Autor |
Příspěvek |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 680 Registrován: 5-2009
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 10:37:22 |
|
johnykiller: to se mi právě nezdá. Ze Smolníka do Košic šly vozy ve dvou skupinách. První skupina (to je to, co mne zajímá) tam byla pro zahájení provozu. Druhá skupina tam šla až někdy kolem roku 1960. Existují snímky služebního vozu, jak ho tehdy v depu opravují. Jenomže ten je z té druhé skupiny. Ale z té první žádný snímek není. Z toho usuzuji, že je přivezli až úplně hotové přímo do Črmele. Ale odkud ? Spolupráce s dopravním podnikem začala až někdy kolem roku 1990.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji. Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 681 Registrován: 5-2009
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 12:24:53 |
|
Tatranka: ještě jsem kontroloval ta výrobní čísla. Pro památkovou ochranu určitě stačí, ale pro železniční historii bych je nebral příliš vážně. Čísla 17981, 17982 a 17984 jsou v pořádku. Ale ty ostatní jsou nesmysly. Jeden z nich má číslo 8228 (ale ten druhý, než se na první pohled zdá) a vůz 621 nikdy neměl štítek s výrobním číslem ani rokem výroby.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji. Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1389 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 15:34:12 |
|
Bohouši, ta motorová mašinka ve "sračkárně" nebude ČKD, ale její předchůdce Wohanka |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1390 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 15:38:11 |
|
Košice - někde jsem viděl fotosérii ze stavby košické dráhy (brigádníci s lopatami, buldozéry,...), ale taky brigádníky/svazáky z košického depa, kteří opravovali vozy pro provoz |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 683 Registrován: 5-2009
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 15:54:50 |
|
Košice - to jsou ty snímky, které jsem zmínil. V nich je zachycena oprava jediného vagónu a to je ten služební z druhé várky. Ani jeden vagón z první várky. Ty jsou tam vidět poprvé až v Črmeli.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji. Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
BSDKučerapavel Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.28
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 16:01:22 |
|
-- par. lokomotiva typu 900BS 200,ˇĆKD č.8, Jožka Mangano-kyzových závodů (MKZ) ve Chvaleticích. |
Simpi Neregistrovaný host Odeslán z: 88.146.198.23
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 17:13:04 |
|
Dobrý den , mám dotaz , nevěděl by někdo z Vás o lokomotivach ČKD , typu 760 C 245 , které byly vyrobeny pro export do Koreje na rozchod 762 mm . Diky (simpi753319@seznam.cz) |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 190 Registrován: 9-2011
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 17:22:14 |
|
Zmar No neviem,tie vozy z roku 1904...Číslo 8228XX je neúplné,trochu ma zaráža,že staršie čísla sú o hodne vyššie,ako tie z roku 1913.Takže blbosť? Letňáky údajne mali byť postavené v Poprade v depe TEŽ.Podobné aj keď jednoduchšie letniaky si stavali aj pre vlastnú potrebu z Pa/ú,to vieme asi všetci.Tie lavice v tom sú rovnakej architektúry ako v TEŽkách,čo síce nemusí nič dokazovať... Dopravný podnik vtedy nikdy nič nerobil pre Pioniersku železnicu. |
kwasi
Neregistrovaný host Odeslán z: 217.197.144.135
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 17:50:15 |
|
Takto resili osobni (asi pouze zamestnaneckou?) dopravu na prumyslove draze 1000mm v madarskem Ozdu Pramen: http://hampage.hu/trams/szendre7/e_index.html Cetl jsem, ze draha v Ozdu byla zrusena v roce 1992? Co se zachovalo? Jezdila tam i zubacka: http://www.flickr.com/photos/42309484@N03/4335004260/in/photostream |
Mathulo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 625 Registrován: 7-2008
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 17:57:39 |
|
kwasi- spodok stránky http://villamosok.hu/nza/qtipus/index.html
|
ZR Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.66.207
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 18:23:39 |
|
kwasi: je to mimo téma, ale nejlepší je v sérii ze zubačky v Ózdu na této fotce: http://www.flickr.com/photos/42309484@N03/4334256041/in/photostream/lightbox/ ten hodný pán se samopalem (přicházející k mašině). Je to vedoucí posunu a jde přesvědčovat, že pauza opravu končí, nebo odháněl jisté etnikum? |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 684 Registrován: 5-2009
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 19:57:02 |
|
Tatranka: to číslo je 8228 (dál nepokračuje). Všimnul jsem si, že košické letňáky a tatranské letňáky mají až příliš mnoho stejných konstrukčních prvků. Je to podezřelé, ale jako doklad to je málo. Respektive se nabízí několik možných scénářů od stavby vozů v Popradu, přes služební cestu konstruktéra do Popradu a následnou stavbu někde jinde atd. kwasi: Úzká železnice v Ózdu je snesená. Motorové lokomotivy šly někam do západní Evropy, vagóny údajně byly deponované v prostoru koncové stanice v Borsodnádaszdu. Ale je to už stará informace. Co se s nimi stalo dál, nevím. Na snímcích z konce provozu jsem žádný osobní vůz neviděl.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji. Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1391 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 22:30:20 |
|
Slibovaná statistika lokomotiv "krutwig" z našich strojíren -s výrobou začala Škodovka už v roce 1939 a to podle originální dokumentace Henschel, která jí byla poskytnuta v rámci výpomoci strojírenských podniků v "Říši" (a okolí) ; v letech 1939 až 1944 bylo vyrobeno 175 lokomotiv označovaných později jako B 900/200 pro německé stavební firmy. Samozřejmě existuje přesný soupis, ale to není potřeba. -v roce 1941 se s výrobou přidala i libeňská ČMS ; v letech 1941 a 42 vyrobila celkem 50 kusů opět pro německé firmy -z uvedené válečné výroby zůstalo na našem území (v Sudetech) 19 lokomotiv Škoda a 4 lokomotivy ČMS -poválečný průmysl potřeboval uhlí a tak první investice šly i do důlních provozů. V ČKD, Škodě a nově i u Schifauera v Klatovech byly objednány lokomotivy původní konstrukce. Výroba v letech 1947-48 byla : Škoda 37 kusů, ČKD 31 kusů, Schifauer 10 kusů. Původní objednávka byla větší, ale část výroby uzmul export - Škoda 3x Jugoslávie, Schifauer 3x Polsko. -v roce 1950 byly lokomotivy uvedeného typu poptávány a ČKD nabídlo upravený typ 900 BS 200. V letech 1951 až 1959 vyrobilo ČKD Sokolovo celkem 841 strojů tohoto typu pro mostecké, sokolovské a chvaletické doly. Již v posledních sériích proběhly storna objednávek, protože na dolech se začalo masivně elektrifikovat. Podle dochovaných svědectví některé lokomotivy na dolech nebyly nakonce používány a byly přeprodány jako kotle na vytápění. Takto se k 18 chvaletickým strojům přidalo dalších 7 z mostecka. Nově se v roce 1961 objevily v Mydlovarech, kde se jich vystřídalo během šesti let celkem 7. No a pak se nesmí zapomenout na čtyři rekonstrukce v roce 1963 ve Vítkovických železárnách. Pod čísly 29.001 až 004, zde v 60.letech sloužily na závodní dráze. -v rámci reparací z Německa se vrátilo 11 lokomotiv Škoda (z toho 2 s kotlem Henschel) a 4 lokomotivy ČMS. Poslední reparace přišla z francouzského okupačního pásma (stavba u Remagenu) v červenci 1951 (!). Byly to 2 provozní lokomotivy stavební firmy Krutwig a po vybavení všech dokumentů byly přeprodány SHD Most. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1392 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 22:46:25 |
|
|
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1838 Registrován: 9-2009
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 22:50:29 |
|
Zdepa: Perfektní. Na Sokolovsku se z jedné (typ 900 BS 200) udělala i lokomotiva motorová. Vzal se motor a další z buldozeru. Měl jsem v kontaktu i osobu, která s tím jezdila, ale fotografii jsem bohužel nesehnal. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 27. prosince 2012 - 23:03:46 |
|
jej, zapomněl jsem na dvě mašinky, které si objednalo VŽKG už v roce 1952 pro úzkou v lomu Kotouč u Štramberka. rozchod 900 mm tam byl zaveden již koncem 40.let. |
kwasi
Neregistrovaný host Odeslán z: 217.197.144.135
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 06:23:34 |
|
Kuril: Diky za informace o zajimavem vytvoru. V Nemecku upravili vlecny vuz z tramvaje na dulni drahu rozchodu 900 mm Cetl jsem , ze na zrusene 900mm draze ve Chvaleticich http://spz.logout.cz/trate/echva.html slouzila skrin liberecke postovni tramvaje na 900 mm podovzku a tryskovy snehomet na podvozku BS200? Vozidla se nezachovala :-( Na nemecke Wachtlbahn 900 mm zase upravili vagonky z nedaleke zubacky Wendelsteinbahn: http://www.wachtl-bahn.de/Technische-Daten-/1,000000061825,8,1 |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 790 Registrován: 1-2012
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 08:44:29 |
|
V tom prospektu lokomotivy 900 BS 200 mě zaujala průjezdnost oblouky od poloměru 26 m, to je skoro jako tramvaj - a v současnosti vhodné pro možné výletní či "atrakční" dráhy. Poslední snímek, co poslal Zdepa, mohu lokalizovat do Chudeřic u Bíliny, podle charakteristického vodojemu sklárny v pozadí, který se zachoval dosud: http://vodarny.mistecko.info/Bilina_Chuderice/Bilina_Chuderice.ht ml Přesné místo pořízení záběru bude zřejmě skryto pod již rekultivovanou výsypkou. |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192 Registrován: 9-2011
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 17:08:31 |
|
Zmar Tak jest.Možno časom sa podarí na niečo naraziť,náhoda nie je len blbec... |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193 Registrován: 9-2011
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 17:27:02 |
|
Ešte trochu do mlyna |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 194 Registrován: 9-2011
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 17:29:42 |
|
... |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1395 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 20:55:06 |
|
pokud je zájem o dataci fotografií z revíru - loko č.252 (Škoda 1805/47) s vlakem vozů Krupp o objemu 16 m3 zachytil fotograf v r.1947 na dole J.Šverma ; dvě lokomotivy Škoda v majetku firmy SUBAG byly foceny 12.3.1942 na dole Amalie IV. v Chudeřicích |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1396 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 21:01:27 |
|
opravuji svou poznámku o prvních lokomotivách "krutwig" z ČMS (ČKD) - série 50 kusů byla objednána společně s 200 kusy lokomotiv B 600/70 dopisem z 29.6.1939. Protože evidentně podobná objednávka šlo i do Plzně, ale jen na typ B 900/200, byla dodávka prvních kusů z Libně dohodnuta až na leden 1941. Priorita z Prahy byla na rozchod 600 mm (první kusy už na jaře 1940) |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1397 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 21:15:16 |
|
Když jsem zapomněl na mašinky 900 BS 200 pro Štramberk, tak jsem zahrabal a našel fotku i z tohoto lomu. Pro lom si Vítkovické železárny původně vyčlenily dvě 50koňské Krausky (č.XXIX a XXX), které musely přestavě z rozchodu 790 na 900 mm. Kdy k tomu došlo nevím, ale v soupisech znárodnění v železárnách nejsou. Další mašinka přišla po uvolnění válečné kořisti od dolu Richard u Litoměřic (Henschel z r.1921, 900 mm, výkon 200 koní). Skoro přesně 4 roky od objednávky vyexpedovalo ČKD 19.8.1952 dva nové stroje (č.3260,3261). Pasporty z poloviny 50.let na rozchodu 900 mm dále uvádí 2 (resp.3) lokomotivy BNE50 a jednu lokomotivu DDL30 (výroba VŽ). Vozy na fotce mají objem 11 m3, jinak samozřejmě byly i menší (6,3 m3). Rozchod 900 mm musel skončit kolem roku 1961-3. To jsou známy přesuny zánovních lokomotiv BNE50 k jiným provozovatelům. Rozchod 600 mm v roce 1954 vykazuje ještě 6 motorových strojů. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1398 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 21:17:04 |
|
jedna drobná dráha na plánku z r.1948 |
kwasi
Neregistrovaný host Odeslán z: 217.197.144.135
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 21:31:22 |
|
Odkaz na BNE 50 rozchodu 900 mm: http://www.uzkorozchodky.hys.cz/existlok/bne50/bne50_014.php |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1399 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 28. prosince 2012 - 23:10:32 |
|
to opravdu není ona |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1400 Registrován: 7-2005
| Odesláno Sobota, 29. prosince 2012 - 22:27:42 |
|
ještě jedna úzká o které se tu svého času diskutovalo. konečně jsem ten plánek našel...
|
Atmák
Moderátor
Číslo příspěvku: 4017 Registrován: 10-2006
| Odesláno Neděle, 30. prosince 2012 - 00:40:40 |
|
Zdepa: V létě tam stále nějaké zbytky byly: Nikdy jsem nechápal, proč měl zrovna takový miniaturní statek ouzkou
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
|
Martin Kabát Neregistrovaný host Odeslán z: 90.178.150.127
| Odesláno Neděle, 30. prosince 2012 - 12:40:53 |
|
Zdravím, chtěl bych se zeptat příslušného člověka, co tu občas chodí, zda a jak bude v provozu úzkokolejka na SOOSu ? Teží se vůbec kaolín v zimě ? Předem díky za odpověď. Martin |
Ivosek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259 Registrován: 8-2007
| Odesláno Pondělí, 31. prosince 2012 - 12:12:07 |
|
Dobrý den, můžete mi prosím někdo osvětlit jak to bylo s železničnou PLŽ? Když začly muzejní aktivity tak se jednalo o původní železnici (či fragment?) protože následně se železnička stěhovala do dnešního skanzenu Pribylina. Kde presne se nacházelo původní stanoviště a v jakém roce se přešlo do pribyliny? Děkuju
|
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 195 Registrován: 9-2011
| Odesláno Pondělí, 31. prosince 2012 - 13:31:09 |
|
Ivosek Dačo o tom je v poslednej Dráhe. |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 795 Registrován: 1-2012
| Odesláno Pondělí, 31. prosince 2012 - 13:53:45 |
|
Ad Martin Kabát: Veřejné jízdy v roce 2013 patrně budou včas oznámeny na stránce: http://www.csimc.net/soos.php |
Wels
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 462 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 31. prosince 2012 - 17:03:29 |
|
Přátelé, vše nejlepší do roku 2013. Ať se máme stále čím zabývat, tedy nejen historií, ale i současným, byť muzejním provozem.
|
Deutz1939
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21 Registrován: 11-2007
| Odesláno Pondělí, 31. prosince 2012 - 23:23:13 |
|
pro Martina Kabáta, úzkokolejku mezi lomy a seřadištěm v zimě neprovozujeme,první těžební přepravy jílů odhaduji tak na duben -květen.Celoročně je ale v provozu větev ve Vonšově.Zahájení sezony muzejní dopravy asi opravdu začátkém května |