| Diskuse » Železnice » Historie železnic | « předcházející | další » |
Historie železnicdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3914 Registrován: 7-2005 |
ad Traťovák - ÖNWB od počátku počítala a měřila v metrické soustavě, byť byla zavedena zákonem z 23.7.1871 s platností od 1.1.1876. Znám u této firmy jen pár dílčích dokumentů se zákresy ve starých rakouských mírách. Prostě věděli, že to bude, tak už to řešili v novém duchu. A jak píšou kolegové, jde o pozemkový / hraniční kámen. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3138 Registrován: 9-2009 |
Jak saská a hannoverská lokomotiva v Brdech jezdily Dne 17. února 1873 se ve Zbirohu sešla komise pod vedením koncipisty c. k. místodržitelství pro Čechy Aloise Hofmanna a za účasti c. k. generálního inspekčního komisaře Moritze Kubesche, aby přezkoumala předložený projekt generálního ředitelství panství Dr. Strousberga ve Zbirohu na výstavbu čtyř průmyslových drah. Tyto dráhy měly propojit plánované železárny, pudlovací a válcovací závody a zajistit přepravu surovin. Poté proběhla komisionální obhlídka jednotlivých vleček. Obhlídka čtvrtého úseku od šachty Arthur do železáren ve Strašicích, kterému se chci věnovat, se konala 24. února 1873. Na základě pověření od c. k. ministerstva obchodu ze dne 3. května 1874, č. 9136, bylo generálnímu ředitelství panství Dr. Strousberga ve Zbirohu uděleno stavební povolení od c. k. místodržitelství pro Čechy dne 20. května 1874. U okresní silnice u obce Zaječov bylo vybudováno necelých 80 m dlouhé překladiště za účelem dopravovat sem rudy z okolních dolů a odtud je dále dopravovat po železnici do Strašic. Otázkou je, kde bylo nákladiště vybudováno? Podle popisu mělo být u silnice vedoucí ze Zbirohu do Příbrami. Tato silnice je místy uváděna jako "Benigner Strasse", což je silnice ke klášteru svaté Benigny (svaté Dobrotivé). Svršek dráhy (dokončených i nedokončených úseků) je v krajině místy dodnes rozpoznatelný. V pátek 30. dubna 1875 se zde za přítomnosti c. k. generálního inspekčního komisaře Glücka konala technická a policejní zkouška dvou lokomotiv. Starší třínápravová lokomotiva (uspořádání 1B) pocházela ze Saska. Byla vyrobena v roce 1845 firmou Robert Stephenson & Co. Ltd. v Newcastlu pro Sasko-slezskou železniční společnost. Původně šlo o lokomotivu s vlečným tendrem, která byla v roce 1868 přestavěna na tendrovou lokomotivu s tzv. sedlovou nádrží. Patrně v roce 1873 byla prodána. Při zkušební jízdě na 7 kilometrů dlouhé trati Benigna–Strašice dosáhla tato lokomotiva průměrné rychlosti 21 km/h a maximální rychlosti 28 km/h. Druhá třínápravová tendrová lokomotiva pocházela ze strojírny G. Egestorffa v Lindenu. Byla vyrobena v roce 1857 pro Hannoverské státní dráhy. Po vyřazení byla v létě 1873 nabízena k prohlédnutí a prodeji ve stanici v Hannoveru. Tento stroj měl rovněž třínápravové uspořádání (Ct). Během zkoušek byla spojnice mezi druhou a třetí nápravou odpojena. Při zkušební jízdě dosáhla tato lokomotiva průměrné rychlosti 11 km/h a maximální rychlosti 19 km/h. Obě lokomotivy byly shledány způsobilými k provozu na této dráze. Dráhu jsem překreslil s použitím dobových katastrálních map do současné fotomapy. Celková délka trasy, včetně odbočky k železárnám, mi vychází na necelých 9 km. Pokud by lokomotivy vyjely od silnice vedoucí ke klášteru v Zeječově, pak by uvedená vzdálenost 7 km odpovídala místu ve Strašicích, přibližně naproti železárnám (ještě před odbočkou k nim). Na podzim roku 1875 se Dr. Strousberg, přezdívaný "král železnic," dostal do finančních potíží a byl zatčen v Rusku. Dráha i podniky zastavily svou činnost a na jeho společnosti byl vyhlášen konkurs. Kde a jak obě lokomotivy nakonec skončily, mi není známo. Strousbergovu dráhu jsem znal, ale o lokomotivách na této dráze jsem neměl žádné informace. Uvedené údaje mohou být nepřesné. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3139 Registrován: 9-2009 |
S výstavbou průmyslových drah Dr. Strousberga se pojí také historka zveřejněná v „Národních listech": Když Strousberg chtěl postavit železnici, která by spojovala všechna jeho hlavní podnikání ve Zbirohu, pověřil dva své ředitele vypracováním plánů. Když byly hotové, oblékli si ředitelé slavnostní oděv, a v černých fracích, bílých vestách a rukavicích přišli ke Strousbergovi. Strousberg prozkoumal plán rozprostřený na dvou stolech a zeptal se: „Kdo ten plán vypracoval?" „Já!" odpověděl pyšně první ředitel. „Tak!" poznamenal Strousberg. „Myslel jsem, že je to práce nějakého žáka, ne ředitele, který ode mě dostává ročně 12 000 tolarů." A zatímco ředitel hořel studem, Strousberg pokračoval: „Určení směru, kam má dráha vést, je dobré; dráha může vést jakýmkoli směrem, ale začátek a konec jsou špatné." Poté vytáhl z kapsy modrou tesařskou tužku a začal plán kreslit sám – a to přímo na bílou vestu ředitele. Vedl tužku od límce dolů a na druhé straně nahoru, a když už neměl místo, stáhl panu řediteli manžetu z rukávu a kreslil dál na ni. Nakonec ředitele propustil s pokynem, aby plán zničili a podle nákresu na vestě vytvořili nový. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5662 Registrován: 7-2017 |
Ad Strousberg: Některé typy šéfíků jsou zřejmě nesmrtelné... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 3-2020 |
Části železnice lze nalézt přímo na Mapách. https://mapy.cz/letecka?source=base&id=2162723&x=13.7557811&y=49. 7800836&z=12 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3922 Registrován: 7-2005 |
ad kuřil - v době kdy c.k. místodržitelství, podle protokolů a vyhlášek, které se pak objevily i v Centralblattu, vydávalo stavební povolení k budoucí "Zbirower Gewerksbahn", tak už řešil rokycanský traťmistr stavbu spojky ve stanici Zbiroh mezi trati BWB a již stavěnou vlečkou. Protože 5.5.1874 Straussbergovo hutní ředitelství telegramem oznamuje na provozní ředitelství BWB v Praze, že do Zbirohu dorazily dvě lokomotivy pro "gewerksbahn" a podle dohody má BWB zajistit stavbu spojky. Od 15 do 30.5.1874 vystavěla skupina 10 tratových dělníků pod vedením traťového inženýra uvedenou spojku a lokomotivy se mohly přesunout na svou novou trať. Informace se dochovala ve spisech BWB jen díky tomu, že bylo potřeba zaplatit za tuto akci. Což 8.6.1874 potvrdil do Prahy přednosta stanice Rokycany, kam byly peníze složeny. Jinak kolega drake ve vídeňském archivu našel protokoly obou "policajtek". Škoda, že to je jen popis bez plánů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 7-2005 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1049 Registrován: 5-2013 |
čili dnes Kařízek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3924 Registrován: 7-2005 |
ad KAF - ne. to je tam, jak od roku 2012 už nikdo nevystoupí. A podle traťové pomůcky tam je odbočka Zbiroh. K lokomotivám ještě drobný dodatek. Když plzeňský Společenský pivovar se na konci 70.let rozhodl také postavit vlečku, oslovil všechny železniční společnosti v Plzni o dodání staršího kolejiva pro potřeby uvedené vlečky. Mezi korespondencí je i ročníkově nedatovaný odkaz na dražební spisy c.k. okresního soudu ve Zbirohu, kterými byl řešen rozprodej lokomotiv, vozů a dalšího drobného materiálu ve Strašicích a Zbirohu. I když to není blíže popsáno, je jasné, že se jedná o zbytky dráhy Dr.Strausberga. Kromě dvou lokomotiv bylo nabízeno i 19 nákladních vozů. Seznam vůbec neřeší kolejnice (trať), ale uvádí, že "věci nejsou ve zvlášť potěšitelném stavu". Také se píše, že dražby budou dvě a při druhé, budou neprodané předměty nabízeny pod vyvolávací cenou. Nebyl to jediný rozprodej železničních vozidel. Dr.Strausberg si zřídil vagonku v Bubnech a v Holoubkově. V případě vagonky Bubny je známá vyhláška a nabídka na dokončené, ale neodeslané vozy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 933 Registrován: 7-2017 |
Vozy z výprodeje dráhy pana dr. Strousberga se později objevily na lokálkách v Lokti a v Kašticích, ale byly to primitivní a nevalné konstrukce a přežily jen pár let v omezeném provozu. Rovněž výprodeje nových nedodaných vozů z Holoubkova se dostaly do Lokte, ale konstrukce to byly podivné. Jenom Bubny byly skutečnou vagónkou. Tu ale nevybudoval Strousberg, jenom ji po roce 1873 koupil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1050 Registrován: 5-2013 |
 Zdepa:"ad KAF - ne. to je tam, jak od roku 2012 už nikdo nevystoupí. A podle traťové pomůcky tam je odbočka Zbiroh." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3925 Registrován: 7-2005 |
ad KAF - máte pravdu, zamotal jsem se do toho. Stanice Zbiroh / Zbirow na BWB se od roku 1903 jmenovala Mýto a od roku 1933 je to Kařízek. Má dokonce skoro stejnou staniční budovu jako Radotín. Pozdější Zbiroh (km 68,1) byl zřízen v roce 1879 jako zastávka (Zbirow Haltestelle). Jako stanice od roku 1903. A rok 1903 je důležitý i pro zastávku Mýto, zřízenou v roce 1892, z které se na 30 let stalo Mýto město. A od roku 1933 opět jen Mýto. Takže Strausbergova pila byla u dnešní stanice Kařízek, stejně jako připojení na vlečku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3926 Registrován: 7-2005 |
a pokud by někdo hledal v Holoubkově vagonku, tak se vlečka do areálu nacházela u pražského vjezdu do stanice. na přelomu 19/20.století tam byla pila (někde bych měl mít schéma úpravy kolejiště). dnes je tam civilní zástavba, fotbalové hřiště a areál pily (původně větší) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3140 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Děkuji za doplnění. První starší lokomotiva od firmy Robert Stephenson & Co. Ltd. z Newcastlu byla po rekonstrukci v roce 1868 na tendrovou lokomotivu uváděna ve statistikách na tratích Löbau (Lobava) – Liberec a Zittau (Žitava) – Großschönau (Velký Šenov) – Varnsdorf. Další tratí, kde byla údajně nasazována, byla trať Görlitz (Zhořelec) – Drážďany. Lokomotiva údajně sloužila jak na osobních, tak i nákladních vlacích a byla využívána i při posunu. V roce 1872 byla vyřazena, ale podobně jako jiné vyřazené lokomotivy se nadále používala k údržbě tratí (údajně i na trati Herlasgrün – Cheb). V září 1873 ji Královské saské státní dráhy prodaly. Po vyrobení se lokomotiva honosila jménem DRESDEN. Po rekonstrukci obdržela jméno GROSS-SCHÖNAU (měla také číslo 202). S tímto jménem přišla lokomotiva do Zaječova. Vzhled po vyrobení a vzhled po rekonstrukci na tendrovou lokomotivu: Představu o vzhledu lokomotivy si lze udělat podle fotografie lokomotivy číslo 213 STETTIN (dříve také měla jméno DRESDEN), která byla rekonstruována na tendrovou lokomotivu ve stejné době jako lokomotiva GROSS-SCHÖNAU. Lokomotivu vyrobila v roce 1847 strojírna John Cockerill & Cie, Seraing. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3927 Registrován: 7-2005 |
tak ještě jednou Holoubkov - stav vlečky na pilu z vlečkové smlouvy polovina 20.let podle hlášení o vlečkách od BWB pro GI z roku 1884 je vlečka v Holoubkově vedena stále jako "do vagonky" a má délku 547 m, s tím že provoz byl zahájen 29.9.1874. Jen pro doplnění historické drobnosti, v dané stanici byla od roku 1862 i 422 m dlouhá vlečka k nákladišti dřeva (rampě). Od 1.1.1890 se něco s vlečkou bývalé vagonky stalo a mění se majitel - Továrna na celulózu spadající jako komanditní společnost Scholler & Co., délka 426 m. Což se přenáší i do hlášení vleček BWB pro GI za rok 1892. Kde zůstává délka 426 m, rok 1874 a označení továrna na celulózu. Vlečka k rampě na nakládku dřeva z roku 1862 už není uváděna. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4741 Registrován: 12-2020 |
Viděl někdo tento vlak, případně existuje nějaká fotka z trati Kralupy - Neratovice? GVD 1988/89 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6189 Registrován: 5-2007 
|
Toto jsem našel na vyhozený almaře z olejárny ve Velešíně: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7866 Registrován: 9-2003 
|
Velmi pěkné :-)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27489 Registrován: 5-2002 
|
O aspoň jednu tu ceduli bych měl zájem...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6190 Registrován: 5-2007
|
McBain On by nebyl problém, s radostí dodám, jenže to není cedule, ale je to z papíru a navíc na tom dřevě řádně nalepený. Takže zatím marně spekuluju, jak to z té almárky dostat dolů. Leda tak odřezat ocaskou i s tím dřevem. (Příspěvek byl editován uživatelem Paveldacicky.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3932 Registrován: 7-2005 |
vyšlo 1936} |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4793 Registrován: 12-2020 |
To je dobrý. Autor asi jel vlakem do Dvorců a skončil v Ondrášově![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4794 Registrován: 12-2020 |
Nebo cestou do Veverské Bytíšky skončil v Kuřimi. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27495 Registrován: 5-2002
|
Paveldacicky: "McBain On by nebyl problém, s radostí dodám, jenže to není cedule, ale je to z papíru a navíc na tom dřevě řádně nalepený. Takže zatím marně spekuluju, jak to z té almárky dostat dolů. Leda tak odřezat ocaskou i s tím dřevem. " No určitě mám zájem. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3141 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Vladimír Vrba Narozen 21. 5. 1876 v Příbrami, zemřel 15. 5. 1941 v Praze. Železničář, básník, prozaik. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze