naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » odklony útočí iii: uhlí přes velenice

Odklony útočí III: Uhlí přes Velenice

text: Jan Bonev
neoznačené foto: Petr Kapoun
vloženo: 9. 11. 2006

I v roce 2006 se na našem území vyřádily povodně. Na konci března zasáhly takřka celé území a na několika místech došlo i k přerušení železniční dopravy. Nejhorší situace byla na jihu Moravy a v přilehlé části Rakouska. Dne 3. 4. tam došlo z důvodu zatopení trati k zastavení provozu na tepně Břeclav – Wien. Dálková osobní doprava byla odkloněna přes slovenské Kúty, Devínskou Novou Ves a Marchegg a osobní vlaky byly nahrazeny autobusy. Obrovské komplikace nastaly v nákladní dopravě (po přechodu Běclav – Hohenau denně projede kolem 45 vlaků).

Nákladní vlaky se ihned vydaly odklonem po všech možných přechodech. Aby toho nebylo málo, nejbližší tuzemské spojení do Rakouska, totiž přechod Šatov – Retz, nebyl dosažitelný přímo od Břeclavi, neboť u zastávky Jevišovka byla podemletá trať. Nákladní vlaky na Znojmo a Šatov směřovaly od Brna i od Jihlavy, další se vydaly přes České Budějovice na přechod Horní Dvořiště – Summerau a stranou nakonec nezůstala ani trať Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd.

Částečné zprovoznění hlavní tratě Břeclav – Wien od 29. 5. umožnilo převést většinu zátěže i osobní dopravy zpět na zatím jednokolejnou trať. I nadále však zůstaly na odklonových trasách některé vlaky. Jednou z takových relací byla i přeprava ostravského uhlí do dolnorakouského Moosbierbaumu, která směřovala ze severu Moravy do Veselí nad Lužnicí a dále pak s budějovickým „čmelákem“ přes Třeboň do Českých Velenic a přes rakouský Gmünd dále ke svému cíli.

Vlak byl na jihu Čech veden pod číslem štěpkového spoje Schwarzenau – Hněvice (Rn 49500 / Vn 49501), ovšem oproti němu ložený směrem do Rakouska. V některé dny byly zaváděny i 1. následy jednoho či obou vlaků. Uhlí se vozilo zejména v téměř třicetivozových soupravách rakouských „wapek“, ale výjimkou nebyla ani jejich česká obdoba. Na vozbě vlaků se vystřídaly budějovické lokomotivy 771.099, 182 a 183, posílené plzeňskou 771.103.

Nebývalý provoz budějovických „čmeláků“, kterým jinak zbyly v podstatě jen výkony v budějovickém uzlu a přetahy do Summerau, doplňovalo na trati č. 226 časté nasazení na manipulační vlaky, ložené zejména kalamitním dřevem. Časové polohy uhelného vlaku byly poměrně stálé: první odjížděl kolem páté hodiny ranní z Veselí a druhý pak po návratu lokomotivy během odpoledne. Nebyla-li ve Velenicích vyrovnávková souprava, vracel se „čmelák“ odpoledne často právě na zmíněných manipulačních vlacích.

Takto zajímavý provoz vydržel na velenické trati do začátku srpna, kdy přestaly vlaky s uhlím jezdit pravidelně. I nadále se však udržel „čmelák“ ve Veselí a pomáhal v nepravidelném provozu s vlaky do Rakouska, ale i při výluce s uhlím do Budějovic přes Velenice, nebo například s vojenskými vlaky. Při nepřetržitém vylopučení tratě č. 225 se podíval dokonce až do Benešova u Prahy.

771.099 téměř krokem projíždí s vlakem Rn 49501 nedaleko Hrdlořez. 4. 7. 2006
Tentýž vlak mezi Novou Vsí a Českými Velenicemi. Zpět se 4. července vracel „čmelák“ s Mn 88542.
Mn 88542 opouští stanici Majdalena směrem k Třeboni. 4. 7. 2006
Manipulace 771.099 s vozy v Třeboni. Po připojení další zátěže projíždí „manipulák“ za večerního slunce dál k Veselí.
O pár dní později nahradila „devadéstádevítku“ z Plzně předaná 771.103. Na zpáteční cestu z Velenic byla vytížena vyrovnávkou od uhlí a ve večerních hodinách zachycena u Majdaleny. foto Jan Bonev, 10. 7. 2006
Odpolední vlak z Veselí projíždí úsekem Lomnice nad Lužnicí – Lužnice s 771.103 v čele. 15. 7. 2006
Po hodince jízdy minimální rychlostí s maximálním hukotem stejný vlak projíždí lesem u Suchdolu nad Lužnicí.
Zobrazit na celou obrazovku


diskuse k článku

založit diskusi