky“ brzy ráno tam (Nex 50501), odpoledne zpět (Nex 55000), cisterny z Kaučuku nejčastěji v noci plné (Pn 65517), před polednem zpět prázdné (Pn 65514), případně (i) opačně. Zbývají cisternové vlaky z Německa přes přechod Děčín, které do Středokluk dojíždějí buď v noci nebo zhruba kolem poledne až odpoledne. Jako novinku lze označit vlaky z Německa přes Děčín, které opět pro ruský Lukoil vozí na českém území Viamont Cargo. Tyto vlaky začaly jezdit na konci letošního března jako přímý důsledek změn dodavatelů leteckého paliva této ruské firmy (viz ukončení přeprav ze Mstětic). Vlaky jezdí až na výjimky přes Podlešín, sporadicky dochází k objezdům přes Lysou nad Labem, při kterých dochází k odstavování části zátěže ve Mstěticích.
Po trase Meziměstí (nyní opět Lichkov) – Kralupy nad Vltavou – Kladno – Lužná u Rakovníka – Rakovník stále jezdí tradiční „Janikosoda“ (cca 1x týdně). Po obvykle časně ranním příjezdu do Kralup pokračuje naštěstí většinou již za světla (ráno až dopoledne) jako Pn 65511/0, a to buď přímo do Rakovníka, nebo častěji na několikadenní odstavení do Kladna, Řevničova, nebo Kamenných Žehrovic. Více provozních poznatků se bohužel k tomuto „problémovému“ vlaku napsat nedá.
Určitým zpestřením se na přelomu roku 2008/2009 stal několikerý průjezd vyrovnávky vozů Gags od pracích prášků, a to se stejným „scénářem“ jako v případě sody, pouze s tím rozdílem, že tyto vlaky vstupují na naše území nikoliv v Lichkově či Meziměstí, ale v Petrovicích u Karviné. Občasné využívání této trasy je možné i v současnosti, i když většinou se jezdí podle plánu – tedy přes Beroun.
V Kamenných Žehrovicích se stále „točí“ uhlí oběma směry, a to jak v režii ČDC (obvykle z Polska), tak OKD, D (z Ostravska). Nutno však dodat, že se jedná o velmi ojedinělé přepravy, probíhající nejčastěji v několika „vlnách“ ročně, kdy vždy v krátkém sledu najede do Žehrovic několik souprav. Odvoz uhlí, nejčastěji do Prahy-Malešic nebo Kladna-Dubí, pak probíhá dle potřeby.
Na rakovnickém rameni jezdily až do léta 2008 vlaky Mn 85116–85119 ve stále shodných trasách, jak bylo již dlouhou dobu zvykem. Od červnové změny však byly vlaky Mn 85119/8 v úseku Rakovník – Řevničov a zpět vedeny pouze podle potřeby (což přesně odráželo jejich vytížení v posledních letech). Kromě toho došlo k faktické změně také v jízdách páru Mn 85117/6, kdy jednak odpadlo ranní čekání v Lužné (pokud nebyly vozy do Krupé), díky čemuž se odjíždělo do cílové stanice se značným náskokem (místo kolem 9:00 již mezi pátou a sedmou ranní). Návrat do Rakovníka (jako Mn 85116) vycházel tedy již po ránu, nejpozději dopoledne, namísto ve dříve tradičních a spolehlivých 12:30. Dále pak docházelo k ukončování vlaku Mn 85117 místo v Novém Strašecí již v Řevničově, kde byly odvěšovány mj. i případné vozy pro Nové Strašecí, které zde následně postály do odpoledních hodin, aby dále pokračovaly na Mn 85119.
Ve světle těchto změn zůstávalo poněkud zvláštní setrvávající směrování vozů pro Nové Strašecí přes Rakovník. Zvláště vezmeme-li v potaz, že například kvůli přetažení jednoho vozu mezi těmito stanicemi najížděla do Řevničova sólo lokomotiva třeba až z Kladna-Dubí a poté se opět sólo vracela zpět. V posledních měsících předešlého grafikonu se pak jezdilo více méně všelijak (např. relativně často docházelo k obsluze Řevničova od Kladna, a to již ráno či dopoledne párem Mn 85124/5, který v minulosti sloužil téměř výhradně k ranní obsluze Kamenných Žehrovic.
