Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy | « předcházející | další » |
Parní lokomotivydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11906 Registrován: 6-2006 |
Která párovka dnes neúnavně houkala s dieslem (asi na postrku) na Hrbaté? Jsem se motal kolem Svatého Jana pod Skalou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1449 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/MgLTNAO5voM?si=5dC5zHEOJtGk-ELm Parní vlaky na dni železnice v České Třebové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6168 Registrován: 5-2007 |
Ještě krátce ke včerejší jízdě na Dvořišťské:odkaz |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1650 Registrován: 12-2014 |
VIDEO: Vzpomínka na ŽST Kladno z listopadu loňského roku. (Omlouvám se za off-topic, pára tentokrát žádná, ale myslím, že na tomto fóru jsou určitě lidé, kteří rádi zavzpomínají na starou nádražní budovu). https://www.youtube.com/watch?v=PrwaMcuUcSY
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6030 Registrován: 5-2002 |
Nedělní Den železnice v České Třebové: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 348 Registrován: 5-2009 |
Den železnice v České Třebové a rozloučení s koridorem Praha - Brno v páře https://youtu.be/TsNMpaMs6TU |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17992 Registrován: 11-2002 |
Mph: jsou "videa" (a autoři), na jejichž shlédnutí se člověk už dopředu těší... (smekající smajlík tu není a ač kladivo se hýbe obdobně, použitelné není ) |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1205 Registrován: 2-2007 |
Paveldacicky: Krásná Rumunka! |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 2-2007 |
Lokomotiva 743.301 s kotlem Franco-Crosti v La Spezia |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 948 Registrován: 4-2007 |
Regpetrs 1202 - dotaz k Heligónu z Lublaně: jakou to zajímavou nástavbu má na tendru?
Ferdinandka přežije!
|
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3874 Registrován: 6-2002 |
To je snad nástavba pro vytápění petrolejem, ne? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5656 Registrován: 7-2017 |
Zderadíček: "Regpetrs 1202 - dotaz k Heligónu z Lublaně: jakou to zajímavou nástavbu má na tendru?" Je to olejová nádrž. Ono se to dneska už moc neví, ale světová průmyslová těžba ropy nezačala v USA, jak se obvykle soudí, nýbrž v obci Bóbrka v tehdy rakousko-uherské Haliči (dnes v Polsku) už v roce 1854. Začal s ní (a později - 1856 - i s průmyslovým zpracováním ropy) vynálezce první průmyslově využitelné technologie rafinace ropy a petrolejové lampy Ignacy Lukasiewicz a jeho první vrt (no, vrt - spíš ručně kopaná studna...) je i po 170 letech stále živý. Do Haliče se jezdili učit lidé z USA od Rockefellerů a když se Lukasiewicze ptali, kolik za to poradenství chce, prohlásil, že nic, protože to věnuje pro dobro lidstva... V r. 1887 už bylo v podunajské monarchii nejméně 64 rafinérií ropy, z toho většina v Haliči a v Uhrách. Z toho taky vyplývá, kde v té době jezdilo nejvíc lokomotiv s olejovým vytápěním. (Nicméně i většina pozdějších velkých čs. rafinérií navazovala na své předchůdce založené v zemích Koruny české už koncem 19. století.) Největším výrobcem tendrů v Rakousko-Uhersku byl Ringhoffer na Smíchově. Většina olejových tendrů měla olejové nádrže odnímatelné, takže je šlo snadno upravit na uhelné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 432 Registrován: 8-2017 |
K dědek_hank: Konečně perfektní vysvětlení s olejovými nádržemi!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 8-2017 |
Česká Třebová 19/20.10. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 5-2009 |
Poslední parní víkend v Lužné, zdokumentované 27.10.2024. https://youtu.be/7hmf6ZZJZwc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 5-2013 |
Parádní video, siluetku vlaku s kafemlejnkem v západu slunce jsem si pustil asi 5x po sobě . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 8-2017 |
Dobrý den, chci se zeptat, zda je možné, že tuto sobotu mohla být v Brně roztopená parní lokomotiva 475.101 "Šlechtična". Známý mi říkal, že tam údajně nějakou velkou roztopenou páru v sobotu zahlédnul. Předem děkuji za případnou odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 429 Registrován: 9-2005 |
Ne, ta ještě jen tak nevyjde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 8-2007 |
Sdílím příspěvek od pana hejtmana Martina Netolického https://www.facebook.com/martinnetolickyhejtman/videos/1942480899 591957/?app=fbl Pro ty, kteří nemají přístup na facebook kopíruji text příspěvku sem. JE ETCS SKUTEČNĚ PŘEKÁŽKOU PRO PROVOZ PARNÍCH VLAKŮ? Žádné výjimky nebudou. Takové stanovisko zaujali pracovníci Správy železnic a Ministerstva dopravy ČR, kteří se zabývají implementací ETCS, tedy jednotného celoevropského zabezpečovače. Debata o tom, co se stane po 1. lednu 2025, kdy je na některých tratích zaveden výhradní provoz ETCS, ve vztahu k tzv. parní trakci čili provozu vlaků tažených historickými parními lokomotivami, probíhá několik let. Bohužel bez valného výsledku. I proto jsem se zúčastnil setkání v Národním technickém muzeu, které mělo podle původního záměru přinést řešení. Po několika prezentacích jsem ovšem zjistil, že řešení by mohlo být poměrně jednoduché, byť vyžaduje úpravu norem v některých předpisech. O čem se ale vlastně z hlediska provozu bavíme? O jednotkách mimořádných spojů ve vybraných dnech (akcentuji pouze v některých měsících v roce), kdy ožívají parní stroje a vyráží na tratě. Přitom se nejedná pouze o jízdy pro milovníky historie a železnice či rodiny s dětmi. Jde o propagaci železnice jako takové, profesí na ní pracujících a ukázku techniky pracující v základě na bazálních fyzikálních zákonech. Tomu všemu říkáme železniční nostalgie, přitom jde o přesah do kulturního dědictví či turismu. Ostatně obdobně tomu je v jiných zemích světa a Česká republika by neměla být výjimkou. Tak jako obvykle se tváříme, že digitalizace a absolutní automatizace je hlavní příčinou toho, že postupně na koridorové tratě a následně i některé navazující nevyjedou parní vlaky. Přitom ale tyto spoje mohou na tratě bezesporu vyjíždět v mimořádném režimu, který je z pochopitelných důvodů připravován (ostatně musí být připravován) pro případ výpadku systému ETCS. Poněkud úsměvně pak působí snaha problém řešit vývojem speciálního přípojného vozu (hytláku), který by měl v případě parního vlaku komunikovat s komponenty evropského zabezpečovače, abychom velmi rychle zjistili, že to vlastně konstrukčně není úplně možné. Jak například lze jízdu mimořádného vlaku mimo režim zabezpečovače ETCS (akcentuji jakéhokoliv) řešit? Vjezdem do volného mezistaničního/traťového úseku za přesně stanovených podmínek, které není problém precizovat. Obdobných návrhů je však možné najít víc. Zaznamenal jsem tři argumenty, které to mají vyloučit. Jednak, že by šlo o výjimku, kterou nepřipouštíme (přitom ji už ve výše uvedeném případě poruchy systému ETCS stejně máme), druhým je riziko mimořádné události – nehody, tedy vliv na bezpečnost a třetím kapacita koridorů. První argument jsme již vyvrátili, u druhého je třeba se ptát, kolik z ročně vykazovaného počtu mimořádných událostí – nehod bylo způsobeno lidským činitelem u parního provozu. Smysluplné zvýšení bezpečnosti proti současnému stavu je ale možné u parního vlaku zajistit i jiným způsobem, a to například nutným osazením parní lokomotivy dvěma dopravně způsobilými osobami, kdy jedna osoba kontroluje druhou, nebo jak s tím počítá mechanizmus nouzového provozu při poruše ETCS na jedoucím vozidle, a to volným celým mezistaničním úsekem před vlakem jedoucím bez dohledu ETCS. Ve stanicích totiž bude ještě několik let probíhat pohyb vozidel bez dohledu ETCS zcela běžně. Třetí argument je potom věcí organizace a logistiky dopravy na konkrétních tratích včetně koridorů nikoliv překážkou technického charakteru. To vše platí, dokud budou ještě tratě vybaveny návěstní soustavou, jak ji známe dnes. Třeba se do doby než dojde k její plánované demontáži (pokud k ní vůbec dojde) podaří najít jiné trvalé technické řešení. Aby to nebylo úplně snadné, tak ještě uvedu, že systém ETCS je zaváděn v několika úrovních, přitom ta přísnější tzv. L2 není jen na koridorech, které mimochodem propojují prakticky celou síť, ale i na řadě regionálních tratí, které v žádném případě nelze označit za jakkoliv přetížené. Mohl bych jmenovat případy z Pardubického kraje. Jinými slovy při troše vůle by se cesta našla. Na tom se ostatně shodli i účastníci schůzky v Národním technickém muzeu. Bohužel objednatelé dopravní obslužnosti byli z debaty vyloučeni, přitom jsem na místě zjistil, že právě jimi je dosti argumentováno. Na setkání byli zástupci spolků, kteří provozují historická vozidla, a shoda byla napříč. Je třeba hledat reálné řešení a ne pouze restrikce, přitom ale s akcentem na bezpečnost a plynulost provozu na železnici. Že to je možné? O tom svědčí i přístup okolních států. Některé problém ani nevnímají, jiné si připravily alternativy. Jak jsem uvedl, parní provoz není jen o vzpomínkách a zamáčknutí slzy železničními pamětníky či nostalgiky. Existuje zde širší veřejný zájem včetně propagace