Ja neviem.Mňa,ako decko Pionierka fascinovala,tak ako bola,stroho predpisovo,všetko,ako na riadnej "veľkej" železnici/to som samozrejme vtedy nevedel.../

Dnes mi to príde,bez urážky,trochu preplácané,a deťom je asi jedno či má Janka obrázky,hlavne,že je červená

Je to môj subjektívny názor,inak všetka česť snaženiu všetkých okolo KDHŽ,po rokoch stagnácie ste dokázali divy

Prodám:

Je to škoda hodit do šrotu, na ceně se domluvíme.

Tatranka:
Dočkaj o pár rokov, však sa to vráti! Už na jar chystáme veľké prekvapenie, ale nemôžem povedať, čo to bude, som zviazaný mlčanlivosťou. Viem však, že každého, kto tam príde a videl Detskú železnicu už predtým, určite ho to dolsova zmláti do očí.

A okrem toho - keď už tu spomínam našu železničku, tak každého srdečne pozývam na Mikuláša

Na úzkokolejky na K-reportu nechodím, tak nevím jak to kdo rozebíral, ale já jsem na cestě pralesem narazil na toto:

Jo, ještě ty obrázky:-) :

Jedná se o Bělověžský národní park na východě Polska. Místo se nachází u obce Stare Masiewo u schromaždiště dřeva Gluszec.

Zajamalo by mě však, zda ta mašina je původní nebo "turisticky zatraktivněná". Protože ty "uši" mi na lesní drážce o max rychlosti 15km/hod příjdou zbytečné. A ten americký pluh/smeták taky-sice je les plný zubrů (jako americká prérie bizonů), ale pochybuji, že by nějakého toho zubra vytlačila, stejně jako kdejakou překážku na trati. Nevím :-)

No to je riadne samodomo...

johnykiller

Nehám prekvapkať...

K té "úzkokolejné lokomotivě", kterou OlFi ulovil v bělověžském pralese: Je to nejspíš dosti novodobá zbastlenina s použitím kotle z nějaké "selské" lokomobily. Pochybuji, že se to někdy pohlo vlastní silou a že by se s tím někdo odvážil vozit turisty. Na primitivních lesních drážkách na Novém Zélandu někdy před 100-140 lety se však podobné "zbastleniny" vyskytovaly.

brigáda na soosu broušení vozu

bělověžský zázrak je výstavní samodomo,které by, pominu-li armatury , nemohlo ani fungovat (letu zdar).Kotel je zřejmě z lokomobily ,ale je už vařený...

karlex33 > to vypadá na pěknou stříbrnou sršeň

No ta Bělověžská pomsta rozhodně v provozu na páru není a nebyla, ale když se člověk koukne do kabiny na ty dva pultíky, kde minimálně do jednoho vedou i kabely, tak bych řek, že vevnitř v kotli bude nafťak, a klidně jezdit mohla...

No ta "mašinka" měla popisky i v azbuce, ale vlevo byla dvě tlačítka na "horn" (houkačku) a nad tím nějaké vyrabované budíky z kterých jen jeden byl schopen ukazovat jakési hodnoty. A svítilna na čele měla objímku na žárovku. Dvířka topeniště byla zavařena. Takže to pohyblivě vypadalo. Ale min. tak před 10lety-podle zarostrostli stroje i tratě.

Ale je fajn, že to tam nehlídané, uprostřed pustého lesa a s dobrou příjezdovou komunikací, nikdo neukradl do šrotu :-)

Pavel reiser
zkusím dát návrh na název stříbrného sršně :D

Vazeni,
pristi leto planuji dovolenou v Polsku a na Slovensku a prosim Vas o doporuceni, co jeste navstivit pri trase:
Ostrava - pomnik parniho jerabu ve Vitkovicich, tramvaj- Skanzen Rudy -tramvaj Gliwice (co je tam zajimaveho, muzeum apod.?) -solne doly Wieliczka - lesni draha Cisna Biesczady - Dukelsky prusmyk - Kosice detsky vlacek, tramvaj, sirokorozchodna trat - Cierny Balog - Viglas pomnik vlaku, vagonovy most - pomniky lesnich zeleznic v Korytnici a Lubochni. Pojedu autem Skoda 120 :-) Diky Kwasi

kwasi - skúsil by som ešte úzkokoľajku Przeworska Kolej Dojazdowa - Przeworsk-Dynów, Remetské Hámre - pomník LŽ R.H. - Morské oko, K. Chlmec - mestské múzeum cez leto máva expozíciu byv. úzkokoľajky K.CH. - Sarospatak, potreba overiť predom termíny, na skok je Pálháza kisvasut - LŽ v Maďarsku, TREŽ - potreba overiť termíny.

Návštevu Palházy vrelo odporúčam. Nedávno som tam bol na výlete a musím povedať, že je tam krásne. Vedľa stanice Kokapu je kaštieľ grófa, ktorému pôvodne železnička patrila, v staničnej budove je zase vkusná poľovnícka reštaurácia a v stanici Pálhaza-Ipartelep (kde železnička pôvodne končila) je aj múzeum o tejto železnici. Je jednou z mála, ktorá prežila svoje zrušenie - koľajnice totiž po zrušení v roku 1980 (presnejšie niekedy okolo tohto roku - nepamätám sa presne) nevytrhali, ale nechali ich tak, keby náhodou ešte železničku potrebovali a vyplatilo sa - o desať rokov neskôr na nej začala turistická premávka. . Navyše je jednou z troch maďarských úzkokoľajok, na ktorých je tunel. (druhá je v Miškolci a treťou je budapeštianska detská železnica)
A aby som netáral ne tak do prázdna, čoskoro dám aj nejaké to foto. (teraz nemôžem, nemám tie fotky v počítači)

Tak dám fotky já : http://s713.photobucket.com/user/wxdf/library/Palhaza?sort=3&page =1

Jo,jo Palházu odporúčam
Bol som tam dvakrát,stojí za to.

Kwasi > Když budeš v Gliwicach, hodí se navštívit ještě Bytom a zdejší nejstarší nepřetržitě provozovanou úzkokolejku na světě > http://www.sgkw.eu/

Zítra, tj. v sobotu 30.11. po 20. hodině by měl běžet na ČT-2 dokumentární film o archeologii starých Germánů. Zřejmě v něm budou záběry předstírané stavby železnice, které byly pořízeny před několika lety v Solvayových lomech v Českém krasu.

Dnes jsem se jel podivat na zimu v Rajnochovicich a nafotil toto. Cesta od Trojaku byla sjizdna jen s opatrnosti :-)

ad cogwheel - v 2.,3. i 4.díle o Germánech, které si lze na webu ČT ještě přehrát, je vždy na začátku dílu zhruba minutová skevence o významných archeologických nálezech. Vše bylo natáčeno v areálu Skanzenu Solvayovy lomy - staveniště v 2.díle bylo na části staré haldy, statek v 3.díle zase ohřívárna zaměstnanců u lanovky a ona stavba železnice ve 4.díle se využila rozestavěná trať na Jižní etáž lomu.

Odkazy na zajimavy italsky dopravni system: IT Laaser Marmorbahn: http://www.railfaneurope.net/pix/new/12_dec08/pix.html ; http://www.schraegbahn.it/doku/Laas_Schraegbahn_5.html ; http://www.drehscheibe-foren.de/foren/read.php?106,6455818 ; http://www.flickr.com/photos/hekaplan/sets/72157604130759039/with /2337244844/ ; http://de.wikipedia.org/wiki/Laaser_Marmorbahn

Kořka

Síce sa na to spustila vlna kritiky/neoprávnenej/,ale na "nové" motoráky JHMD to nemá...

Tatranka

:-)
Pomník se mi líbí, nehraje si na velké umění.

Když jsem naposledy koukal z podobných oken, tak jsem obdivoval barevné rybičky a potopený vrak. Jsem zvědav, co uvidím z této ponorky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kořka.)

Mikuláš zavítal taky na dačickou úzkokolejku:






další fotky najdete na rajčeti, nebo na facebooku

Vážení kolegové, přeji Vám a Vašim bližním klidné Svátky a hodně zdraví, pohody, dobré nálady, štěstí a úspěchů do dalšího roku

Ahoj pratele,
nevite, kde skoncily a zda se pripadne zachovaly elektricke lokomotivy z rakouskych huti Donawitz?
AT hute / steel factory Donawitz: http://www.drehscheibe-foren.de/foren/read.php?17,5291180 ; http://www.drehscheibe-foren.de/foren/read.php?17,3459886,page=1 ; http://www.drehscheibe-online.de/foren/read.php?17,6095581 ; http://www.schmalspur-modell.at/viewtopic.php?t=4073 ; http://railfaneurope.net/pix/at/private/industry/voestalpine/pix. html ;
Jedna tamni parni lokomotiva byla upravena na rozchod 600 mm a prodana do Grube Fortuna, druha na 760 mm, chvili jezdila v Rakousku a pak byla prodana do Rumunska. Kam? Diky Kwasi

Stroj 100.13 nyní vozí občasné sezonní turistické vlaky na trati Brad - Criscior, viz: http://www.cfi.ro/2_5_Railway-Tourism.html

--Všem přátelům úzkého rozchodu přejí klidné prožití Vánočních svátků a hodně zdraví a štěstí
v Novém roce 2014, Pavel a Erik z Bedřichovské soukromé dráhy.(BSD)

Vše nej!

Byla jednou jedna ošklivá fabrika a v ní bydlela krásná mašinka . . .

Místo vánočního přání tu vystavím pozoruhodný snímek ze sbírky NA v Praze. Ač to tak nevypadá, most nepochází z některé americké lesní železnice, ale ze stavební železnice u Říkoninských tunelů (alias továrna Diana). Zajímavé je, že na levé straně končil na skále - podle ní by jej snad někdo dokázal lokalizovat, když už nejsou na světě originální plány.


(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

E499001:

Ta ošklivá fabrika, to jsou železárny v Králově Dvoře?

steel:

dle VANĚK, Miroslav. Diana. Továrna na smrt 1944–1945. Brno : Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění, 2003. 304 s. ISBN 80-86463-15-X. Se most opíral o Pochopovu skálu
V knížce jsou další 2 fotky mostu a vůbec spousta dalších věcí, jestli se zas někdy objevíš na setkání, tak ti ji půjčím

Ad Zmar: Ono to romantické údolí láká k nejedné průzkumné procházce. Po stopách hlavní zásobovací tratě úzké z Tišnova se dá jít i bez místopisných znalostí. Kupodivu se toho tam od války zase tak moc nezměnilo. Jen zmizely koleje a mosty, většina ubytovacích "baráků". Zbytky vozíků se ještě dlouho potulovaly po okolních pilách a podobně. Z páteřní tratě s rozchodem 760 se nepodařilo pokud vím zachránit nic. Jeden vozík z Kutin (600mm) je aktuálně zapůjčen v Technickém muzeu v Brně na výstavě o výstavbě válečné dálnice Vídeň-Vratislav. Na obrázku, ten vlevo.

Poustva, Bobeš: děkuji !
O knížce vím, ale jen jsem ji kdysi prolistoval - možná už nějaké starší vydání. Rád si ji půčím. Domluvíme se před akcí.

Byl někde zveřejněn i plán trasy té železnice ? Z popisu se mi dost špatně hledá, kudy vlastně vedla. Zajímalo by mne, zda šla pořád dnem údolí anebo vystoupala až do úrovně tunelů ? Tedy zda most na snímku pochází z hlavní trati (760mm) anebo z pomocné trati do lomu (600mm) ? Respektive zda po něm mohly jezdit i ty dva Českovelenické (Gmundské) osmiokeňáky ?

Zmar: Dle mapek v knížce šla hlavní trať stále údolím, do tunelu A (nejblíž k Tišnovu) se dalo zajet úvratí + svážnice a skluz. Přes most se jezdilo od tunelů B, C do Kuřimské nové vsi po rozchodu 760mm. S "hlavní" tratí v údolí byl tento úsek spojen několika svážnicemi. Takže pokud se osmiokeňák vešel na vozík svážnice, mohl se imho projet po mostě. 8.-11.5. slaví KŽM Jesenice 50let, knížku tam vezmu...

(Příspěvek byl editován uživatelem poustva.)

E499001:

Kdyby jste měl více fotek z tohoto úzkorozchodného provozu, rozhodně jimi nepohrdnu

ad Zmar+Poustva: Ano, v té Vaňkově knížce plánky jsou. K tunelům s leteckou výrobou vedly ze dna údolí většinou svážné. Je tam též zmiňováno, že hotové trupy letadel se spouštěly od tunelu "A" (u D.Louček) dolů do údolí po jakémsi skluzu. Dřevěný most přes Pochopovu skálu sloužil již stavební drážce, která podzemní letecké továrně v tunelech předcházela. Vaněk v knize udává, že kolej na něm měla rozchod 760 mm - ale dle fotek v knize, kde jsou záběry i z nadhledu (včetně vláčku vedeného malým lokotraktůrkem), se mi zdá pravděpodobnější rozchod užší (600). Ty osobní "osmiokeňáky" z rakouské úzkokolejky (dle knihy Schmalspurig durch Österreich, str. 246 šly vozy C 499+500 r. 1944 "nach Tischnowitz") ale určitě jezdily jen po hlavní trati údolím. V knize je také uvedeno, že dřevěný most přes Pochopovu skálu se při jízdě vláčku po něm povážlivě houpal a stráž v té chvíli bránila vstupu pěších na něj.
Badatel a autor knihy (Miroslav Vaněk) v minulých letech pořádal řadu exkurzí tamním terénem. Asi dvou jsem se také účastnil - za jeden den se to stihnout nedá. Viz též např.: http://opevneni.blogspot.cz/2009/08/diana-gmbh.html

Cogwheel: Fotka mostu s vláčkem shora je popsána jako "z období stavby tratě", já to pochopil jakože předválečná, kdy to ještě 600mm mohla být. Za provozu Diany se dle Vaňka svážnou tahaly vozíky, co přijely z Tišnova, i s nákladem. Nahoře s nimi posunoval Deutz. Takže by na plošině mezi tunely B, C měl být stejný rozchod jako dole v údolí (760mm), proto mi přijde logické, že v té době bylo 760mm i na mostě.

steel: V mém arcichlívu se ještě pár záběrů najde.Ale poáč je to archív analogový, nelze zatím záběry distribuovat touto cestou.Vše má svůj čas.

Poustva, Cogwheel: děkuji za informace !
Tehdy jsem měl v ruce asi nejstarší vydání publikace, ještě bez plánků.

Poustva: do Jesenise se určitě chystám. Předtím se ti ozvu.

Zdenku, knížku mám doma a v lednu ti jí klidně půjčím. Oba osobní vozy byly u nás po válce sešrotovány. Je k tomu i spis v MĎ I., protože to původně měla být reparace.

Zdepa: děkuji ! Spis v MD I znám, ale knížku ještě ne. V tomto případě mne nejvíc zaujal ten most. Kdyby se tak k němu někde daly dohledat plány ...

ad Diana - na ZŽD máme nápravu 760mm a díly výklopného dřevěného dvoukubíčáku,korbu z kačáku 600mm a vzduchem chlazený benzínový boxer v celku se spojkou a s třírychlostní převodovkou ,startování klikou zn.SCHUTZ údajně z drezíny,která jezdila na Dianě (dle původního vlastníka)Toto je ve fantastickém kompletním stavu.Bohužel o zn.SCHUTZ jsme nic nezjistili,ale vím,že jsem někde o nějaké drezíně této značky četl.Na internetu jsou miliony odkazů,ale ne na motor .Ví někdo něco ? - stálo by to za repliku.Z Diany máme i original nářadí z montáže na Me 109 a další různé "krámy".....

Ad ZŽD: Jisty George P. Schutz byl reditelem u firmy John Deere a mel na starosti prodej traktoru... Neni ta Vase "drezina" spis pozustatek nejakeho trakturku z UNRA?
DKA

ad D-k Zítra pošlu fotky.Je to vzduchem chlazený boxer , dvouválec ,čtyřtakt s magnetem,velmi precizní a slícované odlitky jak z letecké fabriky,obsah cca 750-1000 ccm v celku se spojkou na pedál a převodovkou na 3 kvalty a zpátečku.....nemá to reverz.A zepředu to má na pevno startovací kliku,kterou je nutno při startu pouze zatlačit....vypadá to jako motor z bavoráka,ale nemá to s tím nic společného.Kdyby se to dalo do malého autíčka,menšího než DIXI (předválečná pidiautíčka na motocyklových kolech ),tak by to mělo logiku....Nic to tahat nemohlo,protože celková konstrukce je subtilní a při prvním nárazu vagonku by to šlo mechanicky do háje....
No a výstup je kardanový křížek....Původ je údajně z drezíny z Diany a ten,kdo mě to prodal nechce říct prodávajícího,protože to přeprodal za mnohonásobnou cenu a ten jeho známý by ho nakopal do.....V té drezíně by to mohlo být jedině napříč pod sedadlem,ale proč ten kard. křížek...Vzhledem k tomu,že v okolí je TOS,MEZ a jiné strojírenské fabriky,tak nebyl po válce problém ten milionhran na křížek udělat.Nemá logiku taky,že to nemá plnohodnotný reverz...Na druhé straně to zase mohlo být samo domo některé ze stavebních firem,od které se to na Dianu dostalo.Jinak kamarád Vaněk (připravuje své nové přepracované vydání o Dianě,které mění mnoho faktů)o drezíně od pamětníků neslyšel....Jenomže jak říkají historici,nejhorší zdroj je očitý svědek....Takže nevím co s tím...Údajně snad existovala před válkou v Rakousku krátce "automobilka" přidružená k nějaké zavedené zbrojovce či k čemu,která vyrobila pár luxusních aut SCHUTZ a taky se pokusila o lidové vozidlo.Víc se mi nepodařilo sehnat.Ale je to krásný kousek strojařiny.

Vedel by niekto, o čo by sa mohlo jednať? Dík

SK sbirka na opravu parni lokomotivy 900 BS200: http://www.veterany.eu/?p=63940#more-63940
Zertovny dotaz: Dokazaly by po Kosicke detske zeleznici jezdit tramvaje rozchodu 1000 mm na agregat? Nebo by neprojely vyhybkou apod.? Fotek tramvaji jezdicich na agregat mam hodne. :-)
Doly Idrija, kde me zaujala splitka 475/1000 mm: http://www.zeljeznice.net/forum/index.php?/topic/3784-eljeznice-r udnika-u-idriji-link-na-slovenski-forum/
O tomto systemu je zminka vcetne fotky lokomotivy v Draze 2013-12. Jaky vyznam mela splitka, kde podle fotky tahala lokomotiva 1000 mm vagonky obou rozchodu? Mam rad ruzne ,,zvrhlosti", vlacky v ulicich apod. :-) Diky Kwasi

kwasi

Klíďo píďo...

Ad ZŽD: Ony stavebni firmy nemeli moc duvodu nejake deziny provozovat - delnici si pekne tlacili karku a nebo v lepsim pripade kolejovy vozik pekne sami. Dreziny byly pro honoraci ala vylet pana nadlesniho s choti po lesni draze nekam do hor.
Z vlastni zkusenosti vim, jak jsou pametnici nespolehlivi, casto si "vzpomenou" na to, na co se jich clovek pta.
A k te Vasi drezine - zaplatili by jste za ni tolik, kdyby to nebyla drezina z Diany, ale jak rikate torzo auticka? Ale to nevadi, historii podle Jiraska zna kde kdo, Palackeho cetl jen malokdo.
DKA

Mathulo 652: Ta mašinka vypadá jako nejmenší mnichovská Krausska - typ XIV.

fotky schutz mě nejdou zavěsit,protože jsou moc "velký" a s počítačem neumím sorry

Dreziny byly pro honoraci ala vylet pana nadlesniho s choti po lesni draze nekam do hor.

Nemusela to býti ani honorace, stačil neobyčejný Sedan pro obyčejného traťmistra



[zdroj: http://www.zeljeznice.net/forum/index.php?/topic/5299-zavidovici- olovo-1970-godine/page-2]

ad SCHUTZ - jsem elektronický nindža a podařilo se mi jednu fotku umístit na veteranforum.cz sekce traktory a stabilní motory.Takže kdo má zájem...
Jinak můžu poslat více foto,ale jinak než jako přílohu normálního emilu to neumím.

Kwasi - Lokomotiva z rakouskych huti Donawitz http://www.mirakulum.cz/parni-krasavice-uz-dojela-do-milovic.html #!prettyPhoto

Úzkokolejka Dětřichov nad Bystřicí http://www.fotohistorie.cz/Moravskoslezsky/Bruntal/Detrichov_nad_ Bystrici_/Default.aspx

kwasi:
Dokázali.... Len by zrejme museli mať širšie kolesá - teda tatranské by mohli ísť bez úprav, ale bratislavské asi ťažko. Oblúkmi by prešli, ale úzke koleso by bolo zrejme problém. Mestské električky majú totiž užšie kolesá, než železničné vozne.

Do nového roku vše nej....
}