Od nového grafikonu pak dochází ke zoficiálnění popsaného stavu – tedy k úplnému vymizení „manipuláků“ z úseku Lužná – Řevničov, a nově k zavedení dvou párů Mn 85116/7 (ranní) a Mn 85118/9 (odpolední) Kladno – Řevničov a zpět (vše papírově v 1–6). Bohužel (jak asi z předchozích řádků vyplývá), ani po těchto změnách se na zbylých vlacích nedala očekávat jistá zátěž; v některých slabších obdobích byl i jeden prázdný uhlák důvodem k radosti. Prakticky se objevoval jen jeden pár a to typicky v jednom směru bez zátěže. Po poslední změně k 20. dubnu 2009 pak došlo k úplnému zrušení odpoledního páru. Poněkud mimo téma je nutno dodat, že tento pár vlaků není zdaleka jediný, který „nepřežil“ tuto změnu – a to nejenom na Kladensku. Pro dovršení zmatků dochází od červnové změny k přečíslování vlaků, kdy Mn 85116 nahrazuje Mn 85111/0 Kralupy – Kladno – Řevničov a zpět vyráží pod číslem Mn 85113/2 opět až do Kralup.
Co lze tedy na zdejším posledním „osekaném“ páru „maňasů“ očekávat? Několik vozů dřeva týdně bývá obvykle naloženo ve stanici Řevničov. Ve Stochově je momentálně „mrtvo“, v Kamenných Žehrovicích probíhá rovněž občasná nakládka dřeva, případně se přiveze uhlí. Již zmíněné Nové Strašecí stojí za řeč především díky nakládce jílu (vozy Eas, Faccs, Tdns, objevily se i Taes a Tams). Jde především o jednotlivé vozy (nejčastěji do Ostravy nebo stanic Žďár nad Sázavou a Rájec-Jestřebí), ale párkrát (téměř doslova) se objevila i ucelenka do Polska přes Frýdlant. Nadále pokračují i dodávky topného oleje (z Bratislavy či Mostu).
Poměrně výjimečným jevem byl na Mn 85118 průvoz vozů pro Rakovník (např. čas od času různé množství Easů či Gagsů), nebo pro Hořesedly (v předjaří 2008 několikrát cisterny, či „malé rakve“ s dusičnatými hnojivy z Lovosic), takže párkrát přišla na Mn 85118 ke slovu i postrková lokomotiva.
Samostatně jsou nyní obsluhovány stanice Lužná a Krupá, a to v pracovní dny časně ráno vlakem Mn 85471/2 od Rakovníka. V Lužné se na přepravě keramických výrobků v posledním roce podílely kromě dominujících „Gagsů“ také vozy řady Kils, zaznamenány byly i ojedinělé kontejnerové vozy. Doplňkově se také nakládalo dřevo. Do Krupé směřují především uhláky ze severních Čech. Množství vozů pochopitelně závisí na roční době, např. v mrazivém období počátku roku 2009 se dalo hovořit téměř o každodenní obsluze. Typické jsou 0–2 vozy na časně ranním Mn 85471 a zpět obdobné množství na Mn 85472. V podzimních měsících roku 2007 byly zaznamenány i jízdy jinak čistě teoretického Mn 87630/1 ze Žatce do Sádku, kde se nakládalo dřevo.
Téměř totální úpadek je však možné pozorovat směrem z Kladna na Hostivici. Jednak se již neobjevují přepravy prášků z Rakovníka (ojedinělá a patrně zatím poslední „várka“ byla zaznamenána počátkem roku 2008), navíc přibližně od března 2008 docházelo k obsluze Hostivice ze Zličína, což spolu s drastickým poklesem v Jenči (auta „na nule“ + definitivní konec místního „šroťáku“, který se přesunul do Litovic), a minimálně od léta 2008 bohužel již i na vlečce Maersk u Hostivice, vyústilo v postupné vymizení „manipuláků“ (Mn 85111/2/3/0) z trati Kladno – Hostivice. Paradoxně tak poslední léta téměř neobsluhované stanice Praha-Ruzyně a Unhošť, které, jak se zdá, zůstávají stále na svém, přebraly (s obratem dohromady v jednotkách vozů ročně) roli „tahounů“ nákladní dopravy v tomto úseku. Do Ruzyně směřují prakticky pouze zásilky z Vratimova (fólie) a do Unhoště se vozí plastové přepravky ze stanice Bruntál.
V současném grafikonu zůstal tedy alespoň na papíře jeden polední pár (Mn 85111/0) v trase Kladno – Jeneč (– podle potřeby Hostivice) a zpět. Od červnové změny je vlak veden jako Mn 85115/4 podle potřeby už v celé trase. Letošní novinkou je také „protažení čáry“ Mn 85163 od Slaného přes Středokluky a Hostivici až do Zličína (zpět jako Mn 85166) a také pár Mn 85161/2 podle potřeby ze Středokluk do Ruzyně a zpět. Obou možností může být velmi sporadicky využíváno.
Obsluha Zličína však pochopitelně probíhá tradičně od Smíchova, letos již jen jedním párem Rn 54540/55441 (obvykle dopoledne nahoru, po poledni dolů). Posledním zákazníkem zůstává Vamar s občasnými zásilkami pro IKEU. Vlečka SKV osiří velice pravděpodobně již v nejbližší době, neboť v červnu t. r. budou dokončeny všechny zbývající zakázky expedované po železnici a Siemens tento závod definitivně opustí.
Na trati Kralupy – Kladno rovněž došlo k určitým úpravám. Konkrétně se jednalo zejména o časový posun vlaku Mn 85110, který nově odjížděl z Kladna-Dubí na Kralupy již v brzkém odpoledni. Z ranních až dopoledních hodin byl na polední dobu posunut Mn 85113. I tento vlak byl však od dubnové změny veden jen pp, přičemž od června je v této trase zrušen zcela. Došlo také k úplnému zrušení v minulosti téměř nevyužívaného ranního Mn 85114 z Kladna-Dubí do Kralup. S přečíslováním a dalšími změnami od 14. 6. se odpolední Mn Kladno – Kralupy vrací do své původní večerní polohy, a to jako Mn 85112. Vlak Mn 85111 zůstává tradičně v brzkých ranních hodinách z Kralup. Stejně tak zůstává i noční Pn 65500 v opačném směru.
Z dalších tratí v okolí přidejme ještě zmínku o trati č. 173. Zde je k vidění především Mn 85451/0 Beroun – Nučice (– Rudná u Prahy) a zpět, u kterého došlo letos také k časovému posunu – nejprve z poledních do ranních hodin, a po dubnové změně k „rozpadu“ na dva páry jezdící v odlišných časech a v odlišné dny v týdnu. Z hlediska fotografa jsou tyto vlaky zajímavé díky pestré paletě vozů, na které je zde možno při troše štěstí natrefit. Kromě typických „sypáků“ (Falls, Faccs) a Easů se často objevují také „rajky“ a kryté vozy. Ani zde však nelze vyloučit nulovou zátěž…
Dále je na této trati obsluhována také stanice Praha-Řeporyje párem Mn 85538/9 od Prahy-Smíchova. V praxi však v případě nějaké zátěže (většinou uhláky) může dojít ke sloučení vozů pro Zličín a Řeporyje do jednoho vlaku, který pak obkrouží kolečko Praha-Smíchov – Praha-Řeporyje – Rudná u Prahy – Hostivice – Praha-Zličín – Praha-Smíchov.
Uvedená ř. 751 je postupně nahrazována ř. 753.7 – v současnosti se vyskytují variantně obě řady na různých výkonech. Časové údaje i „papírové“ omezení jízdy je nutno brát s rezervou – viz doplňující poznámky v závorkách!