železnice jako takové. Když budeme tak tvrdošíjně a dogmaticky odmítat, pak se rozlučme příkladně s oblíbenými každoročními Dny železnice (regionálními i národním). Konají se totiž v místech, kde v nejbližší době bude zaveden systém ETCS L2. Není to škoda, když bezpečné řešení je možné nalézt? Jen se ovšem musí chtít. Ze setkání vzešla řada podnětů, které by měly být nyní posouzeny odpovědnými pracovníky obou gesčních institucí. Na dané téma se také setkám s generálním ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou a ministrem dopravy Martinem Kupkou. Myslím, že záležitost je třeba vidět v širším kontextu. Již nyní lze ale vyloučit argumentaci, že cesta neexistuje. Určitě ano a samozřejmě bezpečná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4859 Registrován: 7-2017 |
Kde se toto nechá podepsat? Mám dojem, že by se našlo velké množství lidí, kteří by podepsali i případnou petici proti nesmyslným argumentům některých pracovníků "SŽ". Včera večer jsem byl na nádraží v Martinicích v Krkonoších (kulturní památce). Zde je také vidět že někteří pracovníci "SŽ" dělají vše pro její znehodnocení. Ve večerní mlze za mrholení nebylo od výpravní budovy vidět postavení návěsti na mechanických návěstidlech z kterých bylo sejmuto osvětlovací zařízení a ramena opatřena "diaflexy". Prý je to v rozporu s novými předpisy. Jiní odborníci na předpisy tvrdí, že se osvětlení s "diaflexy" nikterak nevylučují. Ač si výpravčí rozsvítila osvětlovací stožáry, nedalo se postavení ověřit a to měla dát průjezd SV vlaku. Nakonec šla do dopravy se telefonicky dotázat na polohu návěsti zaměstnance stavědla. Stejný problém je i při sněžení. Dvě odjezdová směr Kunčice osvětlení mají (třetí již ne), ač bylo zprvu konáno vše, aby také nesvítila. Praskající žárovky a podobně. Místní přišli na to, že tam možná z neznalosti, dávají žárovky neodpovídající potřebnému napětí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3307 Registrován: 5-2008 |
mirek55: Stavěl jste někdy "průjezd" na mech. náv.? Od toho je tam přece je signalista, který to návěstidlo obsluhuje , když dá zvonkovou návěst " návěstidlo v poloze volno" " tak může uvolnit vjezd. náv na vjezdové straně ."Ač si výpravčí rozsvítila osvětlovací stožáry, nedalo se postavení ověřit a to měla dát průjezd SV vlaku. Nakonec šla do dopravy se telefonicky dotázat na polohu návěsti zaměstnance stavědla. Stejný problém je i při sněžení. "
Don Parmezano
|
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5306 Registrován: 7-2017 |
Důvěřuj, ale prověřuj. Ono když k něčemu dojde, tak to semele, minimálně psychicky, i toho výpravku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4846 Registrován: 4-2014 |
Ivosek: "Dny železnice (regionálními i národním). Konají se totiž v místech, kde v nejbližší době bude zaveden systém ETCS L2. Není to škoda, když bezpečné řešení je možné nalézt? Jen se ovšem musí chtít. Ze setkání vzešla řada podnětů, které by měly být nyní posouzeny odpovědnými pracovníky obou gesčních institucí. Na dané téma se také setkám s generálním ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou a ministrem dopravy Martinem Kupkou. Myslím, že záležitost je třeba vidět v širším kontextu. Již nyní lze ale vyloučit argumentaci, že cesta neexistuje. Určitě ano a samozřejmě bezpečná." Parní loko a jiná historická vozidla se také vybaví ETCS, jen se musí vymyslet, kam se to tam na tu páru namontuje. Někde se již tuším dříve psalo, že stát majitelům historických vozidel na pořízení ETCS něco přispěje. Ale mnohem snažší by bylo, kdyby se pro vozidla bez ETSC na tratích vybavených ETCS zavedla podmínka, že nesmí překročit 100 km/h. Jenže problém je asi v tom, že na SŽ dostali nápad na tratích s ETCS odstranit všechna oddílová návěstidla a na vjezdových a odjezdových návěstidlech zavést, jen bílou a modrou svítilnu. |
bre_steg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 8-2024 |
Od toho je tam přece je signalista, který to návěstidlo obsluhuje , když dá zvonkovou návěst " návěstidlo v poloze volno" " tak může uvolnit vjezd. náv na vjezdové straně . A když si není jist, zda slyšel zvonek a na návěstidlo nedohlédne, zvedne telefon a optá se, na tom není nic špatného. Jistota je jistota. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3308 Registrován: 5-2008 |
bre_steg: pokud není bordelář a poctivě vrací klapku u hradlovýho zvonku , a vidí tu klapku dole , tím pádem ví , že signalista odzvonil ."A když si není jist, zda slyšel zvonek a na návěstidlo nedohlédne, zvedne telefon a optá se, na tom není nic špatného. Jistota je jistota."
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 5-2013 |
To si vážně ještě někdo myslí, že provoz parních lokomotiv může mít v nejbližší době ještě nějakou alespoň vidinu budoucnosti? V době kdy se uhlí dostalo na seznam úhlavních nepřátel, ostatně jako vše v čem se uhlík vyskytuje, v době násilného vnucování elektromobility a emisních povolenek pro domácnosti, nebude zavedení nějakého ETCS jen pouhou obezličkou, jak se pro spásu planety zbavit dalšího zdroje znečištění klimatu? |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1211 Registrován: 2-2007 |
Mohlo by se v nich topit vodíkem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4847 Registrován: 4-2014 |
https://zdopravy.cz/parni-vlaky-bez-etcs-by-mohly-na-koridorech-z ustat-diky-plovouci-vyluce-nebo-specialnimu-hytlaku-227388/?utm_s ource=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0 &dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box Tak řešení pro páru na tratích s ETSC se našlo. Buď bude za lokomotivou řazen speciální vůz, kde bude mít lokomotiva namontové ETCS a nebo se při jízdě páry, která nebude mít vybavení ETSC, tak se ETSC nachvíli v dané koleji vypne a po průjezdu vlaku zase zapne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13017 Registrován: 5-2002 |
Prosím "ETCS". Děkuji :-)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 2-2007 |
Luboš 3.21: ...se na chvíli vypne a pak zase zapne... To je teda pěkná hovadina. Když už se na trati vyskytne vlak bez ETCS, tak bude muset dostávat povolení k jízdě nějakým způsobem od dispečera. Následující vlak už zase bude zabezpečený, takže může vyrazit hned za ním, samozřejmě pod dohledem ETCS. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32129 Registrován: 5-2002 |
L3.21: řešení ... se našlo Tak ono bylo nalezeno už celkem dávno, to se teď spíš někdo probudil...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 2-2007 |
Schienenverkehr aktuell 11/24: V letech 1955-58 exportovala lokomotivka ve Floridsdorfu 50 úzkorozchodných a 90 širokorozchodných lokomotiv do Indie. Export probíhal přes Terst, protože lodní dopravu na Dunaji řídil SSSR a tam to nešlo. Bližší informace k technickému řešení chybí. Indie trvala na dodání zkompletovaných lokomotiv. Úzkorozchodné lokomotivy řady YG byly přepravovány na plošinových vozech, širokorozchodné řad WG a WP na podvalnících s přechodovými vozy. Rychlost byla stanovena na 25-30 km/h, přes výhybky pomaleji. Na obrázku přeprava lokomotivy ř. WP. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9367 Registrován: 5-2002 |
Sobotní pravidelný obrat 77209/77254 z Wolsztyna do Poznaně.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4282 Registrován: 5-2002 |
Export probíhal přes Terst, protože lodní dopravu na Dunaji řídil SSSR a tam to nešlo. A kam by to asi tak po tom Dunaji doplulo? Do delty? Kanál mezi Cernavodou a Constancou ještě nebyl ani v Ceausescově hlavě. Nehledě na to, že do Terstu to bylo podstatně rychlejší...
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5680 Registrován: 7-2017 |
Johny11: "A kam by to asi tak po tom Dunaji doplulo? Do delty? Kanál mezi Cernavodou a Constancou ještě nebyl ani v Ceausescově hlavě." Do Suliny? Nevím jak v 50. letech, ale teď přijímá námořní plavidla o nosnosti přes 30 000 DWT dlouhá i přes 170 m a s ponorem až 7,5 m. A jiné spojení do vnitrozemí než po dunajském rameni tam neexistuje a nikdy neexistovalo. Ukrajinský (tehdy sovětský) přístav v dunajské deltě Izmajil přijímá námořní lodě pouze do 6000 DWT. Nicméně souhlasím s tím, že přes Terst to asi bylo rychlejší a méně komplikované. Přinejmenším to ušetřilo jednu překládku z říčních na námořní plavidla. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5850 Registrován: 11-2006 |
Ovšem vezmeme-li v potaz, kolika tunely nepochybně museli na podvalnících projet, tak to muselo stát za to. Řekl bych, že asi nebyli daleko od toho, aby si občas někde neškrtli.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1917 Registrován: 8-2015 |
CZ Dačice zahradní železnice / garden rail : https://www.facebook.com/groups/236021420935/posts/cz-da%C4%8Dice -zahradn%C3%AD-%C5%BEeleznice-garden-railway-gauge-600-mm/1016070 0239830936/ |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5681 Registrován: 7-2017 |
E499001: "Ovšem vezmeme-li v potaz, kolika tunely nepochybně museli na podvalnících projet, tak to muselo stát za to. Řekl bych, že asi nebyli daleko od toho, aby si občas někde neškrtli. " V roce 1956 navíc začala elektrifikace Südbahn včetně rekonstrukcí tunelů, takže mohutná výluková činnost. Taková instradace asi musela být noční můra plánovačů té přepravy i všech, kdo zajišťovali vlastní dopravu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16543 Registrován: 4-2003 |
E499001:Ovšem vezmeme-li v potaz, kolika tunely nepochybně museli na podvalnících projet, tak to muselo stát za to. Řekl bych, že asi nebyli daleko od toho, aby si občas někde neškrtli. Předpokládám, že širokorozchodná lokomotiva byla již konstruována s tím, aby takovou přepravu mohla absolvovat, tedy s obrysem upraveným tak, aby tunely projela. Ostatně i tato motorová lokomotiva vyrobená v západním Německu pro USA byla zkonstruována tak, aby byla přeprava po kolejích v Evropě z výrobního podniku do přístavů k překládce na loď možná a je to na ní zejména na její kabině na první pohled vidět: https://en.wikipedia.org/wiki/Krauss-Maffei_ML_4000#/media/File:9 011_at_enzen_Aug_64_-_Flickr_-_drewj1946.jpg (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1675 Registrován: 5-2002 |
Tu hydrauliku zkoušeli na Semmeringu pro jeho podobnost s tratěmi v USA: Dlouhá rampa ve sklonech 20-28 promile a oblouky o poloměrech do 190 metrů “až za roh”. Dunaj a Rýn propojil kanál až o dva roky později. Do Terstu se dalo z Vídně dostat i přes Spielfeld-Strass, Maribor a Opčinu. (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.)
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5314 Registrován: 7-2017 |
A jakpak vyřeší ETCS na párách v Polsku, Německu, Francii....? Nebo holt jen tady "papežštější nežli papež"? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23064 Registrován: 3-2007 |
A ten papež je podle vás kdo? |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5316 Registrován: 7-2017 |
Já se ptal první a z toho patrně vzejde odpověď i na vaši otázku. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23065 Registrován: 3-2007 |
Mně ten váš výrok totiž připadal jako blábol - proto jsem se zeptal. A odpověď nedostal. Jen kličky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 7-2024 |
Ad "ETCS v hytláku": nerozporuju, že to nejde, ale zajímalo by mě, proč. Do čeho musí ETCS na lokomotivě zasahovat a co musí sledovat? Napadá mě jen, že parní stroj by musel sjet z výkonu při poklesu tlaku v potrubí vlakové brzdy, což na mnoha lokomotivách (bez serva) půjde obtížně. A dál? Díky. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5317 Registrován: 7-2017 |
Mlad: já ani ty kličky. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23066 Registrován: 3-2007 |
Mot: Tak to je na několik stran, na takovou otázku se nedá přece odpovědět jednou větou. A já mám puštěné Četnické humoresky V GB montují ETCS i na parní lokomotivy, pokud vám stačí toto. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |