| Diskuse » Železnice » České Budějovice a okolí | « předcházející | další » |
České Budějovice a okolídolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9403 Registrován: 1-2007 
|
Včera tomu bylo 125 let, kdy dobový tisk barvitě vylíčil tragickou nehodu na starém budějckém nádraží které mělo tehdejšímu provozu již nevyhovující úzká nástupiště a po kterých se spolu s cestujícími pohybovaly i vozíky s poštou a zavazadly. Děsné neštěstí na nádraží budějovickém. (Jihočeské Listy 19. 7. 1899, str. 4): „V sobotu dopoledne udál se na zdejším nádraží hrůzný výjev: muž, zaměstnaný nakládáním zavazadel do vlaku, otec čtyř nezaopatřených dítek, byl lokomotivou zachycen a na kusy roztrhán. Případ udál se následovně: zmíněného dne, jelikož právě nastaly školní prázdniny, panovala na nádraží čilá frekvence. Studenti rozjížděli se domů a nahromadila se na nádraží tudíž také spousta zavazadel a kufrů. Dělník Schadt, dosazený sem z K. Varů, zaměstnán byl ještě s jedním mužem nakládáním zavazadel do vlaku. Jelikož bylo práce mnoho a nebylo postaráno o dostatečný počet dělníků, nemohli tito býti s nakládáním dosti rychle hotovi, a to se stalo Schadtovi osudným. Mezi tím, co se svým soudruhem nandaval kufry a balíky do vagonů, přijel nákladní vlak, jímž byl vozík, na němž zavazadla se k vlaku dopravují, zachycen a odhozen na vedlejší koleje. Při tom soudruh Schadtův dostal se pod vozík, ale neutrpěl žádného vážnějšího zranění. Schadt chtěl vozík s kolejí odtáhnouti, avšak nepozoroval, že rychle přijíždí obrovská lokomotiva rychlíková, jíž řídil strojvůdce p. Krenn. Než mohl Schadt uskočiti, byl lokomotivou zachycen a v tom okamžiku zabit. Kola přeřízla mu ruce, utrhla od těla obě nohy a děsně roztrhala život, tak že vnitřnosti z nešťastníka rozházeny byly po kolejích, zpřetrhány k nepoznání. To vše stalo se před očima četného obecenstva, které hrůzou trnulo. Teprve po chvíli lokomotiva byla zastavena a roztrhané tělo ubožákovo z kolejí sebráno. Případ ten způsobil ovšem vzrušení v celém městě. Zavedeno vyšetřování, kdo je vinen na tomto neštěstí.“ ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4216 Registrován: 12-2020 |
Z toho je jasně vidět ten pokrok. Dnes už by se to stát nemohlo, protože žádní manipulační dělníci![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") už skoro nejsou. Dnes už může být přejet jen cestující![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 3-2024 |
Dnes se to hlavně stát nemůže, protože každý cestující si kufr naloží sám a spěšniny ani další zásilky se vlakem nevozí. |
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 621 Registrován: 12-2013 
|
Zkušební jízda parní lokomotivy řady 310.093 Kafemlejnek 21.7.2024 Na trati Veselí nad Lužnicí- České Velenice jsou také v provozů motorové jednotky RegioFox- červenec 2024 847 021-3 Dvory nad Lužnicí 847 022-1 Veselí nad Lužnicí 847 023-9 Dvory nad Lužnicí
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9404 Registrován: 1-2007
|
Ze žhavé současnosti do vychladlé historie. Před 154 lety 22. 7. 1870 pokračovalo druhým dnem jednání o rozšíření budějckého nádraží z důvodu vstupu Dráhy cís. Alžběty (KEB) do města. KEB zde původně chtěla vybudovat samostatné nádraží se samostatnou staniční budovou, zatímco Ministerstvo obchodu požadovalo vybudovat společné nádraží propojené včetně staniční budovy s již existujícím nádražím Dráhy cís. Fr. Josefa I. (KFJB) podle komisionálního schválení 27. 9. 1869. Místní Obchodní a živnostenská komora zastoupená prozatímním komorním předsedou L. Hansenem a tajemníkem dr. Eberlem hájící především místní obchodní zájmy, vystoupila proti nevhodnému umístění skladišť zboží obou drah, stojících daleko od sebe (cca 700 m) při absenci spojovacích cest, které nebylo v úmyslu stavět. Zástupce KEB nesouhlasil s tím, aby veškeré náklady související s přesunutím skladiště zboží KFJB z důvodu stavby nové staniční budovy KEB nesla tato společnost a dále zazněl požadavek na zřízení společného celního a poštovního úřadu nacházejícího se v blízkosti obou očekávaně sblížených nových skladišť. Po tomto neúspěšném jednání zažádala místní Obchodní a živnostenská komora Ministerstvo obchodu, aby vyzvalo obě železniční společnosti k úpravě projektu a následně k dalšímu jednání. Ministerstvo obchodu poté vyzvalo generální inspekci rakouských drah, aby plán rozšíření budějckého nádraží znovu na místě prozkoumala spolu se zástupci města, Obchodní komory, okresu a dalšími zainteresovanými a zároveň bylo s předstihem řešeno zaústění budoucí trati z Budějc do Veselí. Jednání proběhlo 14. 10. 1870 za přítomnosti zástupce inspekce komisaře rytíře von Baiera, inspektora Ferd. Perla, zástupců Obchodní komory a dalších, přičemž k žádným převratným změnám oproti původnímu návrhu nedošlo, takže místní Obchodní a živnostenská komora byla dá se říci zklamána. Co se týče staničních budov, tak KFJB rozšířila svou budovu jižním směrem o nový vestibul s osobní pokladnou a prostorem pro odbavování zavazadel s nákladní pokladnou, KEB vybudovala svou jednopatrovou přijímací a administrativní budovu a mezi těmito budovami byla postavena budova restaurační s čekárnami I. až III. tř. sloužící cestujícím obou drah. Nechyběla zde ani zaměstnanecká jídelna. Tím vznikl komplex tří samostatně stojících jednopatrových budov budějckého nádraží vzdálených od sebe zhruba 6,5 metru vzájemně propojených krytým koridorem (později proluka mezi budovou KFJB a prostřední budovou zastavěna). (zdroj: SOkA Č. Budějovice) Původní staniční budova KEB z roku 1869 navržená, tak jako jiné stavby KEB, vrchním inženýrem KEB Josefem Czástkou pro uvažované samostatné nádraží byla v podstatě vzhledově stejná jako budova na prvním obrázku. Měla však o patro navíc a přízemní přístavek pro cestující. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Ještě snad pro zajímavost (už to tady kdysi bylo). Pro restauraci vyrobila rakouská sklárna Schneegattern skleněné poháry ze silnějšího čirého skla o objemu 0,3 litru s vystouplými nápisy BAHNHOF BUDWEIS NÁDRAŽÍ Č. BUDĚJOVICE. Opačná strana poháru nesla jméno výrobce GLASFABRIK SCHNEEGATTERN OBER OSTR. Tento pohár bylo možno zakoupit a stal se tak pěkným suvenýrem z nového budějovického nádraží. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9405 Registrován: 1-2007
|
Červenec 1928. Ve dnech 19. až 22 července 1928 proběhly ve Vídni 10. slavnosti německého pěveckého svazu (Deutscher Sängerbund). Do Vídně se sjelo oslavit schubertovské výročí a demonstrovat národní a etnickou jednotu na čtyři tisíce pěvců a tisíce návštěvníků. Při návozu účastníků z Německa do místa slavností projelo Č. Budějovicemi ve dnech 17. až 19. července 22 mimořádných vlaků (zpět 12 soupravových a 6 strojových vlaků). Pro návrat účastníků z Vídně bylo zavedeno ve dnech 23. až 25. července z Č. Velenic do Chebu 10 mimořádných vlaků (z Č. Budějovic do Č. Velenic vypraveno 6 strojových vlaků). "Doprava, ač velice ztížena, odbyla se bez jakékoliv nehody." Tradice sborového zpěvu s různými přestávkami stále trvá a další sborový festival je plánován na 29. 5. až 1. 6 2025 v Norimberku. Kolik pěvců a návštěvníků pojede příští rok přes Budějce?
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9407 Registrován: 1-2007
|
Na serveru Zdopravy.cz jsou fotky nasvícené budovy budějckého nádraží. Paráda.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5502 Registrován: 1-2010 
|
Do ČB dorazil první z další pětikusové série panterů - 650.242, do provozu prvně zasáhl včera odpoledne, dnes pokračuje na strakonické. Ač je z pohledu čistoty o starší pantery dvoustovkové série staráno na pohled vcelku dobře, tak tenhle je na první pohled svým leskem poznatelný
"Áčka, Béčka & interiéry" - přehledy interiérů vybraných řad vozů ČD
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]")
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9408 Registrován: 1-2007
|
Nikdo nic nepíše, tak trocha historie k 1. srpnu Koňka do Lince je už dostatečně provařená, tak jiná událost. Před 140 lety bylo v Budějcích zřízeno a začalo namísto vrchního železničního dopravního úřadu pracovat c. k. železniční provozní ředitelství v čele s provozním ředitelem Josefem Kubíkem (později provozním ředitelem st. drah v Linci) obhospodařující tyto tratě v blízkém i vzdálenějším okolí (červenec 1884): Budějovice – Veselí-Mezimostí (36,316 km), Budějovice – St. Valentin (118,467 km), Budějovice – Zdice (137,599 km), Beroun – Rakovník (42,027 km) a Absdorf – Protivín (170 km). Celková délka všech tratí budějovického ředitelství rozdělených pod osm sekcí pro udržování trati činila 504,409 km (např. v roce 1886 to bylo 506,562 km). Na samotném ředitelství pracovalo v roce 1886 80 úředníků, 15 zřízenců a 6 kancelářských sluhů v sedmi odděleních (oddělení pro udržování tratí - přednosta Liebsch Eduard, vozební služba - referent Palla Anton (pozdější provozní ředitel pražského řed. st. drah), dopravní služba - referent Ramovš Peter, oddělení kontroly příjmů - referent Stědrý Josef, materiálové oddělení - referent Zinauer Eduard, sekretariát a pokladna - referent Herold Karel). Podřízenými služebnami bylo v roce 1885 8 železničních dopravních úřadů, tj. stanic I. třídy (Sigmundsherberg-Horn, Gmünd, Budějovice, Protivín, Písek, Příbram, Stará Huť, Gaisbach), 46 železničních stanic, 1 zastávka (Kaplice) a 8 sekcí (odborů) pro udržování tratí (Budějovice 3 sekce, dále Eggenburg, Gaisbach, Cmunt, Příbram, a Křivoklát). V obvodu budějovického ředitelství se dále nacházely čtyři výtopny lokomotiv (Budějovice, Cmunt, Zdice, expozitura Rakovník) a strojírna v Cmuntu. Provozní ředitelství státních drah v Budějcích nezůstalo dlouho. K 1. 1. 1887 bylo zrušeno a tratě které obhospodařovalo přešly pod správu plzeňského, pražského a vídeňského ředitelství státních drah. Spolu s budějovickým ředitelstvím bylo zrušeno i Provozní ředitelství státních drah ve Splitu. Pod správu plzeňského ředitelství přešly od budějovického ředitelství 1. 1. 1887 tratě Protivín – Gmünd, Protivín – Zdice a Beroun – Rakovník. Pod správu pražského ředitelství tratě Veselí – Budějovice a Budějovice – St. Valentin. Pod správu vídeňského ředitelství přešla trať Gmünd – Absdorf. V dalších desetiletích nejen místní Obchodní a průmyslová komora, ale též jednotlivci vyvíjeli značné úsilí, aby se ředitelství státních drah do Budějovic vrátilo, avšak marně. Podařilo se to až za více než sto let. Takto skončila budova býv. budějckého ředitelství st. drah na rohu dnešních ulic Nádražní - Průmyslová po náletu v závěru 2. svět. války. Opravena již nebyla a došlo k její úplné likvidaci.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9410 Registrován: 1-2007
|
Oprava k předešlému. Místo Absdorf – Protivín má být Absdorf - Budějovice (170 km)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9411 Registrován: 1-2007
|
Odhalen pravý účel venkovního schodiště na 1. perón budějckého nádraží. Část parkoviště u jižní strany výpravní budovy funguje v režimu polib nám a jeď, což dřív nebylo možné. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9412 Registrován: 1-2007
|
Dvoukolejný železniční přejezd P5581 v ulici L. Kuby v CB - Rožnově se stane neprůjezdný pro vozidla s okamžitou hmotností nad 3,5 tuny. Požadavek Správy železnic pro zvýšení bezpečnosti na železničním přejezdu byl schválen. Důvod: ostrý lom komunikace na přejezdu ![[auto]](https://www.k-report.net/discus/clipart/auto.gif "[auto]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 531 Registrován: 3-2024 |
Jestli se tam něco stane a sekne se tam kamion, tak stejně za to bude moci navigace, cyklisté, dispečer co tlačil na čas, Fiala, Soros atd. Značka, bude některým jedincům sloužit jen jako ozdoba u silnice. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9413 Registrován: 1-2007
|
Hala_D: Je to v podstatě místní komunikace mezi RD, takže zákaz by mohl způsobit problém hlavně svozovým vozům odpadu. Tedy, jestli přejezd využívají. Stavba NEMAŠE: Dopravní a energetický úřad, odbor energetických staveb vydal stavební povolení na stavbu: "Modernizace trati Nemanice I - Ševětín, část B, SO 38-73-51 Nemanice - Ševětín, přeložka produktovodu Čepro v km 19,101".
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze