• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » provoz » odklony útočí iii: uhlí přes velenice

I v roce 2006 se na našem území vyřádily povodně. Na konci března zasáhly takřka celé území a na několika místech došlo i k přerušení železniční dopravy. Nejhorší situace byla na jihu Moravy a v přilehlé části Rakouska. Dne 3. 4. tam došlo z důvodu zatopení trati k zastavení provozu na tepně Břeclav – Wien. Dálková osobní doprava byla odkloněna přes slovenské Kúty, Devínskou Novou Ves a Marchegg a osobní vlaky byly nahrazeny autobusy. Obrovské komplikace nastaly v nákladní dopravě (po přechodu Běclav – Hohenau denně projede kolem 45 vlaků).

Nákladní vlaky se ihned vydaly odklonem po všech možných přechodech. Aby toho nebylo málo, nejbližší tuzemské spojení do Rakouska, totiž přechod Šatov – Retz, nebyl dosažitelný přímo od Břeclavi, neboť u zastávky Jevišovka byla podemletá trať. Nákladní vlaky na Znojmo a Šatov směřovaly od Brna i od Jihlavy, další se vydaly přes České Budějovice na přechod Horní Dvořiště – Summerau a stranou nakonec nezůstala ani trať Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd.

Částečné zprovoznění hlavní tratě Břeclav – Wien od 29. 5. umožnilo převést většinu zátěže i osobní dopravy zpět na zatím jednokolejnou trať. I nadále však zůstaly na odklonových trasách některé vlaky. Jednou z takových relací byla i přeprava ostravského uhlí do dolnorakouského Moosbierbaumu, která směřovala ze severu Moravy do Veselí nad Lužnicí a dále pak s budějovickým „čmelákem“ přes Třeboň do Českých Velenic a přes rakouský Gmünd dále ke svému cíli.

Vlak byl na jihu Čech veden pod číslem štěpkového spoje Schwarzenau – Hněvice (Rn 49500 / Vn 49501), ovšem oproti němu ložený směrem do Rakouska. V některé dny byly zaváděny i 1. následy jednoho či obou vlaků. Uhlí se vozilo zejména v téměř třicetivozových soupravách rakouských „wapek“, ale výjimkou nebyla ani jejich česká obdoba. Na vozbě vlaků se vystřídaly budějovické lokomotivy 771.099, 182 a 183, posílené plzeňskou 771.103.

Nebývalý provoz budějovických „čmeláků“, kterým jinak zbyly v podstatě jen výkony v budějovickém uzlu a přetahy do Summerau, doplňovalo na trati č. 226 časté nasazení na manipulační vlaky, ložené zejména kalamitním dřevem. Časové polohy uhelného vlaku byly poměrně stálé: první odjížděl kolem páté hodiny ranní z Veselí a druhý pak po návratu lokomotivy během odpoledne. Nebyla-li ve Velenicích vyrovnávková souprava, vracel se „čmelák“ odpoledne často právě na zmíněných manipulačních vlacích.

Takto zajímavý provoz vydržel na velenické trati do začátku srpna, kdy přestaly vlaky s uhlím jezdit pravidelně. I nadále se však udržel „čmelák“ ve Veselí a pomáhal v nepravidelném provozu s vlaky do Rakouska, ale i při výluce s uhlím do Budějovic přes Velenice, nebo například s vojenskými vlaky. Při nepřetržitém vylopučení tratě č. 225 se podíval dokonce až do Benešova u Prahy.